MF zhoršilo odhad růstu tuzemského HDP, inflaci čeká příští rok nad 6 %

"Očekávaný nárůst ekonomického výkonu v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu," uvedlo MF. Odhady úřadu předpokládají, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Zároveň by ale podle MF měly výkon ekonomiky ve zbytku letoška a na počátku příštího roku tlumit přetrvávající nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců. Příští rok by podle úřadu mohl ekonomický růst zrychlit díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu vývoji zahraničního obchodu. Loni ekonomika klesla o 5,8 %.

Odhad inflace MF zvýšilo i pro letošní rok, a nově čeká průměrnou inflaci 3,5 %. K jejímu dalšímu vývoji úřad uvedl, že vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. "Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál," uvedl úřad. V dalších letech čeká MF pokles inflace na průměrných 2,5 % v roce 2023 a 2,2 % o rok později.

Příští rok by se podle materiálu MF měla v inflaci výrazněji promítnout především administrativní opatření v podobě růstu regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu. Zároveň MF v rámci nepřímých daní počítá s mírným nárůstem spotřebních daní u tabákových výrobků. "Administrativní opatření by k průměrné míře inflace měla přispět 2,3 procentního bodu," uvedlo MF. Ve prospěch vyšší inflace by podle prognózy měla působit i poptávka kvůli silnému oživení spotřeby domácností.

"S ohledem na predikci inflace a předpokládanou postupnou normalizaci měnověpolitických úrokových sazeb by reálné úrokové sazby měly ve zbývající části letošního roku i v roce 2022 působit stimulačně, byť v příštím roce v postupně se snižující míře," uvádí dále dokument.

Vývoj na trhu práce byl podle prognózy zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. "Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvedlo MF. Nadále tak počítá letos s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta a příští rok s poklesem na 2,7 %.

Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí.

Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 % a příští rok o 3,5 %. V předchozí srpnové prognóze počítala letos s růstem o 3,5 % a příští rok o 4,1 %. Zároveň centrální banka také výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 %, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB stoupnout na 5,6 % z dříve odhadovaných 2,8 %. V roce 2023 by měla inflace podle centrální banky klesnout na 2,1 %.

Schodek veřejných financí ČR podle nové prognózy příští rok klesne na 4,4 % HDP

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí skončí ve schodku 7,2 % hrubého domácího produktu. Příští rok by měl schodek klesnout na 4,4 %. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti srpnové prognóze zlepšil. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 3,4 % v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 5,6 % HDP.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,7 % HDP na letošních 43,3 % HDP. V roce 2022 by měl vzrůst na 46,2 % a růst by měl i v dalších letech, až na 51,3 % HDP v roce 2024. Odhady MF rovněž zlepšilo.

"Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií covidu-19, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky," uvedlo MF. Úřad čeká, že deficit půjde na vrub především státního rozpočtu. Obce a kraje by měly letos vykázat přebytek hospodaření. "Naproti tomu u fondů sociálního zabezpečení odhadujeme, navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce, deficitní hospodaření," dodalo MF.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 % HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 % HDP. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 % a v roce 2023 na 4,2 %. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,8 % HDP letos, na 43,9 % příští rok a na 45,3 % v roce 2023.

Národní rozpočtová rada v říjnové studii konstatovala, že plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. ČR ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie. Podle ní se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí EU nejvíce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tehdy v reakci označila naplánované tempo konsolidace za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

Zdroj: ČTK