Evropská centrální banka i v prosinci nechala sazby beze změny, v březnu ukončí pandemický program PEPP
Evropská centrální banka na prosincovém zasedání v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu 0 % a depozitní sazba na -0,5 %. V nové makroekonomické prognóze ECB zvýšila výhled inflace a snížila výhled růstu HDP v příštím roce.
ECB se prostřednictvím své uvolněné měnové politiky snaží podporovat ožívání ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době nicméně čelí tlaku na zpřísňování politiky v důsledku zrychlujícího růstu spotřebitelských cen.
ECB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 %, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny před dvaceti lety. Zvýšila se z 4,1 % v říjnu, a to především kvůli dalšímu zdražení energií.
Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com
ECB po konci prosincového zasedání uvedla, že v prvním čtvrtletí příštího roku omezí nákupy aktiv v rámci nouzového pandemického programu (PEPP). K ukončení těchto nákupů má dojít v souladu s původními plány v březnu 2022. Banka současně oznámila, že reinvestice prostředků z maturujících instrumentů budou probíhat minimálně do konce roku 2024, dosud ECB uváděla, že budou probíhat přinejmenším do konce roku 2023. Celkový objem programu je 1,85 bilionu eur a nákupy probíhají flexibilně podle aktuálních potřeb. V rámci svého vyjádření ECB doplnila, že by v budoucnu mohla v případě potřeby v souvislosti s negativními dopady pandemie čisté nákupy v rámci PEPP obnovit.
Nákupy aktiv v rámci programu APP se mají v druhém čtvrtletí zvýšit na 40 miliard eur měsíčně, v třetím se má poté jejich objem snížit na 30 miliard eur. Od října 2022 plánuje ECB měsíční objem APP snížit na 20 miliard eur a tímto tempem chce v nákupech pokračovat, dokud to bude vnímat jako nutné pro ujištění se, že oživení ekonomiky je udržitelné. Reinvestice prostředků nejsou v tomto případě časově omezené.
Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusejí u svých cenných papírů nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což dosud vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.
Nová prognóza: Hospodářský růst bude příští rok slabší
ECB podle nové prognózy předpokládá, že míra inflace bude letos i příští rok výrazně vyšší, než čekala ještě v září. Pro letošek ji odhaduje na 2,6 % oproti dříve uváděným 2,2 %. Příští rok by podle nového odhadu měla míra inflace činit 3,2 %, dosud ji ECB odhadovala na 1,7 %. V roce 2023 by růst cen v eurozóně měl dosáhnout 1,8 % oproti dříve očekávanému procentu a půl.
ECB - predikce inflace, zdroj: ECB
Naopak hospodářský růst eurozóny by měl být příští rok slabší, než ECB předpovídala v září. Letos by měl činit 5,1 % oproti zářijovému odhadu 5 %. Pro příští rok ECB počítá s růstem o 4,2 % místo dosud předpokládaného růstu o 4,6 %. V roce 2023 by měla expanze zpomalit na 2,9 %. Loni hrubý domácí produkt eurozóny klesl o 6,4 %, což byl nejhlubší propad v historii tohoto uskupení.
ECB - predikce vývoje HDP, zdroj: ECB
Tisková konference Christine Lagardeové
"Inflace zůstane nad 2 % po většinu roku 2022. Očekáváme, že inflace bude v blízké budoucnosti nadále zvýšená, ale že v průběhu příštího roku se bude snižovat," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Šíření nových variant koronaviru vytváří nejistotu," dodala. Odkazovala přitom na dopady, které má koronavirová krize na pohostinství a další sektory, pokud budou potřeba nová omezení jejich činnosti.
Šéfka ECB také uvedla, že výrobu průmyslového zboží a některé části sektoru služeb brzdí problémy v dodávkách. Ty podle ní přetrvají do příštího roku, měly by se ale postupně zmírňovat.
Zdroj: ECB, ČTK
