Fed potvrdil nastavení sazeb, jejich první zvýšení ale podle něj přijde už brzy
Měnový výbor americké centrální banky na lednovém zasedání ponechal základní úrokovou sazbu v rozpětí 0-0,25 %. V prohlášení ale výbor uvedl, že vzhledem k inflaci vysoko nad 2% cílem a silnému trhu práce předpokládá, že bude brzy namístě sazby zvýšit. Centrální banka také potvrdila, že plánuje začátkem března ukončit program skupování aktiv, v únoru objem kvantitativního uvolňování sníží na 30 miliard dolarů z lednových 60 miliard.
Trh podle dat burzovní skupiny CME očekává, že americká centrální banka základní úrokovou sazbu poprvé zvýší v březnu (pravděpodobnost 95,1 %), do konce letošního roku by se pak sazba měla podle trhu dostat nejspíše do pásma 1,00-1,25 %. Fed chce letos také začít snižovat svou bilanci.
Tisková konference Jeromea Powella
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci prohlásil, že bankéři se přiklánějí k zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání v polovině března. Dodal ale, že banka zatím přesně neurčila trajektorii budoucího zvyšování sazeb a že není možně přesně předpovědět, jaká bude cesta zpřísňování měnové politiky.
Kroky Fedu pravděpodobně zdraží širokou škálu půjček - od hypoték a kreditních karet po úvěry na auta a podnikové úvěry. Vyšší výpůjční náklady by zase mohly omezit spotřebitelské výdaje. Nejvážnějším rizikem je, že ukončení politiky nízkých sazeb, které po léta podporovaly ekonomiku a finanční trhy, by mohlo vyvolat další hospodářskou recesi.
V prosincové prognóze centrální banka proti odhadům ze září zhoršila odhad loňského růstu HDP, mírně ovšem naopak zvýšila odhad růstu ekonomiky v tomto roce. PCE inflace podle prosincové prognózy loni dosáhla 5,3 % (zářijová prognóza: 4,2 %), už letos rok by ale měla spadnout na 2,6 % (zářijová prognóza: 2,2 %) a do roku 2024 by se měla dostat na 2,1 % (proti zářijové prognóze beze změny). Předloni se americká ekonomika v důsledku pandemie propadla o 3,4 %, nejvýrazněji od roku 1946.
Míra inflace ve Spojených státech v prosinci vystoupila na 7 %, a dostala se tak nejvýše od června 1982. Nejvíce k růstu cen přispěly dražší bydlení a ojeté automobily, zvýšily se ale i náklady na potraviny, benzin a další zboží. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 %. V listopadu vzrostly o 0,8 %.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií, činila v prosinci 5,5 %. Proti listopadu se jádrové ceny zvýšily o 0,6 %. Ceny energií, které se pod inflaci v loňském roce podepsaly nejvíce, v prosinci klesly.
Podle takzvané dot plot projekce z prosince představitelé americké centrální banky očekávají v tomto roce hned trojí zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů (na 0,9 %). V roce 2023 by měla přijít další dvě zvýšení sazby a v roce 2024 další dvě. V delším období centrální banka pracuje s predikcí základní úrokové sazby na úrovni 2,5 %.
HDP v třetím čtvrtletí anualizovaně stoupl o 2,3 %
Americká ekonomika v třetím čtvrtletí vzrostla anualizovaným tempem 2,3 %. Šlo o výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy růst hrubého domácího produktu v přepočtu na celý rok činil 6,7 %. Vyhlídky na výraznější zlepšení přitom nyní zastiňuje rychlé šíření koronavirové varianty omikron.
HDP měří celkovou produkci zboží a služeb za dané období. Ve Spojených státech se ale HDP vykazuje podle jiné metodiky než v Evropě, kde se nepoužívá přepočet na celý rok, ale změna proti předchozím třem měsícům a změna proti stejnému období předchozího roku.
Spojené státy mají největší ekonomiku světa, jejich hospodářství ale v třetím čtvrtletí vzrostlo méně než hospodářství Evropské unie. Pokud by se použila srovnatelná metodika výpočtu, pak růst HDP v třetím čtvrtletí v unii proti předchozím třem měsícům činil 2,1 %, zatímco růst v USA dosáhl 0,5 %.
Zdroj: Fed, ČTK