Česká inflace těsně pod desítkou: Spotřebitelské ceny v lednu meziročně stouply o 9,9 %, nejvíce od roku 1998

Proti loňskému lednu v bydlení zdražila elektřina o 18,8 % a zemní plyn o 21,5 %. O více než deset procent stouply i ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů, ceny tepla a teplé vody a tuhých paliv. Další v pořadí vlivu na meziroční inflaci byla doprava, kde o 11 % zdražila auta a o 28 % pohonné hmoty a oleje. Mezi potravinami byly meziročně o 16 % vyšší ceny polotučného trvanlivého mléka a brambor, cukr meziročně zdražil o 21 %. O 17,4 % stouply proti loňskému lednu i ceny oděvů.

Ceny zboží úhrnem vzrostly meziročně o 10,5 % a ceny služeb o 8,8 %.

V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle ČSÚ nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 %. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 % a zemní plyn o 31 %. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, uvedli statistici.

Meziměsíčně byly ceny zboží úhrnem vyšší o 5,9 % a ceny služeb vzrostly o 2,2 %.

"Inflace sice trh trochu překvapila, čekal se meziroční růst o 9,3 % a ČNB vyhlížela 9,4 %, ovšem vzhledem k aktuální nejistotě se jedná o spíše umírněnou odchylku. Nárůst inflace do okolí 10 % byl všeobecně očekáván vzhledem k souběhu několika faktorů. Rapidně rostoucí ceny energií přiživilo lednové vypršení dočasného odpuštění DPH, což vyústilo v meziměsíční zdražení o úctyhodných 38,6 % u elektřiny a 31,3 % u plynu. Zároveň došlo k tradičnímu lednovému přecenění u prodejců i v ostatních kategorií, přičemž vzhledem k rychle rostoucím nákladům a nedostatku pracovní síly mělo tentokrát logicky větší razanci, než bývá běžné. Kromě kategorie bydlení, kde se projevily dražší energie, tak svižně rostly ceny i například u potravin (4,4 % meziměsíčně), rekreace (3,3 %) či alkoholických nápojů a tabáku (3,1 %). V meziročním srovnání nadále dominuje kategorie odívání a obuvi (15,9 %) následovaná dopravou (14,6 %) a již zmiňovaným bydlením (14,4 %). Vzhledem k významné váze ve spotřebním koši pak právě bydlení mělo největší podíl na meziroční inflaci, kam přidalo 3,7 procentního bodu. Růst cen je ovšem plošný napříč spektrem, přičemž jediným oddílem, kde k němu meziročně nedošlo, byly pošty a telekomunikace (0,0 %)," shrnul Vít Hradil, analytik ze společnosti CYRRUS.

Struktura růstu cen ukazuje, že se se zdražení odehrávalo především v oblastech, na které má ČNB relativně malý nebo žádný vliv. "Podle našich předběžných propočtů jádrová inflace naopak mírně zpomalila. Prognóza ČNB pro leden čekala inflaci 9,4 % a pro celý rok 8,5 %. My jsme počítali s 9,6 % a celoročním růstem v průměru 8,8 %. Vyšší údaj ze začátku roku tak spíše indikuje, že by se celoroční průměr mohl nacházet blízko 9 %. Většina letošního zdražení by se podle naší prognózy měla odehrát na začátku roku a v dalších měsících by mělo tempo zdražování slábnout. Obava z růstu inflačních očekávání a průsaku vyšších cen energií do dalších položek spotřebitelského koše by podle naší prognózy ještě měla vést ke zvýšení úrokových sazeb ČNB. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu," uvedl Michal Brožka, analytik z Komerční banky.

Ačkoli je lednový výsledek na české poměry znepokojivě vysoký a opět překonal velkou část odhadů, vzhledem k aktuální situaci jej lze podle Hradila paradoxně považovat spíše za důvod k opatrnému optimismu. "V současném nebývale rozbouřeném inflačním prostředí totiž existovala reálná šance výrazného překvapení směrem nahoru, ke kterému nedošlo. Právě lednová inflace je přitom tradičně určující i pro zbytek roku, jelikož nové ceníky stanovují trend na delší období," doplnil.

"V první polovině letošního roku by se měla inflace udržovat na obdobné úrovni s tím, že lze v některých měsících očekávat ještě mírné zrychlení z titulu dalšího zdražování elektřiny. Inflace tak patrně překoná 10% hranici. V druhé polovině roku však čekáme zpomalování, za čímž bude stát jednak odeznění akutních problémů v  dodavatelských vztazích, ale také efekt vyšší srovnávací základny snižující meziroční dynamiku růstu, protože tuzemská inflace začala zrychlovat právě v druhé polovině loňského roku. Za celý letošní rok by se průměrná inflace mohla pohybovat kolem 9 %," poznamenal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Pro ČNB představuje lednové číslo mírné proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že ČNB ještě drobně zvýší úrokové sazby k 5% úrovni. Úrokové sazby by také měly zůstat na vyšší úrovni déle, než naznačuje poslední oficiální prognóza ČNB. Ta čeká jejich poměrně rychlé snižování v druhé polovině letošního roku."

Zásadní obrat v cenovém vývoji nepředpokládá pro nejbližší měsíce analytik z UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "U řady komodit se ceny na světových trzích drží vysoko nebo opět stoupají, což skrze dražší dovozy otevírá v tuzemsku prostor pro další růst cen. To se týká například pohonných hmot či elektřiny a plynu. Svého vrcholu zřejmě nedosáhl ani meziroční růst u cen potravin nebo nákladů vlastnického bydlení," uvedl.

Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude celková meziroční inflace v nejbližších dvou měsících dále růst a s veškerou pravděpodobností překoná deset procent. "V jarních měsících by se ale měl vývoj zklidnit a nejpozději od třetího čtvrtletí začne meziroční inflace viditelněji klesat," míní. Celoroční průměr by se podle analytiků mohl nacházet blízko devíti procent.

"V letošním roce přesáhne průměrná inflace 7 % s rizikem směrem nahoru. Po dosažení vrcholu inflace během prvního čtvrtletí bude její meziroční hodnota během roku slábnout, především z důvodu vlivu srovnávací základny. V tomto ohledu vnímáme nemalou část vysoké inflace jako jednorázové zvýšení cenové hladiny, které tak v meziročním srovnání po 12 měsících odezní. Ačkoliv inflaci táhnou i poptávkové faktory, za prudkým lednovým zrychlením cenového růstu jsou především ty nabídkové (ceny energií a potravin). Vzhledem k jejich silné rozkolísanosti je tak nejistota pro letošní rok vyšší, když v tomto ohledu bude vedle ekonomického (cyklického) vývoje záležet i na geopolitickém vývoji. V příštím roce by se měla inflace vrátit k 2% cíli, když ale zůstane lehce nad ním z důvodu příznivého vývoje na trhu práce," nabídl svou střednědobou inflační prognózu analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

Tržní reakce na zveřejněná data je aktuálně zastřená obecnějším odlivem kapitálu z našeho regionu, který je patrně reakcí na geopolitické napětí ve východní Evropě. Ačkoli tak sázky na další zvýšení základní sazby ČNB narostly, koruna paradoxně oslabuje vůči dolaru i euru. Oslabení ovšem synchronizovaně vykazují i polský zlotý či maďarský forint, a nejedná se tak o reakci na českou inflaci, která naopak působí mírně ve prospěch koruny. "Právě oslabování české měny přitom nerada uvidí Česká národní banka, která sázela na její pomoc s tlumením tuzemského zdražování skrze kurzový kanál. I proto podle nás ČNB ještě neřekla poslední slovo a na příštím zasedání bankovní rady očekáváme další, byť tentokrát mírnější zvýšení základní sazby do rozmezí 4,75-5,00 %," napsal Vít Hradil ze společnosti CYRRUS.

"Podle aktuální prognózy ČNB by již mohly být sazby na vrcholu, a k jejich dalšímu zvýšení by tak již dojít nemuselo. Také my v rámci své prognózy další zvýšení sazeb nečekáme a kloníme se spíše k jejich stabilitě až do třetího čtvrtletí, kdy čekáme začátek jejich postupného snižování. Na druhou stranu však lednová data překvapila, a část bankovní rady by tak mohla pro další zvýšení sazeb (o 25-50 bazických bodů) hlasovat. Proti tomu by ale mohl působit argument, že lednová data jsou silně ovlivněna cenami potravin a energií," uvedl Polanský.

"Senzace v podobě velkého skoku inflace nad 10 % se nekoná, ale to nic nemění na faktu, že růst spotřebitelských cen byl skutečně vysoký a meziroční míra inflace dosahuje vysokého tempa. Současně je velice pravděpodobné, že v nejbližších měsících magickou desítku překročíme. Z hlediska struktury bylo oproti našemu odhadu výrazně větší zdražení v případě potravin, největším cenovým tahounem ovšem byly náklady na bydlení kvůli zdražení energií a návratu plateb DPH v případě plynu a elektřiny," zmínil ekonom z Komerční banky Michal Brožka.

ČSÚ: Inflace se v ČR dostala nad průměr EU, ceny energií ještě porostou

Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky EU spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR stoupl na 8,8 % z prosincových 5,4 %. Lednový odhad za eurozónu, který se od čísla za celou EU liší zpravidla jen málo, činí 5,1 %. Na pondělní tiskové konferenci o tom informovali představitelé Českého statistického úřadu. Dodali, že konečná čísla za EU ale ještě nejsou známá.

Představitelé ČSÚ zároveň upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat. Podíl energií na spotřebitelském koši je přitom podle ČSÚ v rámci EU výrazně nadprůměrný.

"Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku," uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Ceny energií pro bydlení, kam patří plyn, elektřina i dodávka tepla, podle posledních úplných dat EU v prosinci 2021 stouply meziročně nejvíce v Estonsku (o 77,8 %), Nizozemsku (o 74,9 %), Belgii (o 57,4 %) a ve Španělsku (o 54,8 %). Naopak Slovensko v prosinci vykázalo pokles o 3,9 % a ČR díky dočasnému odpuštění DPH u energií pokles o 8,5 %.

"Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Na začátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména ceny plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné," uvedl ředitel odboru statistiky Jiří Mrázek. Podle něj vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, ale ČR a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru.

V prosinci byl HICP v ČR 5,4 % a na Slovensku 5,1 %, zatímco průměr celé EU byl 5,3 % a eurozóny pět procent.

Zdroj: ČTK, CYRRUS, ČBA, Komerční banka