Shrnutí: Ukrajina zavádí výjimečný stav, Západ sankce, Rusko stahuje diplomaty

Série kroků ze strany Kyjeva má Ukrajinu co nejlépe připravit na možný širší útok ze strany Moskvy poté, co Rusko tento týden uznalo dvojici separatistických republik v Donbasu a rozhodlo o vyslání vojáků. Výjimečný stav Ukrajina zavede od středeční půlnoci na 30 dnů a do armády povolává rezervisty ve věku od 18 do 60 let, kteří budou sloužit až rok. Přijaté sankce ze strany Ukrajiny zahrnují mimo jiné zákaz vstupu do země pro stovky Rusů, kterým se zároveň odpírá přístup ke kapitálu či nemovitostem. Kyjev také zvažuje přerušení diplomatických vztahů s Moskvou a doporučil Ukrajincům, aby necestovali do Ruska. Pokud tam jsou, mají ho okamžitě opustit.

Balík sankcí proti Moskvě už přijaly země EU, jejíž lídři se ve čtvrtek večer sejdou na mimořádném summitu v Bruselu. Sankce zasáhnou vysoce postavené ruské činitele včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, velké banky a firmy obchodující s neuznanými republikami na východě Ukrajiny. Británie, která Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc, zastaví obchodování s ruskými státními dluhopisy v Londýně. Sankce přijalo také Japonsko nebo Austrálie. Řada zemí je připravena opatření stupňovat, pokud Rusko zahájí plnohodnotnou invazi.

Situaci ve východoukrajinském regionu tyto kroky ale zatím nezměnily. Naopak - satelitní snímky za posledních 24 hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vojenského vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. V posledních hodinách se navíc množí očitá svědectví o přesunech ruských jednotek blíž k ukrajinským hranicím nebo už přímo do povstaleckých republik.

Kyjev, který ve středu podle místních úřadů čelil dalšímu kybernetickému útoku, znovu hlásí řadu případů ostřelování svého území ze strany proruských separatistů. Zemřeli přitom dva vojáci a dalších šest bylo zraněno. Představitelé tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky naopak informovali o třech mrtvých na své straně a o zrychlování vojenské mobilizace separatistů. Přitom popřeli, že by v oblasti byli ruští vojáci. Ruská média tvrdí, že pod palbu se dostal štáb ruské armádní televize Zvezda. Moskva ze svých zastupitelských úřadů na Ukrajině evakuuje všechny pracovníky.

Ruští představitelé mají sankce za předvídatelné. Nátlak podle nich ale nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy. Nesouhlas se sankcemi, za něž Moskva hrozí silnou odvetou, vyjádřila Čína. Kuba a Venezuela Rusko přímo podpořily. Naproti tomu Turecko kroky Moskvy proti Ukrajině neuznává. Svrchovanost Ukrajiny podpořil i Izrael. Maďarský premiér Viktor Orbán chce svoji zemi držet stranou konfliktu a Srbsko si dává 48 hodin na rozmyšlenou, zda se připojí k sankcím EU, na jejichž dopad se už chystají evropské banky.

O tom, že sankce EU i USA, jejichž prezident Joe Biden nyní neplánuje summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jsou nedostatečné, je přesvědčen Kyjev, který požaduje jejich zpřísnění i další vojenskou pomoc, a také část evropských médií. Jejich komentáře se shodují, že na Putina platí jen jednotná a tvrdá odpověď. Analytici upozorňují na pochybná videa, kterými se podle nich Moskva snaží vykonstruovat záminku pro zásah na Ukrajině.

K vyhrocené situaci se vyjadřují i čeští politici. Premiér Petr Fiala uvedl, že ČR je připravená na všechny varianty vývoje včetně uprchlické vlny nebo omezení dodávek z Ruska. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je situace velmi nebezpečná, podle České národní banky konflikt zvýší inflaci. České ministerstvo zahraničí ve středu rozhořčení Prahy tlumočilo ruskému velvyslanci Alexandru Zmejevskému, který posléze odmítl "nepodložená obvinění" Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Za chytré a geniální označil počínání Putina bývalý americký prezident Donald Trump. Papež František kvůli ukrajinské krizi vyhlásil další den modliteb za mír. Politiky vyzval, aby zpytovali svědomí a nepůsobili lidem další utrpení.

Zdroj: ČTK