Ruská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 20 %, rubl k dolaru oslabil na nové minimum
(AKTUALIZOVÁNO) Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu z 9,5 % na 20 %. Reaguje tak na propad kurzu rublu a na hrozbu výrazně vyšší inflace. Banka to oznámila v pondělním sdělení. Základní úrok je tak nyní v Rusku nejvyšší v tomto století. Ruský prezident Vladimir Putin následně podle agentury AFP schválil opatření na podporu rublu, která mimo jiné zakazují obyvatelům Ruska převádět devizy do zahraničí a požadují, aby ruské podniky směnily na rubly 80 % svých devizových příjmů.
"Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku se drasticky změnily," uvedla centrální banka. "Zvýšení základní sazby zajistí zvýšení depozitních sazeb na úroveň potřebnou ke kompenzaci zvýšených devalvačních a inflačních rizik. To je nutné k podpoře finanční a cenové stability a k ochraně úspor občanů před znehodnocením."
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci uvedla, že centrální banka základní úrok zvýšila, protože nové sankce vyvolaly výrazné výkyvy kurzu rublu a omezily možnosti centrální banky využít její zlaté a devizové rezervy. "Museli jsme zvýšit sazby, které by občanům kompenzovaly zvýšená inflační rizika," prohlásila.
Nabiullinová také slíbila, že měnová politika banky se zaměří na udržení finanční a cenové stability. Další měnová rozhodnutí bude banka přijímat na základě aktuálních změn situace a hodnocení rizik. Ujistila také, že všechny banky plní a budou plnit závazky vůči klientům, všechny prostředky klientů jsou zachovány a že všechny operace jsou klientům k dispozici.
Ohledně omezení přístupu do globálního platebního systému SWIFT guvernérka poznamenala, že Rusko má vlastní systém, který může na domácím trhu systém SWIFT nahradit. Zahraniční účastníci se k němu mohou připojit.
Centrální banka oznámila už v neděli řadu opatření na podporu domácích trhů s cílem zvládnout šířící se dopady tvrdých západních sankcí. Ty jsou odvetou za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Zvýšila také škálu cenných papírů, které lze použít jako zástavu za půjčky, a nařídila účastníkům trhu, aby odmítli nabídky zahraničních klientů na prodej ruských cenných papírů, uvedla agentura Reuters. To by mohlo zkomplikovat plány státních investičních fondů z Austrálie a Norska, které se chtějí zbavit akcií ruských firem obchodovaných v Moskvě.
Západní spojenci v sobotu sankce vůči Rusku zpřísnili a mimo jiné přijali opatření k vyřazení velkých ruských bank ze systému SWIFT. Další opatření míří přímo proti centrální bance. Spojenci se snaží omezit její možnost disponovat obrovskými devizovými a zlatými rezervami, které v současnosti činí zhruba 640 miliard USD a patří k největším na světě. Zatím ale není jasné, jak velkou část rezerv sankce zasáhnou.
Británie v pondělí zakázala jakékoliv transakce s ruskou centrální bankou, ministerstvem financí a státním investičním fondem. Uvedla také, že zabrání ruským společnostem vydávat v Británii převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu.
Ruský rubl v reakci na nové sankce klesl k americkému dolaru téměř o 30 % na nové minimum. Na začátku obchodování se propadl až na 119 rublů za dolar. V pátek kurz obchodování oficiálně končil na hodnotě kolem 83 rublů za dolar.
Zdroj: ČTK
