Evropské akcie v úterý ztratily kolem tří procent, nedařilo se titulům z odvětví cestovního ruchu

Panevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 2,37 % na 442,37 bodu, německý DAX ztratil 3,85 % na 13 904,85 bodu, britský FTSE 100 pozbyl 1,72 % na 7 330,20 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 3,94 % na 6 396,49 bodu.

"Kombinace rostoucích cen ropy a nákladů na energie, dopadů uvalovaných sankcí a uzavírání vzdušného prostoru představuje velký problém z hlediska leteckých společností a cestování," uvedl podle agentury Reuters analytik Craig Erlam ze společnosti Oanda.

Akcie německého internetového prodejce módy Zalando v úterý oslabily o téměř deset procent kvůli neuspokojivému výhledu pro letošní rok.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Rusko dočasně zakáže zahraničním investorům prodávat ruská aktiva, aby se ujistilo, že se rozhodují uvážlivě, nikoliv pod politickým tlakem. Na úterním zasedání ruské vlády to řekl premiér Michail Mišustin. Vláda také využije svého rozsáhlého státního investičního fondu, ze kterého vezme až jeden bilion rublů (přes 223 miliard Kč) na nákup akcií ruských společností.
• Ukrajinská vláda plánuje od úterý začít prodávat dluhopisy, kterými bude platit své ozbrojené síly bránící zemi před ruskou invazí. Oznámení přichází po silném propadu cen stávajících ukrajinských státních dluhopisů, uvedl ve své zprávě server BBC. Cena jednoho dluhopisu se splatností jeden rok bude 1000 ukrajinských hřiven (750 Kč), úroková sazba bude stanovena v aukci.
• Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk pozastaví v obou směrech kontejnerovou dopravu do Ruska. Je to reakce na sankce, které Západ uvalil na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu. 
• Nejznámější kryptoměna bitcoin od začátku ruské invaze na Ukrajinu zpevnila asi o 13 procent. Přispívají k tomu Rusové i Ukrajinci, kteří své peníze vkládají do anonymních a decentralizovaných kryptoměn, uvedla v úterý agentura Reuters. Denní objemy obchodů s bitcoiny nakupovanými za rubly od minulého čtvrtka vzrostly proti předchozímu dni o 259 procent na 1,3 miliardy rublů (přes 291 milionů Kč).
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu po lednovém zpomalení na 4,9 procenta v únoru zrychlilo a míra inflace vystoupila na 5,1 procenta. V úterním rychlém odhadu to oznámil německý statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,9 procenta.
• Itálie plánuje do roku 2030 vyčlenit více než čtyři miliardy eur (téměř 102 miliard Kč) na podporu domácí výroby čipů a inovativních technologií. Snaží se také do země přilákat americkou firmu Intel. Informovala o tom v úterý agentura Reuters, která se odvolává na návrh dekretu, k němuž získala přístup.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom snížil v lednu a únoru vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz o 32,6 procenta na 23,2 miliardy metrů krychlových. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. V pondělí Gazprom ujistil, že dodává plyn do Evropy přes Ukrajinu i nadále v souladu s požadavky svých zákazníků. Přes Ukrajinu proudí plyn i do Česka.
• Francouzská energetická skupina TotalEnergies už nebude poskytovat kapitál na nové projekty v Rusku. Firma v úterý odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, ale z Ruska - bohatého na suroviny - na rozdíl od konkurenčních britských firem BP a Shell neodejde. Změnu strategie s ohledem na invazi oznámil také německý finanční ústav Commerzbank, informovala agentura Reuters.
• Sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Stanici France Info to v úterý řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že Západ je připraven sankce ještě zpřísnit a povede proti Moskvě ekonomickou válku. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v reakci na slova francouzského ministra varoval, že ekonomické války se v historii lidstva často změnily ve války skutečné.
• Celosvětový objem dividend vyplacených akcionářům v loňském roce vzrostl o téměř 17 procent na rekordních 1,47 bilionu dolarů. Uvedla to britská investiční společnost Janus Henderson. Předpověděla rovněž, že v letošním roce se objem dividend opět zvýší, a to na 1,52 bilionu dolarů. Tempo jeho růstu by tak nicméně mělo zpomalit na zhruba tři procenta.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v únoru zlepšovaly, nicméně index nákupních manažerů (PMI) klesl na čtyřměsíční minimum 56,5 bodu z lednových 59 bodů. Informovala o tom v úterý společnost IHS Markit. K zlepšování situace přispěl nárůst výroby i nových zakázek. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
• Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 3,3 procenta, potvrdil v úterý zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). O rok dříve hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatného Česka. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční růst HDP zrychlil na 3,6 procenta z revidovaných 3,5 procenta ve třetím kvartále. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta. Data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k úterním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026