ECB na březnovém zasedání potvrdila nastavení úrokových sazeb, kvůli vysoké inflaci bude ale rychleji omezovat nákupy dluhopisů

ECB v dubnu nakoupí v rámci APP aktiva za 40 miliard eur, v květnu za 30 miliard eur a v červnu za 20 miliard eur. Výše nákupů v třetím čtvrtletí bude záviset na dalších statistických údajích a výhledu inflace. Doposud plánovala ECB v druhém čtvrtletí nákupy za 40 miliard eur, v třetím čtvrtletí snížení nákupů na 30 miliard eur a v čtvrtém na 20 miliard eur.

"Pokud příchozí údaje podpoří očekávání, že střednědobý výhled inflace neoslabí ani po ukončení čistých nákupů aktiv, dokončí rada guvernérů čisté nákupy v rámci APP v třetím čtvrtletí," uvádí se v prohlášení.

Rozhodnutí je překvapením pro investory. Ti v anketě agentury Reuters očekávali, že ECB přijme co nejméně závazků a ponechá si otevřené možnosti, dokud nebude jasněji ohledně války na Ukrajině, dopadu sankcí a budoucího vývoje cen komodit.

ECB rovněž potvrdila, že plánuje na konci tohoto měsíce ukončit nouzový program nákupů aktiv (PEPP). Na ten měla celkem vyčleněno 1,85 bilionu eur.

ECB - základní a depozitní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že centrální banka nemá v úmyslu zvyšovat sazby dříve než po ukončení nákupů dluhopisů na konci třetího čtvrtletí. "Jakákoli úprava úrokových sazeb bude až nějakou dobu po ukončení čistých nákupů v rámci APP a bude postupná," prohlásila. Potvrdila, že hlavním cílem, od kterého se bude odvíjet i vývoj úrokových sazeb, je stabilizace inflace ve střednědobém horizontu na úrovni 2 %.

Inflace v eurozóně v únoru vystoupila na 5,8 %

Míra inflace v zemích eurozóny v únoru vystoupila na 5,8 %, což je další rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Stejně jako v předchozích měsících se zvyšovaly hlavně ceny energií a potravin. V lednu inflace činila 5,1 %. Ceny energií se v únoru meziročně zvýšily o 31,7 %, ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 4,1 %. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 3 % a ceny služeb o 2,5 %. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, stoupla na 2,9 % z lednových 2,4 %.

Vzhledem k prudkému růstu cen energií kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu je podle analytiků jisté, že růst cen v dalších měsících ještě zrychlí. V letošním roce by se mohla v průměru inflace pohybovat kolem pěti procent. Trh ještě před několika týdny počítal se zvýšením základní úrokové sazby ECB v tomto roce o půl procentního bodu, nyní čeká kvůli válce na Ukrajině zvýšení jen o 0,15 procentního bodu.

Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Nová prognóza ECB: HDP eurozóny letos stoupne jen o 3,7 %, inflace vyskočí na 5,1 %

V nové prognóze zveřejněné po konci březnového zasedání ECB pro letošní rok výrazně zvýšila výhled inflace a naopak směrem dolů upravila výhled růstu HDP. Letos podle nového odhadu inflace v eurozóně dosáhne 5,1 % (předchozí odhad: 3,2 %), zatímco ekonomika měnového bloku zpevní pouze o 3,7 % (předchozí odhad: 4,2 %).

ECB - predikce vývoje inflace v eurozóně, zdroj: ECB

V roce 2023 by měla inflace spadnout na 2,1 % (předchozí odhad 1,8 %) a v roce 2024 by se měla snížit na 1,9 % (předchozí odhad: 1,8 %). HDP eurozóny podle nové prognózy v roce 2023 stoupne o 2,8 % (prosincový odhad: 2,9 %) a v roce 2024 přidá 1,6 % (proti prosincové prognóze beze změny).

ECB - predikce vývoje HDP eurozóny, zdroj: ECB

Christine Lagardeová uvedla, že konflikt na Ukrajině pravděpodobně udrží vysoké ceny komodit, což sníží kupní sílu domácností a schopnost firem investovat. Rusko-ukrajinský konflikt bude mít dopady na hospodářskou aktivitu a inflaci kvůli růstu cen energií a komodit, narušení mezinárodního obchodu a oslabení důvěry, upozornila. Rozsah těchto dopadů bude podle ní záviset na tom, jak se bude konflikt vyvíjet a také na dopadu současných sankcí, případně dalších opatření.

Zdroj: ECB, ČTK