Evropské akcie v úterý zlevnily, ztráty hlavních indexů na západě kontinentu ale nebyly výrazné
Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo v červených číslech, pokles hlavních benchmarků ale nepřesáhl tři desetiny procenta. Náladu na trzích tento týden drží naděje na pokrok v jednáních Ukrajiny a Ruska o ukončení konfliktu.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,28 % na 435,12 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,25 % na 7 175,70 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,09 % na 13 917,27 bodu a francouzský CAC 40 ztratil 0,23 % a uzavřel na 6 355 bodech.
Investoři nyní také čekají na rozhodnutí centrálních bank v Británii a ve Spojených státech ohledně nastavení měnové politiky. Předpokládá se, že obě banky přikročí ke zvýšení úrokových sazeb. Zasedání Fedu skončí ve středu v 19.00 SEČ, zasedání Bank of England ve čtvrtek v 13.00 SEČ.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk se z Ruska snaží dostat 50 000 kontejnerů, které v zemi uvázly. Informoval o tom v úterý generální ředitel firmy Sören Skou. Firma, která patří k nejvýznamnějším kontejnerovým dopravcům na světě, na začátku března oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu pozastaví rezervace nových kontejnerů do Ruska a z něj. V ruských přístavech doručuje kontejnery rezervované před začátkem ozbrojeného konfliktu.
- Míra nezaměstnanosti v Británii se v tříměsíčním období do konce ledna snížila na 3,9 %, a vrátila se tak na úroveň, kde byla před začátkem pandemie. Počet volných míst je na rekordu, překvapivě ale ubylo lidí zapojených do pracovního procesu. V úterý o tom informoval britský statistický úřad.
- Průmyslová výroba v EU v lednu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla o 0,4 %, což je citelné zpomalení proti procentnímu růstu v prosinci. V eurozóně se růst v lednu zastavil, v prosinci dosáhl 1,3 %, oznámil v úterní zprávě statistický úřad Eurostat. Ze zemí, ze kterých už jsou data k dispozici, byl růst v České republice druhý nejvyšší a dosáhl 3,1 %.
- Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu rekordně klesla. Důvodem jsou válka na Ukrajině a související ekonomické sankce vůči Rusku, vyplývá z průzkumu, který v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Výsledky průzkumu naznačují vysokou pravděpodobnost, že německá ekonomika spadne do recese.
- Británie v úterý oznámila další protiruské sankce. Zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a zavede dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit včetně vodky, kovů nebo hnojiv. S odvoláním na britské ministerstvo financí to uvedla agentur Reuters.
- Primární veřejná nabídka akcií (IPO) automobilky Porsche AG by se i přes současnou nejistotu na trzích mohla uskutečnit v čtvrtém čtvrtletí. Na úterní tiskové konferenci to řekl finanční ředitel společnost Volkswagen Arno Antlitz. Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. Výrobce sportovních vozů Porsche je součástí skupiny Volkswagen.
- Hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ministerstvo hospodářství počítá se ztrátami ve výši třetiny až poloviny hrubého domácího produktu, podle jiného odhadu to bude kolem 500 miliard dolarů. V rozhovoru v časopisu Forbes, jehož přepis v úterý zveřejnila ukrajinská vláda, to řekl ministr financí Serhij Marčenko.
- Americká společnost Intel postaví v německém městě Magdeburg závod na výrobu mikročipů za 17 miliard eur. O výběru v úterý firma informovala na on-line tiskové konferenci. V Evropě pak hodlá do deseti let investovat až 80 miliard eur, zejména v Německu. Intel se v Evropě rozhodoval mezi více zeměmi. O jeho továrnu stála například Francie, Itálie nebo Polsko.
- Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to v úterý unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
- Ministři financí zemí Evropské unie se dohodli na subvencování cen pohonných hmot pro domácnosti a na podpoře podniků, které zasáhl růst cen energie v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
- Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval v úterý ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
Výsledková sezóna
- Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 % více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Představenstvo firmy navrhne valné hromadě vyplatit za loňský rok dividendu 44 Kč na akcii.
- Britský výrobce luxusních aut Bentley v loňském roce zvýšil provozní zisk na 389 milionů eur z 20 milionů eur v předchozím roce. Hospodaření podpořil vysoký růst prodeje aut díky zájmu o nové hybridní modely. Firma, která je součástí evropské automobilové skupiny Volkswagen, v úterním oznámení současně uvedla, že od roku 2025 chce po dobu pěti let uvádět na trh jeden nový elektromobil ročně.
- Největší italská pojišťovna Generali v loňském roce zvýšila provozní zisk o 12,4 % na rekordních 5,9 miliardy eur. K růstu přispěly všechny segmenty, oznámila v úterý firma. Ta je po spojení s Českou pojišťovnou největším pojišťovacím ústavem na českém trhu.
Zdroj: CNBC, ČTK
Aktuality
