ECB na dubnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, potvrdila plán na ukončení nákupu aktiv v třetím čtvrtletí

"Ve stávajícím prostředí vysoké nejistoty si rada guvernérů zachová při provádění měnové politiky otevřené možnosti a bude jednat postupně a flexibilně," uvádí se v prohlášení. "Rada podnikne veškeré potřebné kroky, aby naplnila mandát ECB v oblasti cenové stability a přispívala k zajištění finanční stability," stojí dále v textu.

ECB snižuje tempo programu tištění peněz už několik měsíců. Zatím se ale vyhýbá závazku stanovit přesné datum ukončení tohoto programu v obavě, že válka na Ukrajině a nebývale vysoké ceny energií by mohly náhle změnit výhled.

ECB patří mezi nejopatrnější centrální banky světa a zaostává téměř za všemi hlavními centrálními bankami, z nichž mnohé začaly zvyšovat úroky už loni. Jen v posledních dvou dnech zvýšily úroky centrální banky Kanady, Jižní Koreje a Nového Zélandu. Centrální banka USA by podle očekávání měla zvýšit sazby v příštích dvou letech nejméně osmkrát. ECB uvedla, že úrokové sazby půjdou nahoru až "nějakou dobu po ukončení nákupů dluhopisů" a budou se zvyšovat postupně.

ECB - základní a depozitní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

"Držíme se našeho pořadí. Posloupnost, na které jsme se dohodli, je tato: Nejprve dokončíme čisté nákupy aktiv a za nějakou dobu poté rozhodneme o zvýšení úrokových sazeb a jejich následných zvyšováních," řekla na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová. "Potvrdili jsme velmi pravděpodobný závěr nákupů aktiv v třetím čtvrtletí, aniž bychom byli konkrétnější," pokračovala a vysvětlila, že fráze "nějakou dobu" ponechává bance široký časový rámec, ve kterém může jednat. "'Nějakou dobu poté' může trvat týden až několik měsíců," řekla guvernérka.

Inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 %

Meziroční inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 %. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 %. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, stoupla na 3,2 % z únorových 2,9 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o tři procenta.

Vývoj inflace staví Evropskou centrální banku před dilema ohledně měnové politiky. Její zpřísnění by mohlo poškodit ekonomiku bloku, která se potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu a přetrvávajícími následky pandemie covidu-19.

Vysoké náklady na energii snižují kupní silu domácností a marže podniků a mají negativní dopady i na investice. Pravděpodobně zvýší i ceny dalšího zboží a služeb, zejména potravin, protože zemní plyn je největším nákladem při výrobě hnojiv, upozorňují analytici. To může indikovat, že se blok blíží stavu stagflace, během níž se rychlá inflace pojí se stagnací hospodářského růstu.

Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Březnová prognóza ECB: HDP eurozóny letos stoupne jen o 3,7 %, inflace vyskočí na 5,1 %

V prognóze zveřejněné po konci březnového zasedání ECB pro letošní rok výrazně zvýšila výhled inflace a naopak směrem dolů upravila výhled růstu HDP. Letos podle tohoto odhadu inflace v eurozóně dosáhne 5,1 % (předchozí odhad: 3,2 %), zatímco ekonomika měnového bloku zpevní jen o 3,7 % (předchozí odhad: 4,2 %).

ECB - predikce vývoje inflace v eurozóně, zdroj: ECB

V roce 2023 by měla inflace spadnout na 2,1 % (předchozí odhad 1,8 %) a v roce 2024 by se měla snížit na 1,9 % (předchozí odhad: 1,8 %). HDP eurozóny podle březnové prognózy v roce 2023 stoupne o 2,8 % (prosincový odhad: 2,9 %) a v roce 2024 přidá 1,6 % (proti prosincové prognóze beze změny).

ECB - predikce vývoje HDP eurozóny, zdroj: ECB

Zdroj: ECB, ČTK