Evropské akcie ve čtvrtek posílily poté, co ECB potvrdila blížící se konec nákupů dluhopisů

Celoevropský index STOXX Europe 600 ve čtvrtek posílil o 0,67 % na 459,82 bodu (za týden +1,05 %), německý DAX přidal 0,62 % na 14 163,85 bodu (za týden +0,61 %), britský FTSE 100 nabyl 0,47 % na 7 616,38 bodu (za týden +0,85 %) a francouzský CAC 40 si připsal 0,72 % na 6 589,35 bodu (za týden +1,98 %).

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Evropská centrální banka na dubnovém zasedání v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu 0 % a depozitní sazba na -0,5 %. Banka zároveň v prohlášení zveřejněném po konci zasedání uvedla, že nynější údaje posilují očekávání, že čisté nákupy aktiv v rámci programu APP by měly být ukončeny v třetím čtvrtletí.
• Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je rovněž Škoda Auto, zvýšil v letošním prvním čtvrtletí provozní zisk na zhruba 8,5 miliardy eur ze 4,8 miliardy eur před rokem. Vyplývá to z předběžných výsledků, které ve čtvrtek firma zveřejnila. Nárůstu zisku nezabránil ani výrazný pokles odbytu.
• Výrobce sportovních vozů Porsche prodal v prvním čtvrtletí 68 426 vozů, což bylo o pět procent méně než ve srovnatelném období loni. K poklesu prodeje přispělo opětovné vypuknutí pandemie v Číně a dalších regionech a problémy s dodávkami a logistikou, uvedla automobilka ve čtvrtečním prohlášení.
• Ruský prezident Vladimir Putin na pondělním setkání ujistil rakouského kancléře Karla Nehammera, že dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené. Rakousko za ně prý může i nadále platit eurem, řekl Nehammer agentuře APA.
• Odbyt automobilky Škoda Auto se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 25,4 procenta na 186 200 vozů. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil mateřský koncern Volkswagen. V samotném březnu se odbyt meziročně propadl dokonce o 35 procent na 63 300 vozů. Tempo poklesu tak zrychlilo z únorových dvaceti procent.

Výsledková sezóna

• Provozní zisk švédského výrobce komunikačního zařízení Ericsson v prvním čtvrtletí klesl o desetinu na 4,7 miliardy švédských korun (11,1 miliardy Kč). Zisk snižují odchod z Ruska a problémy s dodavatelskými řetězci, oznámila ve čtvrtek společnost.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
• Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o 45,1 %, protože ruská invaze uzavřela podniky, snížila vývoz a znemožnila hospodářskou činnost v rozsáhlých částech země. Vyplývá to ze zprávy, kterou v noci na pondělí zveřejnila Světová banka. Ta rovněž předpokládá, že invaze ve východní Evropě a části Asie způsobí větší ekonomické škody než pandemie nemoci covid-19.
• Meziroční spotřebitelská inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 % z únorových 11,1 %. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 %. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, jejichž ceny byly v březnu o polovinu vyšší než před rokem. Dál výrazně vzrostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 %.
• Banka Société Générale chystá kvůli válce na Ukrajině odchod z Ruska, dohodla se na prodeji svého podílu v Rosbank a v dceřiných pojišťovacích společnostech tohoto ruského věřitele. S odvoláním na francouzskou společnost o tom v pondělí informovala agentura AFP. Transakce, která má převést podíl 99 % v Rosbank na ruskou firmu Interros Capital spojenou s oligarchou Vladimirem Potaninem, vyžaduje schválení regulačních orgánů.
• Americká investiční banka Goldman Sachs dokončila akvizici společnosti NN Investment Partners. Transakce v hodnotě 1,7 miliardy eur byla oznámena loni v srpnu a Goldman Sachs díky ní navýšila objem aktiv pod svým dohledem na 2,8 bilionu dolarů.
• Americké firmě Apple hrozí v nadcházejících týdnech z Evropské unie další obvinění z monopolního chování v rámci vyšetřování, které bylo zahájeno na základě stížnosti společnosti Spotify. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
• Na 60 % významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody (Green Deal). Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 % firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně, a 11 % podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery v 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.
• Ruská státní společnost Rosatom a její finská divize RAOS Project budou pokračovat v plánované výstavbě jaderné elektrárny ve Finsku, a to navzdory nejistotě ohledně vládních povolení po invazi Ruska na Ukrajinu. Uvedla to v pondělí společnosti RAOS v prohlášení zaslaném agentuře Reuters.
• Ruský cenzurní úřad žádá Google, aby ze své platformy okamžitě odstranil údajné výhrůžky ruským uživatelům. Firemní překladač totiž některým uživatelům nabídl možnost převést frázi "milí Rusové" na "mrtví Rusové".
• Ruská státní železniční společnost Rossijskije železnyje dorogi (RŽD) se dostala do platební neschopnosti, protože neuhradila úroky z dluhopisů. Rozhodl o tom výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Jde o první takovéto rozhodnutí poté, co západní země na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu uvalily rozsáhlé sankce, které zkomplikovaly provádění finančních transakcí.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v dubnu klesla méně, než se čekalo. K lepšímu výsledku přispěl pokles inflačních očekávání, který poskytl určitou naději ve výhledu dalšího vývoje největší evropské ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Index důvěry se v dubnu snížil na -41 bodů z březnových -39,3 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali snížení indexu až na -48 bodů.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v březnu stouplo na 7,3 %. Ve středu to ve finální zprávě potvrdil německý statistický úřad Destatis, podle kterého byla podobná míra inflace v Německu naposledy na podzim v roce 1981. V únoru činila německá meziroční míra inflace 5,1 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se v březnu ceny zvýšily o 2,5 %.
• Míra nezaměstnanosti v Británii za tři měsíce do konce února klesla na 3,8 % z 3,9 % za listopad až leden. Dostala se tak na úroveň z doby těsně před pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil britský statistický úřad.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia se stahuje z ruského trhu. S odvoláním na šéfa společnosti o tom v úterý informovala agentura Reuters. Finská firma jde o krok dále než její švédský konkurent Ericsson, který v pondělí oznámil, že své podnikání v zemi pozastavuje na neurčito. Invaze Ruska na Ukrajinu vyvolala řadu západních sankcí, ruský trh bojkotují stovky společností.
• Firma NeuConnect uzavřela důležité dohody za více než 1,5 miliardy liber pro velký projekt stejného jména, který zajistí přímé energetické propojení Británie a Německa pomocí obřích podmořských kabelů, upozornil server CNBC. Dohody přicházejí v době, kdy se země po celém světě snaží posílit dodávky energie v souvislosti invazí Ruska na Ukrajinu.
• Německý miliardář Klaus-Michael Kühne zdvojnásobil svůj podíl v letecké společnosti Lufthansa na 10,01 %. Upevnil tak svou pozici druhého největšího akcionáře po německé vládě, která drží podíl 14,09 %. S odvoláním na oznámení Lufthansy o tom v úterý informoval server Simple Flying.
• Ruská ekonomika by v letošním roce mohla klesnout o 10 %, což by byl nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu od roku 1994. Řekl to v úterý agentuře RIA Novosti bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin. Ruská ministerstva hospodářství a financí v současné době podle něj pracují na nových prognózách.
• Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Přední německé ekonomické instituty sníží výhled letošního růstu hrubého domácího produktu Německa na 2,7 % z 4,8 %, uvádějí zdroje agentury Reuters. Na pozadí rostoucí inflace a očekávání slabšího hospodářského růstu totiž musí zohlednit také dopady války na Ukrajině. Oficiální čísla instituty zveřejní ve středu. Inflace má v tomto roce podle institutů RWI, DIW, Ifo, IfW a IWH dosáhnout více než šesti procent. V říjnovém výhledu instituty odhadovaly inflaci na 2,5 %.
• Světová banka (SB) připravuje nový balík finanční pomoci pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů. Oznámil to v úterý podle agentury Reuters prezident banky David Malpass. Upozornil, že podpora ze strany Světové banky pomáhá Ukrajině zajišťovat klíčové služby, například vyplácet mzdy zaměstnancům nemocnic či důchody.
• Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Rusko pokládá Bělorusy za bratry, řekl Putin na společné tiskové konferenci na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Přislíbil také let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce.
• Přední německé ekonomické instituty snížily odhad růst největší evropské ekonomiky pro letošní rok kvůli dopadům války na Ukrajině. Dodaly rovněž, že případné zastavení dodávek ruské energie by způsobilo v příštím roce recesi.
• Plán francouzského výrobce automobilů Renault na vytvoření oddělené divize zahrnující jeho aktivity v oblasti elektromobilů by mohl ve finále vést k uvedení této divize na akciovou burzu jakožto samostatného podniku. Oznámil to podle agentury Reuters šéf Renaultu Luca de Meo.
• Míra inflace v Británii v březnu stoupla na sedm procent z únorových 6,2 %, a je tak nejvýše od března 1992. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo výraznější, než očekávala většina ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří předpovídali nárůst cen o 6,7 procenta. Za tímto nárůstem stál široký růst cen, od pohonných hmot až po potraviny a nábytek. Informoval o tom britský statistický úřad (ONS).
• Na britský sankční seznam přibude 206 osob spojovaných s Moskvou, včetně 178 podporovatelů samozvaných republik na východě Ukrajiny ovládaných separatisty. Je mezi nimi i prominentní ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, kterého kvůli podezření z vlastizrady zřejmě zadržely ukrajinské tajné služby, nebo šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov. Sankce spočívají v zákazu cestování do Británie a zmrazení majetku, který osoby na sankčním seznamu v Británii mají.
• Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline kupuje za 1,9 miliardy dolarů americkou biofarmaceutickou firmu Sierra Oncology. Chce tak podpořit své podnikání v oblasti léčby rakoviny. Obchod by měl být dokončen v třetím čtvrtletí.
• Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to ve středu podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí DCLG v únoru meziročně vyskočil o 10,9 % (odhad: +9,3 %, leden: +10,2 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Zisk před zdaněním britského internetového prodejce textilu Asos v prvním finančním pololetí klesl o 87 % na 14,8 milionu liber. Problémem byly nespolehlivé dodavatelské řetězce, které ovlivnily dostupnost zásob, a nákladová inflace. Firma to uvedla v úterním sdělení. Tržby v období šesti měsíců do konce února meziročně stouply o čtyři procenta na dvě miliardy liber.
• Britské maloobchodní společnosti Tesco vzrostl v loňském fiskálním roce očištěný provozní zisk z maloobchodních aktivit o 35,8 % na 2,65 miliardy liber. Firma však v dnešním prohlášení současně varovala, že v letošním roce zisk zřejmě klesne kvůli náročnému vnějšímu prostředí.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026