MMF: Vlády by měly před dopady inflace chránit ty nejzranitelnější

Vyšší ceny potravin a energií zvýšily rizika sociálních nepokojů, zejména v zemích s nízkými příjmy, které se už po pandemii covidu-19 potýkaly s vysokou úrovní zadlužení. Ty nyní čelí vyšším nákladům na splátky v prostředí zvýšených úrokových sazeb.

Podle ředitele oddělení rozpočtové politiky v MMF Vítora Gaspara má vláda, která chce udržet sociální soudržnost, důležitou roli při ochraně zranitelných, "když se věci začínají rozpadat". Existuje dostatek důkazů o tom, že finanční krize, pandemie a kolísavé nebo prudce rostoucí ceny mohou prohloubit rozpory a neshody, a fiskální politika hraje důležitou roli při řešení těchto obav, řekl Gaspar v rozhovoru s agenturou Reuters.

"Pro veřejnou politiku je všude naprosto nezbytné, aby zajistila potravinovou bezpečnost pro všechny," pokračoval Gaspar. Vyslovil se přitom ve prospěch cílených a dočasných opatření, jako jsou převody hotovosti místo širších, všeobecných dotací, které by mohly být nákladné. Opatření přijatá mnoha zeměmi k omezení růstu domácích cen by také mohla zhoršit globální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, což by ceny ještě zvýšilo. Chudé domácnosti podle Gaspara utrácejí až 60 % svého rozpočtu za potraviny ve srovnání s 10 % průměrné domácnosti ve vyspělých zemích.

Mnoho států však po bezprecedentních výdajích za koronavirové pandemie nemá peníze k řešení současné krize. Globální dluh se v roce 2020 zvýšil na 226 bilionů dolarů a zaznamenal nejvyšší nárůst od druhé světové války.

MMF očekává, že globální veřejný dluh v letošním roce klesne na 94,4 % hrubého domácího produktu a ve střednědobém horizontu se stabilizuje kolem 95 %. Tato úroveň je ale o 11 procentních bodů vyšší než před pandemií. V roce 2020 dosáhl globální veřejný dluh vrcholu a činil 99,2 % HDP.

Zdroj: ČTK