Ruský Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska
Ruská společnost Gazprom zastaví od středy dodávky plynu do Bulharska. Podle agentury Reuters to v úterý oznámilo bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.
Rusko se na dodávkách zemního plynu do Bulharska podílí z více než 90 %, uvedla agentura Reuters. Ohlášené zastavení dodávek, které oznámil Gazprom bulharské státní společnosti Bulgargaz, zřejmě souvisí s požadavkem Kremlu, aby mu dodavatelé platili za plyn v rublech. Bulharské ministerstvo energetiky totiž v úterý také uvedlo, že nový platební systém porušuje uzavřené dohody.
Už dříve v úterý oznámila také polská plynárenská společnost PGNiG, že ji Gazprom informoval, že od středečních 8.00 SELČ zastaví dodávky zemního plynu do Polska. Důvod Gazprom neuvedl, nicméně podle portálu onet.pl vypršel minulý pátek termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech. To Varšava odmítá a premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.
Bulharsko, které je členem EU a NATO, ale má tradičně blízko k Moskvě, je jednou z mála evropských zemí, které po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února oficiálně odmítly Ukrajině dodávat zbraně. Nicméně bulharský vývoz zbraní do ostatních zemí EU se za poslední dva měsíce téměř ztrojnásobil, což naznačuje, že bulharské zbraně mohou jít na Ukrajinu přes jiné státy.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý týden v Sofii vyzval Bulharsko, aby Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc proti ruské agresi. Spor ale panuje v bulharské vládní koalici, v níž jsou proti socialisté. Ti kvůli tomu pohrozili i odchodem z koalice, což by svrhlo křehký kabinet vytvořený loni v prosinci po měsících politického patu.
Bulharsko, stejně jako Ukrajina a další země bývalého východního bloku, má řadu zbraní sovětské provenience. K jejich používání tak ukrajinští vojáci nepotřebují žádný speciální výcvik.
Bulharský premiér Kiril Petkov s vládní delegací odjede ve středu do Polska a poté na Ukrajinu, kde se ve čtvrtek setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsala v úterý agentura AFP.
"Cena elektřiny na burze v úterý i přes tyto zprávy spadla o 4 % (CAL 2023). Ceny plynu s dodávkou na příští měsíc sice vzrostly o asi 10 %, roční kontrakt se ale skoro nepohnul díky konci topné sezóny a již relativně dobře naplněným evropským zásobníkům. Trh evidentně čeká na vývoj situace ohledně kritických dodávek plynu přes Nord Stream I do Německa. Ceny elektřiny se pak postupně odpoutávají od zemního plynu a měly by více sledovat vývoj cen černého uhlí. ČEZ přímo od Gazpromu odebírá asi 6 TWh zemního plynu pro elektrárnu v Počeradech, ta nicméně generuje jen minimální provozní zisk a může být zastavena bez většího dopadu na hospodaření firmy. ČEZ také prodává 7,3 TWh plynu koncovým zákazníkům, tyto dodávky jsou obvykle dopředu cenově zajištěny. Nemáme ovšem informace o potenciálu porušení těchto zajišťovacích kontraktů atd. Zpráva je tak pro ČEZ krátkodobě lehce negativní a zatím lze vnímat kroky Ruska jako blackmailing bez většího okamžitého dopadu. Případné dlouhodobé zastavení dodávek plynu přes Nord Stream I by ovšem mělo negativní implikace pro celou evropskou ekonomiku v řádu jednotek procent HDP," napsali analytici z České spořitelny.
Zdroj: ČTK
