Česká ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,6 %

"K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky," komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní vývoj podle ČSÚ pozitivně ovlivnily hlavně tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční obchod.

Meziroční růst hrubé přidané hodnoty nejvíce podpořily stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také většině odvětví služeb, uvedl ČSÚ. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí oznámí úřad 31. května.

V čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 % a mezičtvrtletně o 0,8 %. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 %.

Analytici: Příznivý vývoj z prvního čtvrtletí ekonomika kvůli válce letos nezopakuje

Páteční první odhad vývoje tuzemské ekonomiky v prvním čtvrtletí ukazuje na výrazné ožití ekonomiky po pandemii covidu-19, které ale v dalších čtvrtletích zastaví dopady války na Ukrajině v podobě vysoké inflace i problémů s dodávkami v průmyslu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Analytici počítají s celoročním růstem ekonomiky minimálně o více než procento.

"Meziroční růst ekonomiky v letošním roce je podpořen i nízkou srovnávací základnou, pokud by totiž ekonomika celý letošní rok mezičtvrtletně stagnovala, stále by vykázala meziroční růst o téměř dvě procenta," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

"Česká ekonomika svým výkonem v letošním prvním kvartálu zřejmě dosáhla maxima možného. Česko tímto výsledkem sice zaostává za většinou partnerů v EU, rozdíl se ale podle všeho během prvního kvartálu snížil, když některé země, kupříkladu Francie, mezičtvrtletně stagnovaly nebo se dokonce propadly. Za růstem české ekonomiky stála ve velké míře setrvačnost," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Od druhého čtvrtletí nicméně podle něj převáží negativní dopady války a navíc se vyčerpá efekt loňské nízké základny.

První odhad HDP podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové ukázal, že stagflace v Česku zatím nenastala, a to ani při inflaci přes 11 %. "Růst byl dokonce trochu vyšší než v makropredikci čekalo MF (4,3 %). I kdyby ekonomika ve zbytku roku stagnovala, celoroční růst by dosáhl minimálně jedno procento," uvedla na Twitteru. Stagflace je kombinace vysoké inflace a stagnace ekonomiky.

Předběžný výsledek je podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka dobrým startem do letošního roku. "Zajímavější nicméně budou až upřesněná podrobná čísla, která budou k dispozici později. Ta teprve mohou naznačit, jak se se všemi nahromaděnými problémy daří vyrovnávat firmám, i jak zasahují do života českých domácností," uvedl. Zároveň je podle Dufka téměř jisté, že se poměrně dobrý výsledek bude v druhém čtvrtletí jen stěží opakovat. Nicméně stále je podle něj velká šance, že celoroční růst ekonomiky nezpomalí pod dvě procenta.

I podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera bude kvůli válce na Ukrajině, vysoké inflaci a šíření koronaviru v Asii od druhého čtvrtletí ekonomická aktivita pravděpodobně klesat. "Ekonomika podle naší nové prognózy vzroste letos pouze o 1,8 %. Její růst však bude z velké části dán nízkou srovnávací základnou loňského roku," uvedl.

"Česká ekonomika vykázala za letošním první tři měsíce solidní hospodářský růst, další čtvrtletí ale budou velmi pravděpodobně méně příznivá," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Za celý letošní rok čeká růst ekonomiky kolem procenta.

"Oba dva údaje - jak meziroční, tak meziměsíční - jsou slušné. Ukazují na to, že před ruskou invazí na Ukrajinu probíhalo silné oživení postcovidové ekonomiky. Válka ale nejenom způsobila šok, ale i výrazně prohloubila přetrvávající materiálovou krizi a ještě více narušila dodavatelské řetězce," uvedl ředitel strategického poradenství PwC Česká republika Jan Hadrava.

Zdroj: ČTK