Fed na květnovém zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů do pásma 0,75-1,00 %, od června začne snižovat svou bilanci
Měnový výbor americké centrální banky na květnovém zasedání v souladu s očekáváním posunul svou základní úrokovou sazbu z pásma 0,25-0,50 % do pásma 0,75-1,00 %. Centrální banka také rozhodla, že od 1. června začne se snižováním své bilance, zpočátku tempem 47,5 miliardy dolarů měsíčně.
Centrální banka začne v červnu prodávat vládní dluhopisy USA měsíčním tempem 30 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami měsíčním tempem 17,5 miliardy dolarů. Po třech měsících objem prodávaných aktiv plánuje zvýšit na 60 miliard dolarů v případě vládních dluhopisů a na 35 miliard dolarů v případě cenných papírů krytých hypotékami.
Trh rovněž předpokládá, že centrální banka bude pokračovat v agresivním zvyšování sazeb. V červnu se čeká zvýšení základní sazby v jednom kroku o 75 bazických bodů, tedy do pásma 1,50-1,75 %. Trh pravděpodobnost tohoto posunu sazby vyčísluje podle dat CME Group na 94,3 %. Šéf americké centrální banky Jerome Powell ale během tiskové konference po květovém zasedání uvedl, že Fed aktivně neuvažuje o zvýšení sazby o tři čtvrtě procentního bodu v jednom kroku.
Jak vysoko bude základní sazba podle trhu na konci roku 2022 (pravděpodobnost v %), zdroj: CME Group
Fed zdůrazňuje, že navzdory poklesu hrubého domácího produktu v prvních třech měsících roku zůstávají výdaje domácností a fixní investice firem vysoké. Inflace pak zůstává zvýšená a kvůli válce na Ukrajině a novým koronavirovým omezením v Číně zřejmě inflační tlaky budou přetrvávat.
Zvyšování úrokových sazeb zdražuje úvěry a omezuje poptávku. To pomáhá snižovat inflaci, zároveň to ovšem oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit posouvat úrokové sazby výše tak, aby omezila inflaci, avšak zároveň neohrozila hospodářský růst a trh práce. Nynější zvýšení sazby o půl procentního bodu je nejagresivnějším zpřísněním měnové politiky za 22 let.
Tisková konference Jeromea Powella
"Inflace je příliš vysoká," řekl Jerome Powell na tiskové konferenci. "Jednáme rychle, abychom ji snížili," dodal. Na stole je podle něj další zvýšení sazby o půl procentního bodu na zasedáních v červnu a červenci. Zdůraznil také přesvědčení, že obnovení cenové stability, tedy omezení vysoké inflace, je nezbytné pro udržení zdravé ekonomiky.
Powell rovněž prohlásil, že chce rychle zvýšit hlavní úrokovou sazbu na úroveň, která nebude stimulovat ani omezovat hospodářský růst. Představitelé Fedu naznačili, že této hranice, která se podle nich pohybuje kolem 2,4 %, bude dosaženo do konce roku. Poslední predikce Fedu, která byla zveřejněna po konci březnového zasedání, počítá na konci roku se sazbou jen na úrovni zhruba 1,9 %. Trh naopak čeká, že se sazba letos vyšplhá až do pásma 3,00-3,25 %.
Americké akcie v reakci na rozhodnutí Fedu prudce posílily a po Powellově projevu zisky dále navyšovaly. Výnosy amerických státních dluhopisů se naopak snížily a dolar vůči koši měn oslabil.
V březnové makroekonomické prognóze centrální banka zhoršila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,8 % z dříve předpokládaných 4 %. Výhled růstu HDP v roce 2023 ponechala banka na 2,2 % a výhled expanze ekonomiky v roce 2024 potvrdila na 2 %. PCE inflace podle Fedu letos dosáhne 4,3 % (prosincová prognóza: 2,6 %), v roce 2023 klesne na 2,7 % (prosincová prognóza: 2,3 %) a v roce 2024 se sníží na 2,3 % (prosincová prognóza: 2,1 %). Expanzi hospodářské aktivity bude podle Fedu brzdit mimo jiné ruský útok na Ukrajinu.
Fed - makroekonomická prognóza (březen 2022), zdroj: Fed
Americký HDP v prvním čtvrtletí anualizovaně klesl o 1,4 %, inflace v březnu vystoupila na 8,5 %
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžné zprávy ministerstva obchodu v přepočtu na celý rok klesla o 1,4 %. To představuje první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie covidu-19. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy. V loňském čtvrtém čtvrtletí se HDP zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 %.
Inflace v USA se nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu. V březnu stoupla na 8,5 %, což byla nejvyšší úroveň od prosince 1981. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad 6 %. Nejvíce se zvyšovaly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dále se zvyšovaly rovněž náklady na bydlení.
USA - HDP a inflace, zdroj: tradingeconomics.com
Zdroj: Fed, ČTK
