Evropské akcie v pátek výrazně klesly, mají za sebou nejhorší týden za dva měsíce

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 1,91 % na 429,91 bodu (za týden -4,55 %), německý DAX pozbyl 1,64 % na 13 674,29 bodu (za týden -3 %), britský FTSE 100 klesl o 1,54 % 7 387,94 bodu (za týden -2,08 %) a francouzský CAC 40 oslabil o 1,73 % na 6 258,36 bodu (za týden -4,22 %).

Překvapivě dobré údaje o tvorbě pracovních míst ve Spojených státech v pátek přispěly k obavám z výrazného zvyšování úrokových sazeb v USA. Předpokládá se, že úrokové sazby začne v letošním roce zvyšovat také Evropská centrální banka. Podle některých analytiků by ECB mohla k prvnímu zvýšení úroků přikročit už v červenci.

"Souhlasíme s investory, že ECB pravděpodobně v červenci zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik Jack Allen-Reynolds ze společnosti Capital Economics. Varoval také, že ekonomika eurozóny má nejhorší teprve před sebou.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v březnu klesla více, než se čekalo. Vinou omezení souvisejících s pandemií nemoci covid-19 a války na Ukrajině, které ztěžují plnění objednávek, se snížila o 3,9 procenta z únorového směrem dolů revidovaného růstu o 0,1 procenta. Naposledy byl tak prudký pokles zaznamenán na počátku koronavirové krize v dubnu 2020, kdy činil 18,1 procenta.
• Italský módní dům Gucci, který spadá pod francouzský Kering, začne v některých obchodech v New Yorku, Los Angeles, Miami, Atlantě a Las Vegas přijímat platby v několika kryptoměnách. Informovala o tom agentura Bloomberg. Zákazníci budou moci platit ve deseti kryptoměnách. Gucci bude přijímat například bitcoin, ether, dogecoin či shiba inu, uvedla společnost v prohlášení.
• Novým guvernérem České národní banky (ČNB) má být od 1. července nynější člen její bankovní rady Aleš Michl. Uvedl to v pátek server Seznam Zpráv, kterému neoficiální informaci potvrdily zdroje obeznámené s jednáním prezidenta Miloše Zemana s jednotlivými kandidáty. Podle těchto zdrojů má Zeman oznámit jmenování Michla, který je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb, v nejbližších dnech. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát a znovu kandidovat nemůže.
• Česká národní banka letos očekává pokles schodku veřejných financí na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Příští rok by měl schodek dále klesnout na 4,5 procenta. Proti předchozím odhadům banka odhad zhoršila, v únoru počítala letos se schodkem 4,1 procenta a v roce 2023 s 3,9 procenta. Vyplývá to z v pátek zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 13. května.
• Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla podle odhadů na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem je především pokračující obnovování sezonních prací. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Válka na Ukrajině a příliv uprchlíků má podle nich na počty nezaměstnaných zatím minimální vliv. Úřad práce zveřejní data o vývoji nezaměstnanosti za duben v pondělí.
• Britský antimonopolní úřad CMA ve čtvrtek uvedl, že při posuzování fúze Avastu s NortonLifeLock zváží rozšíření definice relevantního trhu. To znamená, že do trhu antivirových produktů může zahrnout rovněž neplacené produkty, které jsou součástí operačního systému, jako například Microsoft Defender nebo některé produkty společností Apple či Google.

Výsledková sezóna

• Německému výrobci sportovního oblečení a obuvi Adidas klesl v prvním čtvrtletí zisk z pokračujících operací o 38 procent na 310 milionů eur. Celosvětové tržby očištěné o měnové efekty za první čtvrtletí klesly o tři procenta na 5,3 miliardy eur, byly ale vyšší, než čekali analytici. Vinou masivních investic do reklamy se o 38 procent snížil provozní zisk. Společnost mohla těžit z růstu v Severní a Latinské Americe a v Evropě a kvůli koronavirové uzávěře v Číně snižuje celoroční prognózu. 

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od ledna do dubna meziročně snížila dodávky plynu do Evropské unie a Turecka o 26,9 % na 50,1 miliardy krychlových metrů. Firma zároveň uvedla, že dodávky do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře naopak o 60 % vzrostly.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity ve výrobě v eurozóně v dubnu i podle finálního indexu nákupních manažerů kleslo. PMI ve zpracovatelském sektoru od společnosti S&P Global se snížil na 55,5 bodu z 56,5 bodu. Flash údaj zveřejněný v druhé polovině dubna byl 55,3 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem její kontrakce.
• Konsorcium Fennovoima zrušilo smlouvu s ruskou státní společností pro jadernou energetiku Rosatom, která měla postavit jadernou elektrárnu Hanhikivi ve Finsku. Konsorcium v pondělí v této souvislosti poukázalo na rizika spojená s válkou na Ukrajině. Konsorcium Fennovoima vlastní ze dvou třetin finské podniky včetně firem Outokumpu, Fortum a SSAB. Zbývající třetinu vlastní firma RAOS Voima, která je divizí Rosatomu. Ruská firma dala v reakci najevo, že hodlá své zájmy bránit právní cestou.
• Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v dubnu opět zhoršila, ukázala pondělní zpráva Evropské komise. Náladu podle ekonomů podkopává zejména válka na Ukrajině a související růst cen komodit. Index ekonomické nálady v EU se v dubnu meziměsíčně snížil o 1,7 bodu na 104,9 bodu, v České republice však o 1,5 bodu vzrostl a dostal se na 92,7 bodu.
• Evropská komise neví o státech EU či firmách z těchto zemí, které by za ruský plyn v souladu s požadavkem Moskvy platily v rublech. Před jednáním ministrů energetiky zemí unie to novinářům řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž hodlá sedmadvacítka dále za plyn platit v eurech či dolarech podle dosavadních smluv. Řada ministrů před mimořádnou bruselskou schůzkou potvrzovala dosavadní postoje svých zemí, které platbu v ruské měně vylučují.
• Italský výrobce lodí Fincantieri jedná s americkou společností Norwegian Cruise Line o objednávce výletních lodí za zhruba čtyři miliardy dolarů. S odvoláním na obeznámený zdroj o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
• Německo: Maloobchodní tržby v březnu meziročně klesly o 2,7 % (únor: +7 %), meziměsíčně se snížily o 0,1 % (odhad: +0,3 %, únor: +0,2 %).
• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu klesla na 6,2 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v únoru. O desetinu bodu se snížila i v 19 zemích platících eurem, kde se dostala na 6,8 procenta. To je nejnižší hodnota za dobu sledování dat. Nejnižší nezaměstnanost z celé sedmadvacítky států dlouhodobě zůstává v Česku.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v dubnu podle sezonně očištěných údajů klesla o desetinu procentního bodu na pět procent. Navzdory válce na Ukrajině tak díky jarnímu oživení pokračoval trend z předchozích měsíců. V meziročním srovnání se nezaměstnanost snížila o celý procentní bod.
• Společnou dceřinou firmu BMW a Mercedesu na sdílení vozů Share Now převezme italsko-francouzský automobilový koncern Stellantis. Firma byla ztrátová a z některých trhů se stáhla. Německé automobilky to uvedly ve svém úterním sdělení s tím, že se napříště zaměří na slibnější spolupráci v oblasti softwaru.
• Německým průmyslovým a velkoobchodním firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz zboží z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele kvůli válce na Ukrajině za obtížný až nemožný. Vyplývá to z průzkumu, který na svém webu v úterý zveřejnil hospodářský institut Ifo.
• Přebytek obchodní bilance Německa v březnu bez sezonní úpravy meziročně klesl přibližně na polovinu a činil 9,7 miliardy eur. Za zhoršením je zejména propad vývozu, hlavně do Ruska, oznámil spolkový statistický úřad. Loni v březnu přebytek dosáhl 20,8 miliardy eur.
• Aktivita ruského zpracovatelského průmyslu se v dubnu třetí měsíc za sebou snížila, tempo jejího poklesu se však snížilo. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky ve středu zveřejnila společnost S&P Global. Její index aktivity se zvýšil na 48,2 bodu z 44,1 bodu v předchozím měsíci. Index tak zůstal pod klíčovou 50bodovou hranicí, která je předělem mezi poklesem a růstem aktivity.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně v dubnu stouplo. Kompozitní index nákupních manažerů od společnosti S&P Global se podle finálních dat zvýšil na 55,8 bodu z březnových 54,9 bodu, flash údaj byl rovněž 55,8 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem její kontrakce. Dílčí ukazatel pro sektor služeb podle finálních dat stoupl na 57,7 bodu z březnových 55,6 bodu, flash údaj byl i v tomto případě shodný.
• Evropská unie by měla začít připravovat balíček pro poválečnou obnovu Ukrajiny. V projevu před europoslanci to ve středu uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která celkové náklady na rekonstrukci země odhaduje na stamiliardy eur. Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU.
• Evropská komise schválila Německu pomoc v objemu 11 miliard eur určenou firmám, na které doléhají protiruské sankce. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Podobnou pomoc už navrhly i další vlády. Podle německého plánu mohou firmy získat půjčky kryté státní zárukou až do 90 procent výše úvěru nebo získat půjčky s nižším úročením na pokrytí svých investičních potřeb a jako provozní kapitál.
• Embargo na dovoz ruské ropy do Evropské unie bude mít citelné dopady na německé podniky. Předpokládá to Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Upozorňuje přitom, že poptávku po ropě je sice možné pokrývat z jiných zdrojů, rostoucí ceny suroviny ale znamenají pro podniky větší finanční zátěž.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v březnu meziročně stouply o 0,8 % (odhad: +1,4 %, únor: +5,2 %), meziměsíčně se snížily o 0,4 % (odhad: -0,1 %, únor: +0,4 %).

Výsledková sezóna

• Největší francouzská banka BNP Paribas v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 19 procent na 2,1 miliardy eur. Výrazně k tomu přispěly dobré výsledky v obchodování s akciemi a dluhopisy. Zisk tak překonal očekávání analytiků.
• Britský ropný a plynárenský gigant BP v prvním čtvrtletí vykázal ztrátu 20,4 miliardy dolarů po zisku 4,7 miliardy dolarů před rokem. Výsledky zasáhly rozsáhlé odpisy související s odchodem podniku z Ruska, uvedla v úterý firma ve své výsledkové zprávě. Zisk bez zahrnutí mimořádných položek nicméně vzrostl, a to na 6,2 miliardy z 2,6 miliardy USD před rokem. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali na 4,5 miliardy dolarů.
• Vývojář antivirového softwaru Avast v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl tržeb 234,6 milionu dolarů, meziročně výnosy klesly o procento. Důvodem poklesu byla zejména divestice segmentu Family Safety loni na jaře. Organické tempo růstu, které tržby očišťuje o akvizice, divestice a pohyby měnových kurzů, dosáhlo 3,6 %, i tak jde ovšem o výrazný pokles z loňských vyšších jednociferných temp růstu. Upravený zisk EBITDA meziročně klesl o 4,3 % na 127,9 milionu dolarů, když se marže snížila z loňských 56,3 % na 54,5 %.
• Německý automobilový koncern Volkswagen v letošním prvním čtvrtletí navzdory čipové krizi a dopadům války na Ukrajině téměř zdvojnásobil zisk před zdaněním. Výsledek stoupl na 6,7 miliardy eur z 3,4 miliardy. Firma to uvedla ve středečním sdělení. Vedení kolem generálního ředitele Herberta Diesse potvrdilo prognózu na letošní rok.
• Britská automobilka Aston Martin Lagonda prohloubila v prvním čtvrtletní ztrátu před zdaněním na 111,6 milionu liber. Před rokem ztráta činila 42,2 milionu liber, informovala ve středu agentura Reuters. Britský výrobce luxusních aut zároveň oznámil, že vedení se s okamžitou platností ujímá šestasedmdesátiletý Amedeo Felisa, který v minulosti řídil italskou automobilku Ferrari.
• Dánský námořní přepravce A.P. Møller-Mærsk vykázal za první čtvrtletí rekordní tržby. K jejich meziročnímu nárůstu o téměř 56 % na 19,3 miliardy dolarů přispěly zvýšení sazeb za kontejnerovou přepravu a větší počet podepsaných smluv. Firma patří k nejvýznamnějším kontejnerovým dopravcům na světě a je považována za barometr světového obchodu. Čistý zisk společnosti se v období od ledna do března více než zdvojnásobil na 6,8 miliardy dolarů. Sazby za kontejnerovou přepravu za kvartál vzrostly o 71 procent.
• Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,00 %, zejména kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už letos v únoru a v březnu a o 15 bazických bodů také loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Pro zvýšení základní sazby ve čtvrtek hlasovalo všech devět členů měnového výboru banky, ačkoli se čekalo, že jeden bude pro ponechání sazby beze změny.
• Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 5,75 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy vyhlídky, že inflace nadále rychle poroste. Hlavní sazba ČNB je nyní na nejvyšší úrovni od září 1999.
• Polská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,25 %, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2008. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Čtvrteční zvýšení úroků však bylo méně výrazné, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters většinou předpovídali, že banka stejně jako v předchozím měsíci zvýší základní úrok o jeden procentní bod.
• Výrobce spotřebního zboží Henkel plánuje do konce roku 2023 zrušit po celém světě přibližně 2 000 pracovních míst, převážně v administrativně a prodeji. Firma restrukturalizuje podnikání, aby byla konkurenceschopnější. V tiskové zprávě spolu s výsledky hospodaření ve čtvrtek také uvedla, že se potýká s růstem nákladů a slabší poptávkou po šamponech a lacích na vlasy. Henkel má po celém světě asi 52 00 zaměstnanců.
• Příliv přímých zahraničních investic do Polska v loňském roce dosáhl rekordních 24,8 miliardy dolarů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura PAP, která se odvolává na údaje státního Polského ekonomického institutu. Proti roku 2019, tedy proti období před příchodem pandemie covidu-19, příliv přímých zahraničních investic vzrostl o více než 80 %.
• Britská papírenská společnost Mondi prodá svá aktiva v Rusku. Informovala o tom agentura Reuters. Ze země se kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu stáhla řada západních firem.
• Německo: Tovární objednávky v březnu meziročně klesly o 3,1 % (únor: +4,3 %), meziměsíčně se snížily o 4,7 % (odhad: -1,1 %, únor: -0,8 %).
• Francouzská banka Société Générale zvýšila v prvním čtvrtletí meziročně čistý zisk o 3,2 % na 842 milionů eur. Dařilo se jí navzdory tomu, že její podnikání v Rusku poškodila invaze na Ukrajinu. V období od ledna do března rostlo retailové bankovnictví ve Francii i v zahraničí, finanční služby pro firmy a také pojišťování. Výnosy se bance zvýšily o 16,6 % na 7,28 miliardy eur.
• Francouzsko-nizozemské aerolinky Air-France-KLM v prvním čtvrtletí hospodařily s čistou ztrátou 552 milionů eur, příjmy ale více než zdvojnásobily. Uvedly to ve čtvrtek v tiskové zprávě. Díky zájmu o letenky a nižším nákladům tak firma překonala vlastní odhady. Německý konkurent Lufthansa meziročně snížil čistou ztrátu o 44 % na 584 milionů eur, výsledek ale zaostal za očekáváním.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o 260 % na 10,2 miliardy eur. Firma ve čtvrtek uvedla, že její hospodaření podpořily vyšší prodejní ceny automobilů a nárůst hodnoty podílu v čínském společném podniku.
• Automobilka Stellantis v prvním čtvrtletí navzdory nižším dodávkám kvůli problémům s mikročipy zvýšila čisté tržby o 12 % na 41,5 miliardy eur. Pomohly jí vyšší ceny, obrat k dražším vozům, ale i pohyby měnových kurzů. Firma to uvedla ve svém středečním sdělení a zároveň potvrdila celoroční výhled. Údaje o zisku společnost zveřejňuje pouze jednou za půl roku.
• Britská energetická společnost Shell zvýšila v prvním čtvrtletí upravený čistý zisk na rekordních 9,13 miliardy USD, o rok dříve měla zisk 3,23 miliardy USD. K výraznému zlepšení přispěly vysoké ceny ropy a plynu na světových trzích a také solidní výsledky obchodní divize firmy. Shell ve své výsledkové zprávě ve čtvrtek také uvedl, že asi o čtyři procenta zvýší dividendu.

Zdroj: CNBC, ČTK