Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu stoupla meziročně o 4,8 procenta

Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně. V předchozím předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ) uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Analytici průměrně odhadovali meziroční růst HDP na 4,3 procenta.

K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Z toho výdaje na spotřebu domácností stouply o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily o dvě procenta. Mezičtvrtletně se však výdaje domácností snížily o jedno procento. Klesly hlavně u nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby.

"Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. "V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby," doplnil.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla v meziročním i mezičtvrtletním srovnání. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 4,5 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Rostly podle ČSÚ zejména investice do bydlení a dalších budov a do dopravních prostředků.

V letošním prvním čtvrtletí stoupla také hrubá přidaná hodnota, což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Mezičtvrtletně se zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Na meziročním růstu se podle statistiků nejvíce podílela odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, stavebnictví, činností v oblasti nemovitostí a ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Saldo zahraničního obchodu činilo v prvním čtvrtletí 10,7 miliardy korun, což bylo meziročně o 86,2 miliardy méně. Vývoz v meziročním srovnání klesl o 0,1 procenta, hlavně kvůli poklesu vývozu motorových vozidel. Dovoz stoupl meziročně o 3,7 procenta, především díky dovozu kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Naopak klesal dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.

Ani podle ekonomky Jany Mückové z investiční skupiny LOGeco nejsou nová čísla nejsou důvodem k jásotu. "Srovnávací základna z roku 2021, kdy byla vládní omezení ekonomiky velmi silná, není příliš vypovídající. Rozhodující bude srovnání v tomto čtvrtletí a tady moje vyhlídky nejsou příliš optimistické. Zatímco pandemie ustupuje, lidi a spotřebu domácností drtí rostoucí ceny všeho a začínají se ve velkém utahovat opasky. Nepředpokládám přitom, že by vládní výdaje s novým rozpočtově odpovědnějším kabinetem nějak výrazně rostly. Před stagflací nás ale chrání velmi nízká nezaměstnanost, která bude muset ustát tlak odborů na zvyšování mezd. Následující období bude pro Česko skutečnou výzvou, kterou nesmíme podcenit," domnívá se Mücková.

Zdroj: ČTK, LOGeco