Evropské akcie v pátek uzavřely v červených číslech, v týdenním horizontu se hlavní indexy na směru neshodly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,26 % na 440,09 bodu, německý DAX se snížil o 0,17 % na 14 460,09 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,23 % na 6 485,30 bodu. Londýnská burza byla i v pátek kvůli svátku zavřená.

V indexu STOXX Europe 600 na závěr týdne výrazně klesly akcie společností Just Eat Takeaway.com (-4,85 %), Zalando (-3,74 %) či Allegro.eu (-3,72 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Rheinmetall (+5,33 %) nebo Verbund (+2,82 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,87 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,14 %, DAX odepsal 0,01 % a CAC 40 přišel o 0,47 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Export z Německa se v dubnu oproti předchozímu měsíci zvýšil o 4,4 procenta a dosáhl 126,4 miliardy eur. Oznámil to spolkový statistický úřad. Meziměsíční růst vývozu tak výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 1,5 procenta. V meziročním srovnání se export zvýšil o 12,9 procenta.
• Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 eura na 12 eur. To představuje nárůst o zhruba 22 %. Rozhodla o tom v pátek dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
• Španělská ocelárna Acerinox a nizozemská Aperam předběžně jednají o fúzi. Spojením by vznikl globální gigant ve výrobě nerezové oceli a největší producent oceli v Evropě. Společnost Aperam ale v pátečním sdělení zároveň upozornila, že jednání je zatím v počáteční fázi. Tržní hodnota španělské firmy Acerinox podle čtvrteční závěrečné ceny akcií činí 3,3 miliardy eur, tržní hodnota firmy Aperam je 3,1 miliardy eur.
• Na sankčním seznamu Evropské přibylo 65 osob z Ruska včetně zakladatele a generálního ředitele internetové firmy Yandex Arkadije Volože nebo někdejší gymnastky Aliny Kabajevové, která je podle médií Putinovou přítelkyní a stojí v čele velké mediální skupiny NMG. Volož po zařazení na seznam oznámil, že odstupuje z funkce generálního ředitele, na což akcie technologické společnosti zareagovaly poklesem o více než 11 %.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu podle finálních indexů nákupních manažerů od společnosti S&P Global kleslo. Kompozitní ukazatel, který zahrnuje výrobu i sektor služeb, se snížil na 54,8 bodu z dubnových 55,8 bodu, flash údaj byl 54,9 bodu. Dílčí index pro samotný sektor služeb klesl na 56,1 bodu z 57,7 bodu v dubnu, flash údaj byl 56,3 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v dubnu meziročně stouply o 3,9 % (odhad: +5,4 %, březen: +1,6 %), meziměsíčně se snížily o 1,3 % (odhad: +0,3 %, březen: +0,3 %).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to v pondělí řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť navrhla vyplatit za loňský rok rekordní dividendu. Umožní jí to silný růst cen suroviny na světových trzích, který se částečně dostavil jako reakce na západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Někteří zahraniční držitelé akcií Rosněfti se ale budou k penězům z dividend dostávat jen těžko. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg.
• Rusko by mělo snížit těžbu ropy o 20 až 30 procent zhruba na sedm až osm milionů barelů denně. Získalo by tak lepší cenu a surovinu by neprodávalo se slevou. V listu RBC to napsal viceprezident ruské společnosti Lukoil Leonid Fedun. Lukoil je druhý největší producent ropy v Rusku.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 procenta, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. V předběžné zprávě to v pondělí oznámil německý statistický úřad Destatis. Růst inflace překonal o 0,3 procentního bodu očekávání analytiků agentury Reuters. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu.
• Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu mírně zhoršila, zejména kvůli poklesu důvěry v průmyslu. Ve své zprávě to v pondělí uvedla Evropská komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se v květnu podle zprávy meziměsíčně snížil o půl bodu na 104,1 bodu. V Česku však o 4,1 bodu vzrostl a dostal se na 96,8 bodu.
• Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v květnu prohloubily, a to v důsledku koronavirových uzávěr v Číně. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 77,2 procenta dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v dubnu to bylo 75 procent.
• Koncern Volkswagen plánuje dál provozovat svůj závod v čínské oblasti Sin-ťiang navzdory zprávám o porušování lidských práv v regionu. V komentáři, který v pondělí zveřejnil německý list Handelsblatt, to uvedl šéf automobilky Herbert Diess. Německá automobilka, která má společný podnik s největší čínskou automobilkou SAIC Motor, provozuje od roku 2013 závod ve městě Urumči, metropoli západní provincie Sin-ťiang. Podle západních zemí a řady skupin na ochranu lidských práv, jsou tam mučeni a vězněni etničtí Ujgurové.
• Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air, která se zotavuje z výpadku vyvolaného pandemií, si objednala 50 letadel Boeing 737 MAX. Na dalších 30 má opci, oznámila v pondělí firma, která je největším leteckých dopravcem v Norsku. Finanční podmínky transakce nesdělila.
• Finanční skupina J&T a investor Michal Šnobr společně získali podíl 9,42 procenta v britské chemické společnosti Venator Materials. Jsou tak druhým největším akcionářem firmy. Investici provedl nový fond J&T MS 1 SICAV, který J&T a Šnobr společně založili. Cenu za podíl společnost neuvedla.
• Zhruba šestina podnikových úvěrů na Slovensku se může dostat do rizika se splácením, do tří let hrozí selhání u šesti procent firemních půjček. Dlužníci z řad domácností jsou na tom lépe, zdražování nemovitostí vytváří bankám polštář na pokrytí ztrát pro případ nesplácení úvěrů. Ve své analýze to v pondělí uvedla slovenská centrální banka (NBS).
• Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub v neděli v televizi uvedl, že na měnověpolitickém zasedání v červnu pravděpodobně podpoří zvýšení základní úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů z aktuálních 5,75 %. To je zhruba úroveň, kterou očekává trh.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord, nejvýrazněji se zvýšily ceny energií. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
• Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) se dohodla, že zaplatí až 3,3 miliardy dolarů za převzetí americké biofarmaceutické firmy Affinivax. Britský podnik si chce transakcí posílit aktivity ve vývoji vakcín. GSK za převzetí Affinivaxu v první fázi zaplatí 2,1 miliardy dolarů. Uhrazení dalších až 1,2 miliardy dolarů bude záviset na dosažení cílů stanovených v dohodě.
• Maďarská centrální banka na dnešním zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,9 procenta. Pokračuje tak ve snaze omezit růst inflace. Zpřísňování měnové politiky nicméně zpomalila ve srovnání s předchozími dvěma zasedáními, na kterých základní sazbu zvýšila vždy o celý procentní bod.
• Největší francouzská banka BNP Paribas ve Francii letos přijme kolem 7 000 lidí. BNP sází na strategii, která má růst podpořit prostřednictvím technologií a udržitelných financí, uvedla agentura Bloomberg. Banka na svém webu uvádí, že v 65 zemích světa zaměstnává kolem 190 000 lidí, z toho přibližně 148 000 v Evropě.
• Míra inflace ve Francii v květnu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie vystoupila z 5,4 na 5,8 procenta. To je rekord od začátku 90. let, kdy země statistiku v této podobě začala sledovat. Ve své předběžné zprávě o tom v úterý informoval francouzský statistický úřad. Z revize jeho dat rovněž vyplývá, že francouzská ekonomika v prvním čtvrtletí o 0,2 procenta klesla.
• Míra inflace v Polsku v květnu podle předběžných údajů vystoupila na 13,9 procenta z dubnové hodnoty 12,4 procenta. Inflace je tak nyní v Polsku na nejvyšší úrovni od října 1997, vliv na ni má zejména růst cen komodit kvůli válce na Ukrajině.
• Míra nezaměstnanosti v Německu se v květnu snížila o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta, v poklesu tak pokračovala i přes hospodářské dopady války na Ukrajině. v úterý to oznámil Spolkový úřad práce, který zároveň uvedl, že v meziročním srovnání se nezaměstnanost snížila o celý procentní bod.
• Svaz německého průmyslu (BDI) podpořil rozhodnutí Evropské unie zavést částečné embargo na ruskou ropu. Šéf svazu Siegfried Russwurm v úterý prohlásil, že Rusko omezení dovozu ropy tvrdě zasáhne, neboť pro Moskvu je prodej ropy jedním z významných zdrojů příjmů. Summit EU se dohodl rozšířit sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, embargo se ale kvůli odporu Maďarska dotkne jen ropy dovážené po moři, naopak pro transport ropovodem částečně platí výjimka.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom zastavila veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Firma v úterý oznámila, že nizozemská obchodní společnost GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za plyn dodaný v dubnu. GasTerra už v pondělí avizovala, že nepřistoupí na platby v rublech, jak požaduje Kreml. Problémy se zásobováním v důsledku zastavení dodávek neočekává.
• Nové sankce ze strany Evropské unie nebudou mít na aktivity největší ruské bankovní společnosti Sberbank vliv. Banka to v úterý uvedla v reakci na dohodu EU o šestém souboru protiruských sankcí. Ten zahrnuje mimo jiné odpojení Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT.
• Viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký v rozhovoru pro stanici CNN Prima News uvedl, že v červnu bankovní rada pravděpodobně opět zvýší úrokové sazby. Podle Nidetzkého to ovšem může být poslední zvýšení sazeb v současném cyklu utahování měnové politiky. Kumulativní zvýšení sazeb o 550 bazických bodů za poslední rok může být podle něj téměř dostatečné na to, aby došlo k návratu inflace k úrovni 2 % do konce příštího roku.
• Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
• Tempo růstu aktivity ve výrobním sektoru eurozóny v květnu mírně stouplo. Finální index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru dosáhl 54,6 bodu, v dubnu byl 54,4 bodu a flash údaj pro květen indikoval pokračování expanze dubnovým tempem. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v dubnu podle sezónně přepočtených údajů činila 6,2 %, a zůstala tak na stejné hodnotě jako v březnu. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti má nadále Česká republika, byť o desetinu procentního bodu vzrostla a činila 2,4 %. Žádná jiná země EU nemá nezaměstnanost pod třemi procenty.
• Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru se navzdory válce s Ukrajinou v květnu vrátila k růstu, předtím se tři měsíce snižovala. Uvedla to ve středu společnost S&P Global. V případě Ruska minulý měsíc výrazně polevil tlak na růst cen, na poptávku ale dále velmi nepříznivě doléhají západní sankce.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od začátku roku do konce května vyvezla do zemí mimo bývalý Sovětský svaz 61 miliard metrů krychlových plynu, což je meziroční pokles o 27,6 %. Firma ve středu také uvedla, že v uvedeném období vytěžila 211,4 miliardy metrů krychlových plynu, což je meziročně o 4,8 % méně.
• Akcionáři rakouské realitní společnosti S IMMO se vyslovili pro zrušení ustanovení, podle kterého nesmí mít žádný akcionář této rakouské firmy bez ohledu na výši svého majetkového podílu na hlasovacích právech podíl vyšší než 15 %. Souhlas se zrušením vyjádřilo 98,44 % přítomných, uvedla společnost. Zrušení požadovala realitní firma CPI Property Group českého miliardáře Radovana Vítka.
• Ruská vláda ve středu varovala, že sankce Evropské unie na dovoz ropy z Ruska zasáhnou globální trh s energiemi. Dodala nicméně, že Rusko může vývoz ropy přesměrovat tak, aby omezilo vlastní ztráty.
• Německý výrobce luxusních aut BMW položil základní kámen k výstavbě továrny za jednu miliardu eur v maďarském Debrecínu. Výroba plně elektrických vozů tam má začít v roce 2025, uvedla maďarská tisková agentura MTI. V závodě má pracovat přes 1000 lidí. Kapacita výroby má činit 150 000 vozů ročně.
• Polsko se stane důležitým ekonomickým uzlem pro Ukrajinu. Uvedl to ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki při otevření dočasného ubytovacího centra v ukrajinském městě Boroďanka, které Polsko financovalo a vybudovalo. Prohlásil rovněž, že podpora Ukrajiny by měla mít příznivé dopady na polskou ekonomiku.
• Chorvatsko ve středu udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.
• Hlavní bosenský dovozce plynu Energoinvest prodloužil dohodu o dodávkách plynu s ruským Gazpromem do konce letošního roku za nezměněných podmínek. Oznámila to ve středu bosenská společnost. Za plyn bude platit v eurech.
• Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z dluhopisů v hodnotě zhruba 1,9 milionu dolarů. K tomuto závěru ve středu dospěl výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Rusko se tak ještě více přiblížilo platební neschopnosti.
• Německo: Maloobchodní tržby v dubnu meziročně klesly o 0,4 % (odhad: +4 %, březen: -1,7 %), meziměsíčně se snížily o 5,4 % (odhad: stagnace, březen: +0,9 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v květnu meziročně vyskočil o 11,2 % (duben: +12,1 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,9 % (duben: +0,4 %).
• Majitelé automobilů vybavených systémy, které umožňují manipulovat s emisemi, mají právo na odškodnění od výrobce. Uvedl to ve čtvrtek generální advokát Soudního dvora EU Athanasios Rantos. Jeho právní názor se týká žaloby, které čelí německý výrobce automobilů Mercedes-Benz.
• Ukrajinská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 10 na 25 %, nejvyšší úroveň za sedm let. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze.
• Největší výrobce nákladních aut na světě, společnost Daimler Truck, pozoruje známky zlepšení v dodávkách mikročipů. Agentuře Bloomberg to řekla šéfka značky nákladních vozů Mercedes Karin Radströmová, která vede i podnikání firmy v Evropě a Jižní Americe. Daimleru se podle ní také zatím daří vyhnout se dopadům narušení dodavatelských řetězců kvůli koronavirovým blokádám v Číně. S nedostatkem čipů se už dlouho potýkají firmy i v dalších odvětvích, které tak nemohly vyrábět s využitím všech kapacit.
• Evropská komise začne Polsku peníze z fondu obnovy vyplácet, až budou platit nové polské předpisy týkající se soudnictví, řekla ve čtvrtek ve Varšavě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Brusel se současnou národně-konzervativní vládou ve Varšavě vede už několik let spory kvůli porušování principů právního státu.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť do čela globálních obchodních operací dosadila Andreje Bogatenkova, který se domluví mandarínskou čínštinou. S odvoláním na šest zdrojů o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters, podle níž se podnik kvůli sankcím Západu snaží prohloubit vztahy s Asií.
• Největší polská rafinérská společnost PKN Orlen a číslo dvě na polském ropném trhu Grupa Lotos ve čtvrtek oznámily, že jejich vedení schválila plán fúze. Ta byla poprvé oznámena v roce 2018, ale byla odložena kvůli antimonopolním problémům. Obě rafinérie kontroluje stát a jejich sloučení je součástí širšího plánu polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) zvýšit kontrolu nad ekonomikou a vybudovat velké národní společnosti, které by lépe konkurovaly globálním hráčům.
• Eurozóna: Index výrobních cen v dubnu meziročně vyskočil o 37,2 % (odhad: +38,5 %, březen: +36,9 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,2 % (odhad: +2,3 %, březen: +5,3 %).

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026