Technologické firmy pomohly v závěru týdne evropským burzám k nejlepšímu dennímu výsledku uplynulých tří měsíců

Celoevropský index Stoxx 600 v pátek přidal 2,62 % na 412,93 bodu (za týden +2,40 %), německý DAX posílil o 1,59 % na 13 118,13 bodu (za týden -0,06 %), britský FTSE 100 připsal 2,68 % na 7 208,81 bodu (za týden +2,74 %) a francouzský CAC 40 vyskočil o 3,23 % výše na 6 073,35 bodu (za týden +3,24 %).

Páteční události na evropských trzích

• Podnikatelská nálada v Německu se v červnu zhoršila. Hodnota indexu institutu Ifo klesla na 92,3 z květnových 93 bodů. Firmy jsou o něco méně spokojené se současnou situací a výrazně hůře hodnotí výhled do budoucna. Velké starosti jim dělají rostoucí ceny energií a hrozící nedostatek plynu.
• Pokud budou dodávky ruského plynu i nadále tak nízké jako nyní, hrozí Německu nedostatek této suroviny, řekl v pátek v rozhovoru s časopisem Der Spiegel německý ministr hospodářství Robert Habeck. V případě takové situace by v zimě muselo dojít k pozastavení některých průmyslových odvětví, dodal.
• Ruská federace v pátek odeslala úroky z další emise dolarových eurobondů. Stejně jako ve čtvrtek je zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to v pátek ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 8,5 miliardy rublů, což odpovídá částce 159 milionů USD, uvedla agentura Reuters.
• Kvůli stávce některých členů palubního personálu irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair v Belgii, Španělsku a Portugalsku byly zrušeny desítky letů. Zaměstnancům aerolinek se nelíbí mzdy a pracovní podmínky, stávka začala v pátek a měla by být třídenní.
• Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL stanovila od pátku pro maloobchodní odběratele na svých domácích čerpacích stanicích limit 50 litrů na den. Dosavadní limit tak snížila na polovinu. S odvoláním na mluvčí společnosti Pirosku Bakosovou o tom informovala agentura Reuters.
• Německá společnost RWE pozastavila prodej zásobníků plynu v Česku. Po odstoupení polostátní společnosti ČEZ zůstal jako zájemce už pouze Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. Uvedly to páteční Hospodářské noviny (HN). Termín pro podání nabídek měl vypršet ve čtvrtek.
• Důvěra v českou ekonomiku letos v červnu meziměsíčně klesla o 3,5 bodu na 98,3. Snížila se důvěra spotřebitelů i podnikatelů ve všech odvětvích. Důvěra spotřebitelů se propadla na nejnižší hodnotu od května 2012 a druhou nejnižší úroveň za celou dobu zjišťování důvěry. Důvěra v hospodářství poklesla v červnu i v meziročním srovnání.

Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu

• Rusko letos zvýší rozpočtové výdaje a chce zajistit, aby se nezvyšoval státní dluh. Uvedlo to v pondělí ruské ministerstvo financí při představení rozpočtových plánů na příští tři roky. Slíbilo také, že bude usilovat o makroekonomickou stabilitu.
• Ceny plynu a elektřiny zůstanou ještě několik let na vysoké úrovni. V rozhovoru s listem Süddeutsche Zeitung to uvedl šéf německého energetického koncernu RWE Markus Krebber. Zdražování energie, ke kterému přispívá válka na Ukrajině, je nyní hlavním motorem růstu inflace v Německu i dalších zemích.
• Objem plynu v potrubí Nord Stream 1 z Ruska do Německa se v pondělí ráno mírně zvýšil, zůstává ale i tak jen asi na 40 % původní kapacity, kam jej minulý týden snížil ruský vývozce, státní společnost Gazprom. Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu zůstávají beze změn, zatímco objem plynu z Německa do Polska potrubím Jamal-Evropa se proti minulému týdnu snížil. S odkazem na data provozovatelů plynovodních sítí o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
• Chorvatská vláda v pondělí na dva týdny stanovila strop cen pohonných hmot. Opatření se týká pouze čerpacích stranic, které se nacházejí mimo dálnice. Informoval o tom premiér Andrej Plenković.
• Mezi Ruskem a Kazachstánem se rozhořela obchodní válka - Rusko nejprve v neděli začalo omezovat vývoz kazachstánské ropy přes přístav v Novorossijsku, zatímco Kazachstán pak pozastavil tranzit ruského uhlí. Napsal to v pondělí na webu běloruský opoziční list Naša Niva, kazachstánské úřady to ale odmítají.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet sníží v letní sezóně přepravní kapacitu. Firma v pondělí uvedla, že její dvě hlavní základny - letiště Gatwick v Londýně a Schiphol v Amsterodamu, omezily počet letů, aby se vypořádaly s nedostatkem personálu. Toto opatření zvýší náklady easyJetu. Společnost předpokládá, že zákazníky, kterých se dotknou zrušené lety, zvládne přemístit na lety náhradní.
• Evropská komise (EK) definitivně schválila největší polské petrochemické společnosti PKN Orlen záměr převzít konkurenční firmu Grupa Lotos. S odvoláním na pondělní oznámení PKN Orlen o tom informovaly tiskové agentury. Komise také schválila zájemce o aktiva, kterých se PKN Orlen v rámci transakce zbaví.
• Americká farmaceutická společnost Pfizer investuje 90,5 milionu eur do francouzského výrobce vakcín Valneva, se kterým spolupracuje na vakcíně proti borelióze. Pfizer výměnou za investici získá ve firmě Valneva podíl 8,1 %, oznámily v pondělí firmy. Akcie společnosti Valneva, která pracuje také na vakcíně proti covidu-19, v reakci na oznámení investice prudce zpevnily.
• Minsk neplatí Moskvě za odběr zemního plynu. Ten sice dostává Bělorusko od svého souseda levněji než jiní zákazníci ruské společnosti Gazprom, avšak Minsk spadl do vlastní pasti, když trval na platbě v rublech. Umělé posilování rublu totiž zvýšilo cenu za plyn příliš. Na webu to v pondělí napsal běloruský nezávislý list Naša Niva.
• Eurozóna: Stavební výroba v dubnu meziročně stoupla o 3 % (březen: +3,4 %), meziměsíčně se snížila o 1,1 % (odhad: +0,1 %, březen: +0,1 %).
• Německo: Index výrobních cen v květnu meziročně vyskočil o 33,6 % (odhad: +33,5 %, duben: +33,5 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,6 % (odhad: +1,5 %, duben: +2,8 %).
• Americký nejvyšší soud v úterý zamítl odvolání německé firmy Bayer v procesu týkajícím se škodlivého vlivu herbicidu Roundup na lidské zdraví. Zůstává tak v platnosti odškodné 25 milionů dolarů pro Kaliforňana Edwina Hardemana, který firmu zažaloval za to, že mu herbicid způsobil rakovinu. Podle agentury Bloomberg tak soud odmítl firmu ochránit před dalšími procesy. Akcie Bayeru se na frankfurtské burze po oznámení amerického soudu propadly o 4,07 % na 60,79 eura. Firma čelí 30 000 podobných stížností a její vedení oznámilo, že na případné další soudní spory vyčlenilo loni 4,5 miliardy dolarů.
• Francouzský potravinářský gigant a největší světový výrobce jogurtů Danone omezuje rozmanitost produktů, které prodává. Agentuře Reuters to řekla vedoucí globálního prodeje firmy Ayla Zizová. Společnost je podle ní nucena reagovat na růst cen ropy a papíru a na měnící se návyky spotřebitelů, kteří kvůli zdražování způsobenému vyššími cenami dopravy a ruskou válkou na Ukrajině omezují nákupy.
• Britské nízkonákladové aerolinky easyJet koupí 56 letadel Airbus A320neo a dřívější objednávku 18 letadel A320neo přemění na letadla A321neo. Firma to oznámila v úterním sdělení. Dohoda je uplatněním nákupních práv a opcí smlouvy uzavřené v roce 2013.
• Německá ekonomika kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste jen o 1,5 %. V úterý to uvedl šéf vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Svaz ještě na začátku roku počítal s meziročním růstem hrubého domácího produktu o 3,5 %.
• Protiruské sankce jsou pro německé hospodářství sice bolestivé, jsou ale správné, důležité a fungují. V úterý to v projevu na Průmyslovém dni organizovaném Svazem německého průmyslu (BDI) prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že je třeba zabránit roztočení dlouhodobé inflační spirály a že Německo musí učinit odvážné kroky v energetické transformaci. Scholz zároveň přislíbil Ukrajině humanitární i vojenskou podporu, dokud ji bude země vzdorující ruské invazi potřebovat.
• Španělská vláda se chystá uvalit novou daň na zisky elektrárenských společností, které považuje za přemrštěné. V rozhovoru s televizí TVE to v úterý řekla ministryně financí María Jesús Monterová. Firmy v poslední době těží z rostoucích cen energií a vláda chce z vyšších daní financovat opatření, kterými se snaží omezovat zdražování elektřiny a jeho dopady.
• Americká internetová společnost Google se dohodla s francouzským antimonopolním úřadem na urovnání sporu kolem plateb za zpravodajský obsah. Úřad v úterý oznámil, že přijal závazky Googlu ohledně způsobu, jak bude firma s vydavateli a zpravodajskými agenturami o platbách jednat. Dodal, že Google rovněž souhlasil se stažením odvolání proti pokutě 500 milionů eur, kterou firmě úřad v souvislosti se sporem vyměřil loni v červenci.
• Eurozóna: Běžný účet v dubnu skončil deficitem 5,4 miliardy eur (odhad: +13,6 miliardy eur, březen: +8,7 miliardy eur).
• Míra inflace v Británii v květnu vystoupila na další maximum za 40 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen stouplo na 9,1 % z 9 % v dubnu. To je nejvyšší hodnota od března 1982. K růstu nejvíce přispívají ceny benzinu, energií a potravin, uvedl ve středu britský statistický úřad.
• Španělská vláda má v úmyslu na polovinu snížit daň z přidané hodnoty na elektřinu, aby pomohla domácnostem vypořádat se s výrazným růstem životních nákladů, zejména účtů za energie. Oznámil to ve středu předseda vlády Pedro Sánchez. Vláda už loni snížila DPH na elektřinu z původních 21 % na 10 %. Reagovala tehdy na prudký růst velkoobchodních cen elektřiny. Teď chce sazbu snížit na 5 %.
• Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
• Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů na 7 %. Takto vysoko byla sazba naposledy v roce 1999. Důvodem jejího růstu je zvyšující se inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy vyhlídky, že inflace nadále rychle poroste.
• Evropský parlament ve středu na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví.
• Řecká vláda od příštího měsíce zvýší příspěvek motoristům, který zavedla v dubnu kvůli výraznému růstu cen pohonných hmot. Až od konce září zároveň prodlouží jeho vyplácení. Podle deníku Kathimerini na tuto vládní podporu dosáhnou asi tři miliony majitelů aut a motocyklů.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle agentury Interfax podepsal dekret, kterým se stanoví dočasné postupy ohledně obsluhy zahraničního dluhu. Učinil tak v čase, kdy zemi vystavené západním sankcím za její vojenskou invazi na Ukrajinu hrozí, že své dluhy nebude schopna splácet. Stalo by se tak poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červnu podle předběžných dat klesl na -23,6 bodu (odhad: -20,5 bodu, květen: -21,2 bodu).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí DCLG v květnu meziročně stoupl o 12,4 % (odhad: +9,7 %, duben: +9,7 %).
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v červnu prudce zpomalil, příčinou je zejména růst cen. Spotřebitelé kvůli obavám z vysokých účtů v důsledku inflace častěji zůstávají doma a více šetří. Souhrnný index nákupních manažerů S&P Global, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je měřítkem celkového zdraví ekonomiky, podle předběžných údajů klesl na 51,9 bodu z květnové hodnoty 54,8 bodu. Analytici čekali, že klesne jen na 54 bodů. Indikátor je teď nejníže od loňského února. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.
• Ruská federace odeslala úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatila v rublech a tím považuje závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to ve čtvrtek ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 12,51 miliardy rublů, což odpovídá částce 234,5 milionu dolarů, uvedla agentura Reuters.
• Automobilka BMW zahájila výrobu ve svém novém závodě v Číně, do něhož investovala 15 miliard jüanů (52,4 miliardy Kč). Německý výrobce aut díky nové továrně zrychlí výrobu elektromobilů.
• Americká společnost Nike, která je největším výrobcem sportovního oblečení na světě, se rozhodla zcela opustit ruský trh. Firma ve čtvrtek uvedla, že znovuotevření svých ruských obchodů neplánuje. Podnik už na začátku března pozastavil provoz svých ruských obchodů v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Evropská komise začala zkoumat plán maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která se chystá převzít slovinské aktivity rakouské společnosti OMV. Komise v EU mimo jiné plní roli antimonopolního úřadu a obává se, že by transakce mohla poškodit hospodářskou soutěž.
• Šéf německé opozice Friedrich Merz nevylučuje, že Německu kvůli následkům ruské invaze na Ukrajině hrozí recese. Doporučuje také zvážit prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren, které letos země plánuje definitivně odstavit. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU, to řekl v rozhovoru se zahraničními novináři.
• Norská centrální banka ve čtvrtek překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 %. Jde o nejvýraznější zvýšení sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026