EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu, shodli se ministři financí
Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to v úterý ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.
Evropský blok od únorového začátku ruské invaze poskytl Kyjevu 1,2 miliardy eur, které slouží k pokrytí nákladů vzniklých v důsledku agrese Moskvy. Ukrajinská vláda požádala o další pomoc, když podle ekonomů jen na každodenní provoz státu potřebuje až pět miliard eur měsíčně.
"Pokračování materiální a finanční pomoci není naše možnost, ale povinnost," okomentoval schválení miliardové půjčky Stanjura, který v rámci počínajícího českého předsednictví vede své první zasedání s kolegy.
Peníze, které půjdou na Ukrajinu hned po podpisu memoranda mezi oběma stranami, jsou součástí balíku pomoci přislíbené vedle EU dalšími zeměmi včetně Spojených států, ale také soukromými dárci. Unie chce v jeho rámci poskytnout dalších osm miliard eur, členské země se však zatím neshodly na jejich uvolnění.
Podle místopředsedy Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise se debata týká především záruk, které musejí členské země poskytnout za další část slíbených devíti miliard eur. EU si chce vypůjčit peníze pro Kyjev na finančních trzích, avšak nemá k tomu souhlas všech členských zemí, mezi nimi například Německa. "Chceme přijít s dalším návrhem, jak jen to bude možné," řekl k zatím nejistému uvolnění dalších peněz Dombrovskis.
Ministři se v úterý bavili také o dopadech ruské invaze na ekonomiky členských zemí a také o tom, co udělat pro lepší fungování unijních sankcí proti ruskému režimu. "Já myslím, že ty sankce účinné jsou... Pokud ale mají být účinné, tak to samozřejmě má zpětné dopady na ty, kdo ty sankce uvalují," prohlásil Stanjura. EU se snaží zmírnit především následky očekávaného omezení či úplného zastavení dodávek ruského plynu, jehož budoucnost bude podle ministra jasnější v příštích týdnech. Mezi členskými zeměmi se v současnosti nediskutuje o možných dalších sankcích, ale spíše o tom, jak zamezit obcházení těch dosavadních, řekl ministr.
Stanjura zároveň představil kolegům priority začínajícího půlročního českého předsednictví. Vedle pomoci Ukrajině a omezení dopadů ruské agrese na ekonomiky mezi nimi bude zejména debata o obnovení rozpočtových a dluhových pravidel EU pozastavených už předloni se začátkem covidové pandemie.
"Spoléháme na předsednictví, že bude navigovat debatu a střednědobé a dlouhodobé politice," prohlásil v úterý Dombrovskis k tématu, na něž nemají členské země jednotný pohled. Velká část států včetně Česka se stejně jako EK přiklání k nějaké formě obnovy fiskální disciplíny, zejména jihoevropské země však chtějí s ohledem na trvající krizi pokračovat ve volnější politice umožňující pumpování veřejných peněz do ekonomiky.
Zdroj: ČTK
