ECB zahájila cyklus zvyšování úrokových sazeb, v červenci je posunula rovnou o 50 bazických bodů

Základní úroková sazba Evropské centrální banky se posunula z 0 %, kde byla od března 2016, na 0,5 % a depozitní úroková sazba, která byla doposud 0,5 % pod nulou, se dostala na neutrální úroveň. Zvýšením sazeb ECB reaguje na pokračující růst inflace. Ta v eurozóně v červnu vystoupila z květnových 8,1 % na 8,6 %. Nejvíce k růstu cen v zemích platících eurem z meziročního pohledu přispěly energie, následovaly potraviny, alkohol a tabák, služby a neenergetické průmyslové zboží.

"Evropská centrální banka velmi dlouho otálela, nakonec se ale pod tíhou ekonomické reality rozhodla úrokové sazby zvýšit. Důvodem zatím poněkud laxního přístupu nebylo přehlížení nebo ignorování inflace, ale obavy o úroky státních dluhopisů některých předlužených zemí," uvedl analytik ze společnosti Portu Filip Louženský.

Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin dala ECB červencovým rozhodnutím jasně najevo, že chce s růstem inflace aktivně bojovat. "Možná si jsou centrální bankéři vědomi toho, že cesta k dalšímu zvýšení sazeb nemusí být vůbec jednoduchá, a tak nynějším krokem chtěli zvednout sazby výrazněji i do budoucna," uvedl Wolf.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní), zdroj: tradingeconomics.com

Šéfka ECB Christine Lagardeová později na tiskové konferenci uvedla, že růst ekonomické aktivity v eurozóně zpomaluje a že hospodářskou expanzi nadále brzdí válka na Ukrajině. Předpověděla také, že inflace v eurozóně ještě určitou dobu zůstane na vysoké úrovni. Analytici investiční banky JPMorgan Chase předpovídají, že ECB v letošním roce úroky zvýší ještě třikrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.

Euro na rozhodnutí centrální banky zareagovalo růstem, později však o část zisků přišlo. Krátce po 15.00 SELČ si jednotná evropská měna vůči americkému dolaru připisovala zhruba půl procenta na 1,0234 USD.

ECB na konci června přestala s kupováním aktiv, pokračuje však v reinvestování prostředků získávaných z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci APP (Asset Purchase Programme). Předpokládá přitom, že tak bude činit delší dobu po začátku zvyšování úrokových sazeb. Prostředky získávané z maturujících aktiv nakoupených v rámci krizového PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) plánuje reinvestovat nejméně do konce roku 2024.

ECB po červencovém zasedání také představila nový program nákupu dluhopisů Transmission Protection Instrument (TPI), jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je mimo jiné Itálie. Filip Louženský z Portu rozhodnutí ECB na jedné straně utahovat měnovou politiku zvyšováním sazeb, ale na druhé vykupovat dluhopisy předlužených zemí označuje v jistém ohledu za schizofrenní a upozorňuje, že nelze předjímat, jaké bude mít tento postup ekonomicko-politické důsledky.

Červnová prognóza: HDP eurozóny letos stoupne o 2,8 %, inflace dosáhne 6,8 %

Podle červnové makroekonomické prognózy ECB letos inflace v eurozóně dosáhne 6,8 % (březnová prognóza: 5,1 %), už příští rok by ale růst cen měl zpomalit na 3,5 % (březnová prognóza: 2,1 %) a v roce 2024 by měla inflace klesnout na 2,1 % (březnová prognóza: 1,9 %). Inflace bez zahrnutí cen potravin a energií by měla v eurozóně letos činit 3,3 %, příští rok 2,8 % a v roce 2024 by měla klesnout na 2,3 %.

ECB - predikce vývoje inflace v eurozóně, zdroj: ECB

Růst ekonomiky eurozóny ECB podle červnové prognózy odhaduje pro letošní rok na 2,8 % (březnová prognóza: 3,7 %) a pro roky 2023 a 2024 na 2,1 % (březnová prognóza: 2,8 %, respektive 1,6 %).

ECB - predikce vývoje HDP eurozóny, zdroj: ECB

Zdroj: ECB, ČTK