Žně na evropských akciových trzích se zkraje srpna zastavily, indexy šly do strany

Celoevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,06 % na 438,55 bodu, německý DAX přidal 0,44 % na 13 543 bodů, britský FTSE 100 nabyl 0,01 % na 7 424,22 bodu a francouzský CAC 40 posílil o 0,37 % na 6 472,09 bodu.

Hlvní pondělní události na evropských trzích

• Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v červenci poprvé po dvou letech klesla, továrnám se kvůli slabé poptávce hromadí ve skladech neprodané zboží. Pondělní zpráva organizace S&P Global tak posiluje obavy, že by eurozóna mohla sklouznout do recese. Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský průmysl v červenci klesl na 49,8 bodu z červnových 52,1 bodu. Poprvé od června 2020 se tak propadl pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezónně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na květnové úrovni. Nejnižší zůstává v Česku, kde se proti květnu ale snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta.
• Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl v pondělí ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc.
• Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, hodlá uskutečnit plánované převzetí polské plynárenské firmy PGNiG na přelomu října a listopadu. Uvedl to v pondělí šéf podniku Daniel Obajtek. PKN Orlen nyní rovněž dokončuje spojení s menším domácím konkurentem Lotos.
• Čínský výrobce elektromobilů Nio plánuje v září otevřít svůj první závod v zahraničí. Továrna na výrobu stanic pro výměnu baterií se buduje v Maďarsku, zhruba 20 kilometrů západně od Budapešti. Podle maďarských médií investice činí 5,5 miliardy forintů, z toho maďarská vláda poskytne 1,7 miliardy forintů.
• Nedávné omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1 na zhruba 20 procent kapacity zvyšuje nebezpečí úplného přerušení dodávek ruského plynu do evropských zemí. Mezi státy, které v této souvislosti čelí největšímu ohrožení, patří Rakousko, Česko, Německo, Maďarsko, Itálie a Slovensko. Uvedla to v pondělí mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom v pondělí společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
• Podle vyjádření předsedy české vlády Petra Fialy se vládní koalice shodla na tom, že se energetické podniky v ČR mají podělit o takzvané mimořádné zisky, které realizují díky vysokým cenám elektřiny. Vláda chce buď prosadit speciální daň, nebo firmy přimět, aby odváděly peníze dobrovolně. Podle Fialy by daň měla být jen dočasná. Analýza Národní ekonomické rady vlády (NERV) doporučuje 40-60% daň ze zisků nad průměrný zisk za posledních pět let. To by do státního rozpočtu ČR přineslo 14-27 miliard korun.

Výsledková sezóna

• Rakouské bankovní skupině Erste v letošním prvním pololetí meziročně vzrostl čistý zisk o 23,9 % na 1,14 miliardy eur. Společnost těžila z dobrých provozních čísel, čistý úrokový výnos se jí zvýšil o 15,9 % na 2,84 miliardy eur, hlavně díky zvýšení úrokových sazeb v Česku, Maďarsku a Rumunsku. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna.
• Nizozemský pivovar Heineken za prvních šest měsíců letošního roku zvýšil provozní zisk bez mimořádných položek o 24,6 procenta na 2,16 miliardy eur. Výsledky překonaly očekávání analytiků, neboť spotřebitelé navzdory inflačním tlakům nakupovali více piva.

Zdroj: CNBC