Stát žádá o licenci na obchodování s energiemi pro Prisko, řekl Stanjura Hospodářským novinám

Prisko, vlastněné ministerstvem financí, se rozhodl Stanjurův úřad využít jako obchodníka s energiemi proto, že je to rychlejší než vznik nové firmy nebo agentury, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. "Budeme ho mít v záloze. Předpokládám, že je potřeba to udělat ještě letos. A u nově založené organizace si nejsem jistý, že je to možné stihnout," uvedl ministr.

Státní společnosti Prisko byla založena v roce 1992 při privatizaci mladoboleslavské automobilky do rukou společnosti Volkswagen. Ministerstvo financí jejím prostřednictvím vlastní 100% podíl v těžební společnosti OKD.

Varianty vzniku státního obchodníka s energiemi by měl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) představit vládě ve středu. I nově vzniklý subjekt si pak má zažádat o licenci pro obchodování s energiemi. Stát tak bude mít výhledově zřejmě dva obchodníky s energiemi, uvedl server HN.cz.

Zřízení státního obchodníka s energiemi je podle Síkely nejrychlejší cestou, jak pomoci například krajům, obcím nebo nemocnicím, řekl v úterý novinářům. Pokud by se energie nakupovaly za vysoké ceny, poskytl by je stát dále se slevou, aby byly dostupné.

Státní obchodník by měl získávat energie pro takzvané chráněné zákazníky tak, že mu výrobci nad určitý objem budou muset prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena podle Stanjury bude zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. "Musíme to určit zákonem. Odpadnou tak debaty, zda ten prodej dělá firma s péčí řádného hospodáře a zda nemohla mít jinak větší zisk," řekl ministr Hospodářským novinám. Podle nich bude státní obchodník potřebovat nakoupit asi třetinu spotřeby elektřiny v Česku.

Zatím není jasné, zda bude mít státní obchodník podobu organizační jednotky státu, nebo samostatné právnické osoby. Obě řešení mají podle ministra Síkely výhody i nevýhody. Nutná kvůli tomu bude změna zákona, která se už připravuje. "Důležité je, že budeme mít obchodníka, ten nakoupí energie a poskytne je za přijatelné ceny veřejnému sektoru," řekl v úterý Síkela. Do budoucna je podle něj možné, že stát využije státního obchodníka i za jiným účelem, než je jednorázový nákup energií pro veřejný sektor.

"Zprávu nyní hodnotíme pro ČEZ negativně. Návrh tohoto modelu podle prezentovaných informací nám zní podobně jako situace ve Francii s EdF, což je překvapivé vzhledem k dalším plánům české vlády na zavedení mimořádné daně ze zisků a diskuzím o stropech pro ceny elektřiny. ČEZ má již většinu vlastní produkce pro rok 2023 předprodanou na úrovni 90 až 100 EUR/MWh, pravděpodobně by tedy musel chybějící objem pro prodej státnímu obchodníkovi kupovat na současných vysokých tržních cenách (odhadujeme, že by to mohly být zhruba 3 TWh) a po státu by mohl později požadovat kompenzaci," napsali analytici z České spořitelny.

"Objemy regulované elektřiny pro státního obchodníka by mohly být pro ČEZ kolem 13 TWh, asi jedna čtvrtina roční produkce firmy. Detaily ohledně regulované výkupní ceny nejsou k dispozici, takže není možná přesnější kalkulace dopadu, zhruba ale odhadujeme možný negativní dopad do EBITDA v roce 2023 do 10 % proti našim odhadům kvůli poklesu marže na tomto objemu produkce. To může být částečně kompenzováno v případě, že by v ČR nebyla zavedena mimořádná daň ze zisku a byl by zaveden například pouze cenový strop napříč EU," doplnili analytici.

Zdroj: ČTK