Evropské akcie ve čtvrtek prudce oslabily, Porsche za sebou má burzovní debut

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo hluboko v červených číslech. Nedařilo se titulům z odvětví automobilového průmyslu, které jako celek přišlo o pět procent. V plusu skončil jen sektor základních materiálů se ziskem půl procenta. Náladu investorů srážely obavy stran budoucího hospodářského vývoje.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,67 % na 382,89 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,77 % na 6 881,59 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,71 % na 11 975,55 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 1,53 % a seanci zakončil na 5 676,87 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Zur Rose Group (-11,48 %), Porsche Automobil Holding SE (-10,93 %) nebo Allegro.eu (-10,27 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Rolls-Royce Holdings (+2,34 %), Atos (+10,64 %) či Norsk Hydro (+2,15 %).
Akcie automobilky Porsche na frankfurtskou burzu ve čtvrtek vstoupily s cenou 82,50 eura a během dne se dostaly až k 87 eurům. Později ovšem zisky odevzdaly a skončily opět na 82,50 eura. Emisní cena na 82,50 eura je na horní hranici oznámeného cenového rozpětí a primární veřejná nabídka akcií Porsche je největší na frankfurtské burze od roku 1996, kdy tam vstoupila společnost Deutsche Telekom. IPO automobilku ohodnotilo na 75 miliard eur.
Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích
- Británie čelí velmi obtížnému ekonomickému období a vláda musela zahájit okamžité kroky k nastartování hospodářského růstu. Ve čtvrtek to řekla britská premiérka Liz Trussová, která tak obhajovala plánované snížení daní a soubor dalších opatření, jež mají v Británii pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Krok vlády část ekonomů kritizuje, nově se k nim přidal i bývalý šéf britské centrální banky.
- Hrubý domácí produkt Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 %, v roce příštím ale o 0,4 % klesne. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci v Berlíně oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 %. Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH, které podzimní prognózu vypracovaly, původně očekávaly v letošním roce hospodářský růst o 2,7 % a v příštím roce o 3,1 %.
- Odklon od Ruska může u produkce energií ve světě trvat roky, varoval šéf Světové banky (SB) David Malpass. Tím se podle něj prodlužuje riziko stagflace čili období nízkého růstu a vysoké inflace. Malpass ve vystoupení na Stanfordově univerzitě ve středu také řekl, že v Evropě se zvyšuje pravděpodobnost recese, růst Číny prudce zpomaluje a výkon americké ekonomiky se v první polovině roku snížil. Tento vývoj bude mít podle něj vážné dopady na rozvojové země.
- Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dále zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise.
- Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v září stouplo na 10 % ze srpnové hodnoty 7,9 %. Výrazně vzrostly ceny energií a potravin, vyplývá z prvního rychlého odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny vzrostly o 1,9 %. Inflace v Německu je tak nejvyšší zhruba za 70 let. Konečné údaje za září zveřejní statistický úřad 13. října.
- Bankovní rada České národní banky na zářijovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí centrální banky bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu. Michl současně upozornil, že pokud by příliš rostly mzdové požadavky a vytvářely by se vysoké deficity státního rozpočtu, musela by ČNB pravděpodobně přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb. Analytici očekávají, že úrokové sazby zůstanou po zbytek roku stabilní, někteří experti ovšem jejich zvýšení ještě letos nevylučují.
- Obyvatelé Španělska se jměním v hodnotě nejméně tři miliony eur budou v příštích dvou letech platit novou daň z majetku. Oznámila to ve čtvrtek španělská vláda. Snaží se tak získat peníze k financování opatření, jež mají zmírnit dopady drahé energie a vysoké inflace na obyvatele s nižšími příjmy.
- Výrobce větrných turbín Siemens Gamesa hodlá zrušit 2 900 pracovních míst, a to zejména v Evropě. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je španělskou divizí německé společnosti Siemens Energy. Dodala, že plánované snížení počtu pracovníků je součástí plánu na obnovení ziskovosti. Opatření se dotkne více než 10 % zaměstnanců společnosti.
Výsledková sezóna
- Společnosti H&M ve čtvrtek oznámila, že její čistý zisk za třetí čtvrtletí výrazně klesl poté, co zaúčtovala jednorázové náklady související s ukončením svých ruských aktivit. Společnost také uvedla, že zahájí program snižování nákladů a efektivity.
Zdroj: CNBC
Aktuality

