Evropské akcie za sebou mají nejlepší den od poloviny března

Akcie v září prudce klesly kvůli nervozitě z rostoucích sazeb, které centrální banky zvyšují kvůli vysoké inflaci. V posledním týdnu měsíce investory dále zneklidnily fiskální plány britské vlády. "Jsme svědky určitého odeznění okolností, které minulý týden všechny uvedly v paniku. Dnes je nálada na trhu taková, že to nejhorší ze zvyšování sazeb máme za sebou," řekl Steve Sosnick, hlavní stratég společnosti Interactive Brokers.

K optimismu přispělo i překvapivé rozhodnutí Austrálie zvýšit základní úrokovou sazbu o méně než očekávaných 0,25 procentního bodu.

Hlavní index britských akcií FTSE 100 vzrostl v úterý o 2,57 % na 7 086,46 bodu, hlavní index německých akcií DAX si připsal 3,78 % na 12 670,48 bodu a index pařížské burzy CAC 40 stoupl o 4,24 % na 6 039,69 bodu.

Index STOXX Europe 600 se letos zatím propadl o 17,4 %. Region se potýká s energetickou krizí a obavami z recese.

V rámci odvětví si v úterý nejlépe vedly akcie z oblasti cestovního ruchu a volného času, které stouply o 6,2 %. Akcie technologických společností vzrostly o 5,1 %. Přispěly k tomu zisky výrobců čipů včetně společností ASML, STMicroelectronics a Infineon Technologies poté, co Evropský parlament schválil pravidla pro zavedení jednotného nabíjecího řešení pro mobilní telefony, tablety a fotoaparáty.

Nejdůležitější úterní události na evropských trzích

• Meziroční tempo růstu výrobních cen v eurozóně v srpnu stouplo a výrobní inflace se zvýšila z červencových 38 % na rekordních 43,3 %. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se výrobní ceny meziročně zvýšily o 43 % po červencovém nárůstu o 37,9 %. Ceny nadále tlačí vzhůru zejména růst nákladů na energie.
• Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na úterní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Německá automobilová skupina Volkswagen chce na zkoušku uvést na burzu i další své značky. Rozhodla se tak poté, co se její dceřiná firma Porsche po vstupu na burzu minulý týden co do hodnoty téměř vyrovnala mateřskému koncernu. Německému hospodářskému deníku Handelsblatt to v úterý řekl generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume. Neupřesnil ale, zda jsou další vstupy koncernových značek skutečně v plánu.
• Irská nízkonákladová společnost Ryanair v září přepravila 15,9 milionu cestujících, což je její třetí nejvyšší měsíční údaj. Meziročně počet cestujících vzrostl o 49 % a proti době před pandemií nemoci covid-19 byl vyšší o 13 %.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom by mohla zcela zastavit dodávky plynu do Moldavska, pokud tato země do 20. října nesplní své platební závazky. Oznámila to firma s tím, že si vyhrazuje právo kdykoli smlouvu o dodávkách anulovat.
• Francouzská vláda v úterý předložila regulačnímu úřadu nabídku na převzetí zbývajících akcií elektrárenské společnosti EdF, které nevlastní. Vláda, která drží 84 % EdF, nabízí za každou akcii 12 eur. Potvrdila tak podmínky nabídky, které avizovala již v létě. Za získání zbývajících 16 % akcií EdF by měla zaplatit 9,7 miliardy eur.
• Poradenská společnost Dun & Bradstreet snížila rating Německa z kategorie nízkého rizika návratnosti investice DB2d do kategorie mírného rizika DB3a se zhoršujícím se výhledem. Rostoucí ceny energií představují pro firmy obrovské výzvy a současně snižují spotřebitelskou poptávku, což dále snižuje vyhlídky růstu. Vazby německých firem na Rusko a Ukrajinu by mohly mít dalekosáhlé důsledky pro bankroty v celé EU. Sektorové údaje společnosti Dun & Bradstreet ukazují omezený, ale všeobecný nárůst rizika ve všech sektorech.

Zdroj: CNBC, ČTK