Evropské akcie v pátek zlevnily, v týdenním horizontu ale indexy posílily

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 1,18 % na 391,67 bodu, britský FTSE 100 odepsal 0,09 % a uzavřel na 6 991,09 bodu, německý DAX přišel o 1,59 % a seanci zakončil na 12 273 bodech a francouzský CAC 40 se snížil o 1,17 % na 5 866,94 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Just Eat Takeaway (-8,59 %) nebo Castellum (-8,90 %), dařilo se naopak cenným papírům firem Credit Suisse Group (+5,36 %), Renault (+4,91 %) či CD Projekt (+4,20 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 stoupl o 0,98 %, FTSE 100 přidal 1,41 %, DAX se zvýšil o 1,31 % a CAC 40 zpevnil o 1,82 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v září zpomalil na 13,7 % ze srpnových 14,3 %. Uvedl to v pátek ruský statistický úřad. Spotřebitelské ceny nicméně vykázaly první meziměsíční nárůst od května. To podporuje očekávání, že ruská centrální banka by již mohla ukončit snižování úrokových sazeb.
• Maďarská vláda spustila program za 800 miliard forintů (46,3 miliardy Kč) na pomoc společnostem při předfinancování bankovních záruk, o které žádají obchodníci s energiemi v souvislosti s prudkým nárůstem cen. S odvoláním na server index.hu o tom v pátek informovala agentura Reuters.
• Credit Suisse v pátek oznámila, že nabídne zpětný odkup dluhových cenných papírů v celkové hodnotě téměř 3 miliardy švýcarských franků. Hodnota některých dluhopisů Credit Suisse na začátku tohoto týdne klesla spolu s akciemi kvůli spekulacím o jejím finančním zdraví. Banka se snažila uklidnit investory před plánovanou restrukturalizací, která má být zveřejněna 27. října spolu se čtvrtletními výsledky.
• Německo: Průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně klesla o 0,8 % (odhad: -0,5 %, červenec: 0,0 %), meziročně vzrostla o 2,1 % (odhad: 2,3 %, červenec: -0,8 %).
• Německo: Index dovozních cen v srpnu meziročně vyskočil o 32,7 % (odhad: +29,9 %, červen: +28,9 %), meziměsíčně se zvýšil o 4,3 % (odhad: +2%, červenec: +1,4 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v září meziměsíčně klesl o 0,1 % (odhad: +0,5 %, srpen: +0,3%).
• Německo: Maloobchodní tržby v srpnu meziměsíčně klesly o 1,3 % (odhad: -1,0 %, červenec: +1,9 %), meziročně klesly o 4,3 % (odhad: -5,1 %, červenec: -2,6 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Britská vláda v pondělí odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před méně než dvěma týdny a který ještě v neděli hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a který vedl k pádu kurzu libry, oznámil na Twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng.
• Tempo poklesu podnikatelské aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny bylo v září podle finálního indexu nákupních manažerů od společnosti S&P Global o něco vyšší, než uváděl rychlý odhad. PMI v září podle finálních dat klesl na 48,4 bodu ze srpnových 49,6 bodu, flash údaj byl 48,5 bodu a analytici nyní čekali jeho potvrzení. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Aktivita v ruském zpracovatelském průmyslu v září rostla nejvyšším tempem za tři a půl roku, přestože západní sankce měly nadále negativní dopad na export. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost S&P Global. Index aktivity zpracovatelského průmyslu se zvýšil na 52,0 bodu ze srpnových 51,7 bodu. Pokud se hodnota indexu nachází nad 50 body, signalizuje to růst v odvětví.
• Meziroční tempo růstu výrobních cen v eurozóně v srpnu stouplo a výrobní inflace se zvýšila z červencových 38 % na rekordních 43,3 %. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se výrobní ceny meziročně zvýšily o 43 % po červencovém nárůstu o 37,9 %. Ceny nadále tlačí vzhůru zejména růst nákladů na energie.
• Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na úterní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Německá automobilová skupina Volkswagen chce na zkoušku uvést na burzu i další své značky. Rozhodla se tak poté, co se její dceřiná firma Porsche po vstupu na burzu minulý týden co do hodnoty téměř vyrovnala mateřskému koncernu. Německému hospodářskému deníku Handelsblatt to v úterý řekl generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume. Neupřesnil ale, zda jsou další vstupy koncernových značek skutečně v plánu.
• Irská nízkonákladová společnost Ryanair v září přepravila 15,9 milionu cestujících, což je její třetí nejvyšší měsíční údaj. Meziročně počet cestujících vzrostl o 49 % a proti době před pandemií nemoci covid-19 byl vyšší o 13 %.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom by mohla zcela zastavit dodávky plynu do Moldavska, pokud tato země do 20. října nesplní své platební závazky. Oznámila to firma s tím, že si vyhrazuje právo kdykoli smlouvu o dodávkách anulovat.
• Francouzská vláda v úterý předložila regulačnímu úřadu nabídku na převzetí zbývajících akcií elektrárenské společnosti EdF, které nevlastní. Vláda, která drží 84 % EdF, nabízí za každou akcii 12 eur. Potvrdila tak podmínky nabídky, které avizovala již v létě. Za získání zbývajících 16 % akcií EdF by měla zaplatit 9,7 miliardy eur.
• Poradenská společnost Dun & Bradstreet snížila rating Německa z kategorie nízkého rizika návratnosti investice DB2d do kategorie mírného rizika DB3a se zhoršujícím se výhledem. Rostoucí ceny energií představují pro firmy obrovské výzvy a současně snižují spotřebitelskou poptávku, což dále snižuje vyhlídky růstu. Vazby německých firem na Rusko a Ukrajinu by mohly mít dalekosáhlé důsledky pro bankroty v celé EU. Sektorové údaje společnosti Dun & Bradstreet ukazují omezený, ale všeobecný nárůst rizika ve všech sektorech.
• Celková podnikatelská aktivita v eurozóně v září podle finálního kompozitního indexu nákupních manažerů od společnosti S&P Global klesla o něco více, než uváděl rychlý odhad. Ukazatel podle finálních dat v září klesl na 48,1 bodu z 48,9 bodu v srpnu, flash údaj byl 48,2 bodu. Index nákupních manažerů pro sektor služeb podle finálních dat v září klesl na 48,8 bodu z 49,8 bodu v srpnu, flash údaj byl 48,9 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Rostoucí počet německých podniků plánuje zvyšovat ceny, inflace v Německu tedy zatím zřejmě nebude polevovat. Na základě průzkumu mezi podniky to ve středu uvedl německý institut Ifo. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom obnoví dodávky zemního plynu přes Rakousko, a to zejména do Itálie. Firma ve středu uvedla, že spolu s italskými zákazníky našla způsob, jak vyřešit důsledky regulačních změn v Rakousku, kterými přerušení dodávek zdůvodnila.
• Přebytek obchodní bilance Německa v srpnu klesl na 600 milionů eur, což je nejnižší hodnota od ledna 1992. Oznámil to ve středu německý statistický úřad. Před rokem činil přebytek 11,6 miliardy eur. Za citelným snížením je zejména prudký růst dovozu, výrazně se ale zvýšil také vývoz.
• Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.
• Světová obchodní organizace (WTO) v příštím roce očekává výrazné zpomalení růstu globálního obchodu se zbožím. Poptávku po dovozu totiž podkopávají prudce rostoucí ceny energií, pokračující růst úrokových sazeb a čím dál dražší potraviny a hnojiva. WTO tak v základním scénáři očekává nárůst obchodu o procento, zatímco v dubnu počítala se zvýšením o 3,4 %.
• Polský premiér Mateusz Morawiecki podporuje myšlenku zkonfiskovat ruský kapitál a výtěžek pak využít na obnovu válkou zničené Ukrajiny. Předseda polské vlády to ve středu řekl ve Varšavě na zahájení mezinárodní konference nazvané Evropa-Polsko-Ukrajina. Morawiecki řekl, že do obnovy Ukrajiny chce zapojit i polské podnikatele.
• Před Británií stojí ohromná výzva, uvedla ve středu britská premiérka Liz Trussová na výroční konferenci své vládní Konzervativní strany. Obhajovala plán kabinetu na snižování daní, které je podle ní jedním z pilířů vládní politiky. Dalšími jsou fiskální odpovědnost a reformy a investice. Spolustraníky vyzvala k jednotě a společné cestě za hospodářským růstem pro všechny Brity. Části návrhu na daňovou reformu v posledních dnech sklidily kritiku od opozice, ekonomů i některých konzervativců.
• Novým šéfem ukrajinské centrální banky se stane bývalý bankovní manažer Andrij Pyšnyj. Uvedl to ve středu ukrajinský poslanec Jaroslav Železniak, který je prvním náměstkem parlamentního výboru pro finance, daně a cla. Dosavadní guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko v úterý rezignoval, zdůvodnil to zdravotními problémy.
• Ceny, které si za zkapalněný zemní plyn účtují někteří spojenci Evropské unie, například Spojené státy, jsou přemrštěné a unie by proti nim měla zasáhnout, uvedl v deníku Neue Osnabrücker Zeitung německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). V plynové krizi by podle svých slov mezi spřátelenými zeměmi chtěl vidět více solidarity. Habeck uvedl, že unie by měla spojit svou tržní sílu a "vytvořit synchronizované nákupní chování" tak, aby si jednotlivé evropské země v poptávce nekonkurovaly.
• Měnový výbor polské centrální banky ve středu překvapivě ponechal základní úrok na 6,75 %. Polská centrální banka se tak připojila k České národní bance a maďarské centrální bance, které už také avizovaly, že se zvyšováním sazeb končí.
• Zakázky německého průmyslu se v srpnu oproti červenci snížily o 2,4 %, což je více, než se čekalo. Vyplývá to ze zveřejněných údajů německého statistického úřadu. Největší evropské ekonomice čím dál víc hrozí propad do recese.
• Firma Porsche se stala nejhodnotnější evropskou automobilkou. Její akcie se ve čtvrtek dopoledne vyšplhaly na 93 eur, což výrobce luxusních sportovních vozů ohodnotilo na 85 miliard eur. Společnost tak co do ocenění předstihla mateřský koncern Volkswagen.
• Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 %. S odvoláním na informované zdroje o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
• Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 % a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to ve čtvrtek norské ministerstvo financí.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) příští týden opět zhorší výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Výhled globální ekonomiky se vzhledem k otřesům způsobeným pandemií covidu-19, ruskou invazí na Ukrajinu a klimatickými katastrofami na všech kontinentech zhoršuje a může dále slábnout. Hrozí i riziko recese. Během čtvrtečního vystoupení na Georgetownské univerzitě to uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. MMF dosud na příští rok předpovídal globální ekonomice růst o 2,9 %.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v srpnu meziročně klesly o 2 % (odhad: -1,7 %, červenec: -1,2 %) a meziměsíčně o 0,3 % (odhad: -0,4 %, červenec: -0,4 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v září vzrostl na 52,3 bodu (odhad: 48 bodů, srpen: 49,2 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Společnost Tesco ve středu oznámila, že její zisk před zdaněním v první polovině fiskálního roku 2023 klesl kvůli zvýšeným nákladům. Společnost také uvedla, že výhled na celý rok se bude pohybovat na spodní hranici jejího prognózovaného rozpětí.

Zdroj: CNBC