Fed pokračuje ve zvyšování sazeb, ty by se mohly dostat nad plánovanou úroveň
Inflace v USA vykázala třetí měsíc v řadě mírné známky poklesu, avšak stále se nachází mohutně nad 2% inflačním cílem Fedu, což rozhodně není uspokojivé. Americká centrální banka tak ve čtvrtek počtvrté za sebou zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů, nyní do pásma 3,75 %-4,00 %, ve snaze snížit poptávku po zboží a službách. Na dalším zasedání v prosinci by mohl Fed zvýšit sazby mírněji, bude však záležet na vývoji inflace a na důležitých datech z trhu práce.
Oproti srpnu klesla zářijová inflace o desetinu procentního bodu na 8,2 %. Trh byl však lehce optimističtější, když čekal pokles až na 8,1 %. Její přetrvávající vysoká hodnota tak tvůrce měnové politiky utvrdila v jestřábím postoji ohledně zvyšování sazeb. Hnacími motory inflace v USA byly dle očekávání ceny energií (+19,8 %) a potravin (+11,2 %), které ve srovnání se srpnem vykázaly nižší tempo růstu. V předchozím měsíci byly energie meziročně dražší o 23,8 % a ceny potravin byly vyšší o 11,4 %.
Trh znepokojil především vývoj jádrové inflace, ve které nejsou započítány ceny energií a potravin. Tu se v září zchladit nepodařilo, ve srovnání se srpnovými 6,3 % meziměsíčně vzrostla na 6,6 %.
Šéf Fedu Jerome Powell ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že sazby budou muset jít výše, než se původně předpokládalo, což by již znamenalo hranici 5 %. Fed však vezme do úvahy zpoždění, s nímž měnová politika inflaci a hospodářský vývoj ovlivňuje.
Před nadcházejícím prosincovým zasedáním budou zveřejněna důležitá makrodata, která budou mít na rozhodnutí o sazbách zásadní vliv. Powell dodal, že další zvýšení může být mírnější, ale zdůraznil, že uvažovat o pauze ve zvyšování sazeb zatím nepřipadá v úvahu.
Napjatý trh práce a růst HDP ke zvyšování sazeb podněcuje
Trh práce v USA je zatím nadále velmi silný a v září rozhodně nevykázal známky ochlazení. Poptávka po pracovnících stále převyšuje počet nezaměstnaných, kteří hledají práci. Počet nezaměstnaných v USA v září dosáhl 5,75 milionu, nabízeno ovšem bylo 10,7 milionu pracovních míst. Pracovní trh tak zatím stále nesignalizuje, že by se v USA měla rapidně zvýšit nezaměstnanost, což podpořilo obavy stran dalšího agresivního zvyšování sazeb Fedu. Americké firmy mají zkrátka nadále zájem o nové pracovníky, a to i přes tlaky na růst mezd a drahé peníze.
Jestřábí rétoriku americké centrální banky může živit i růst amerického HDP, který zvrátil klesající trend z první poloviny roku, když v třetím kvartálu vzrostl v přepočtu na celý rok o 2,6 %, tedy nad očekávání. Tento růst však nutně neznamená, že se USA automaticky vyhnou recesi.
Sazby zvyšovala také ECB
V eurozóně se inflace ze srpnových 9,1 % v září zvýšila na 9,9 %, k čemuž "dopomohl" především 40% růst cen energií, tedy hlavně zemního plynu a elektřiny. Ceny potravin rostly tempem 11,8 %. Problémem zůstávají dodavatelské řetězce, ale i obnovená poptávka po propuknuté pandemii, kterou chce snížit Evropská centrální banka.
Rada guvernérů ECB se tak potřetí za sebou rozhodla zvýšit sazby o 75 bazických bodů, stejně jako na předchozím zasedání v září. S účinností od 2. listopadu se tak hlavní sazba posunula na 2 % a depozitní na 1,5 %.
Vysoká inflace zkrátka snižuje reálné příjmy obyvatel a vyvolává tlak na růst nákladů podniků. Rada guvernérů je proto připravena využít veškeré nástroje k tomu, aby navrátila inflace dosáhla svého střednědobého cíle v podobě 2 %, stejně jako Fed.
Zdroj: Portu
