Inflace v eurozóně v prosinci nečekaně výrazně klesla, je na 9,2 %
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 % z listopadové hodnoty 10,1 %. V rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Tempo růstu cen kleslo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent. V meziměsíčním srovnání ceny v 19 zemích platících eurem klesly o 0,3 %. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, která statistický úřad zveřejní v polovině ledna.
K vysoké inflaci nadále přispívaly zejména energie, které v prosinci meziročně zdražily o 25,7 %, což je ale výrazně méně než listopadových 34,9 %. V meziměsíčním srovnání energie o 6,5 % zlevnily.
Naopak mírně zrychlilo zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků. Jejich ceny se v prosinci podle nynějšího odhadu meziročně zvýšily o 13,8 %, kdežto v listopadu to bylo o 13,6 %. Neenergetické průmyslové zboží meziročně zdražilo o 6,4 % a služby o 4,4 %. To je v obou případech mírně vyšší míra inflace než v listopadu.
Inflace v eurozóně byla v prosinci nejnižší od srpna, zůstala však vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. "Je pravděpodobné, že vrchol inflace už máme za sebou," uvedl analytik Bert Colijn z ING. "Mnohem důležitější pro ekonomiku je ale to, zda se nyní inflace bude vracet ke dvěma procentům," dodal.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v prosinci zvýšila na 5,2 % z listopadových 5 %. Podle Colijna i dalších ekonomů to signalizuje, že ECB bude pravděpodobně muset přikročit k dalšímu zvyšování úroků, aby zajistila pokles inflace na cílovou dvouprocentní úroveň.
Loni ECB v rámci boje proti inflaci postupně zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 2,5 % z rekordního minima 0 %. Naposledy centrální banka sazbu zvýšila v prosinci, a to o půl procentního bodu. Tempo zvyšování úroků tak sice snížila proti předchozím dvěma zasedáním bankovní rady, zároveň ale předpověděla další růst sazeb v příštích měsících.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle má ale negativní vliv na hospodářskou aktivitu. "Ekonomika eurozóny přinejlepším stagnuje a trvale vysoká jádrová inflace znamená, že ECB bude cítit povinnost ještě po určitou dobu pokračovat v nynějším cyklu zpřísňování měnové politiky," uvedl ekonom Andrew Kenningham z firmy Capital Economics.
Stejně jako v předchozích měsících zaznamenaly nejvyšší inflaci pobaltské státy - Lotyšsko (20,7 %), Litva (20 %) a Estonsko (17,5 %). Za nimi následuje Slovensko s 15 %. Naopak nejméně ceny meziročně vzrostly ve Španělsku (5,6 %), Lucembursku (6,2 %) a ve Francii (6,7 %). Pod 10% hranici se po několika měsících dostala také inflace v Německu, kde klesla na 9,6 %.
Zdroj: ČTK
Aktuality
