Inflace v ČR v prosinci byla pod odhadem ČNB, rozdíl způsobila hlavně regulace cen energií

"Zápornou odchylku od prognózy i v prosinci dominantně způsobil, podobně jako v předchozích dvou měsících, vývoj regulovaných cen. V něm se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif," uvedl Král.

Výrazně zpomalil růst cen pohonných hmot, který dosáhl šesti procent, zatímco ČNB očekávala 21 procent. Podle Krále to odráželo vývoj na trhu s ropou i pokles marží ve zpracovatelském a distribučním řetězci, který se projevil i na cenách u čerpacích stanic.

Jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, se v prosinci snížila o 0,5 procentního bodu na 13,3 procenta, nadále ale zůstává vysoká. Podle ČNB se v jejím vývoji projevuje postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky.

Růst cen potravin sice zvolnil na 18,8 procenta, nadále ale zůstává vysoký. "To souvisí s nadále vysokou úrovní cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině," upozornil Král.

"V lednu lze zejména vlivem vyprchání účinnosti úsporného energetického tarifu očekávat opětovné zvýšení inflace, v dalších měsících roku 2023 by však růst cen měl zpomalovat. Zastropování cen elektřiny a plynu od počátku letošního roku navazující na úsporný tarif bude podle prognózy do určité míry tlumit růst regulovaných cen. Ostatní složky inflace budou zvolňovat," uvedl Král.

Ve druhé polovině roku by podle Krále měla inflace klesnout na jednocifernou hodnotu. Projeví se totiž zchlazení domácí i zahraniční poptávky i tuzemského trhu práce. Naplno by se také měla projevit zpřísněná měnová politika. V první polovině roku 2024 by se inflace měla dostat ke dvěma procentům, uzavřel Král.

Zdroj: ČTK