Ministr Stanjura nepředpokládá, že by žádal o navýšení letošního rozpočtu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že by žádal o zvýšení letošního rozpočtu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že je rozpočet natolik robustní, že se do něj vejde i případná valorizace důchodů, pokud koalice neuspěje s návrhem na její snížení. O sporném návrhu bude sněmovna jednat v nadcházejícím týdnu.
V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura uvedl, že rozpočet je objemově velký a zatím nevidí důvod pro jeho novelizaci. Jeho předchůdkyně, nynější šéfka opozičního sněmovního klubu ANO Alena Schillerová, očekává, že vláda nakonec bude muset rozpočet navýšit.
Začátkem roku Stanjura uvedl, že nemá signály toho, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. Uvedl tehdy také, že s pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet měl dokázat poradit. Změnu v postoji vlády k výši valorizace podle něj přinesla až data publikovaná 10. února o výši inflace, o kterou by podle zákona měly být penze navýšeny.
Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 %, průměrný starobní důchod by tak vzrostl o 1 770 korun. Vláda navrhuje jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 % a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se tak navýšil o 760 korun. Růst zadlužení by se tím zbrzdil o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy korun na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy korun.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, což je třetí nejhlubší deficit po letech 2021 a 2020. Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy korun na zvýšené sociální dávky.
Současně proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 % na 1,624 bilionu korun. Za jejich růstem byl zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 % na 1,984 bilionu korun.
Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika Deloitte Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu vývoj na energetických trzích je podle něj prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké.
Zdroj: ČTK
