AFP: Opuštěný průmyslový areál ve Francii se proměnil v muzeum pouličního umění
Každý víkend pořádá historička umění Thomasine Zolerová exkurze po bývalé továrně Babcock na předměstí Paříže. Během pandemie se totiž průmyslový areál proměnil v neformální muzeum pouličního výtvarného umění, napsala agentura AFP.
"Nejsme ve sterilní bílé krychli s kurátorem umění," říká Zolerová, která ví vše o dílech vzniklých během tohoto "divokého a svobodného uměleckého pobytu".
Na 150 umělců každý svým osobitým způsobem přetvořilo tři hektary průmyslových budov, které jsou už deset let opuštěné. Vznikly tu nápisy v souladu s tradicí pařížských graffiti, monumentální fresky, díla využívající šablony, spreje nebo hasicí přístroje.
V lednu 2020 tam přes nalezené rozbité okno jako první přišel graffiti umělec Zkor. Po rezavém žebříku a přes 15 metrů vysoké klenuté střechy pak fanoušek urbexu pronikl až do samotného srdce těchto moderních katedrál. "Ani jsme nevěděli, kam jít, jak se to obrovské," řekl třiatřicetiletý umělec.
O svůj objev se pak podělil s přáteli, z nepřeberné škály možností měli až závrať. "Bylo to jako Vánoce. Dostali jsme se na místo, které bylo neposkvrněné," směje se Zkorův osmatřicetiletý kamarád Panzer.
Na jaře 2020, když se svět zastavil tváří v tvář hrozbě covidu a muzea a galerie byly nuceny zavřít, si tito umělci udělali z bývalé továrny na výrobu průmyslových kotlů "hernu", do které chodili téměř denně. "Velmi rychle začaly první uzávěry, ale stejně se nám občas podařilo sem přijít a v klidu tvořit," vzpomíná Zkor.
Tvořili sice v klidu, ale pod dohledem. Na protějším chodníku jsou totiž umístěny kamery francouzské centrální banky, které zachytily příchody a odchody umělců. Část průmyslové zóny Babcock, která se v 60. letech rozkládala na ploše 17 hektarů, se totiž opět začala probouzet k životu. V roce 2018 tu začala výstavba největšího trezoru v Evropě.
Budovy, které navštěvoval Zkor a jeho přátelé, jsou na dohled od tohoto moderního bankovního bunkru. Národní agentura pro obnovu měst s nimi má také své plány, v roce 2016 vypsala soutěž na novou podobu tisíců metrů čtverečních opuštěných pozemků. Soutěž vyhrál projekt "Fabrika kultur", který předložily developerské společnosti Emerige a La Compagnie de Phalsbourg. Projekt pro prostor na severním předměstí Paříže vyhrál zejména díky své ambici zabránit gentrifikaci, tedy lokálním socio-kulturním změnám. Arthur Toscan du Plantier, ředitel pro strategii v Emerige, slibuje, že chtějí "přiblížit kulturu těm, kteří jsou od ní vzdálení", a zároveň "učinit z Babcocku destinaci pro širokou veřejnost z Paříže i předměstí".
Výstavba téměř 300 bytů, z nichž 20 procent budou tvořit sociální byty, již byla zahájena. Naopak kulturní část projektu, včetně výstavby kina, uměleckých ateliérů a vzdělávacích prostor, je stále ještě ve fázi příprav. "Covid zamíchal kartami a lidé už nemají stejné potřeby," uvedl Toscan du Plantier.
Tyto nejasnosti budí podezření u graffiti umělců sdružených v kolektivu Babcockerie. Obávají se, že jejich díla budou využita ke komerčním účelům. V největší z pěti dosud stojících hal zkoordinovali svou tvorbu tak, aby umocnila monumentálnost místa. Všichni použili pro svá díla jen tři barvy: chromovou, červenou a černou. V hale tak vznikla největší galerie francouzského pouličního výtvarného umění.
"Pokud nám nezbytné stavební úpravy, například při zřízení kina, dovolí zachovat některá díla, tak je samozřejmě uchováme," slíbil Toscan du Plantier. Zároveň ale připustil, že dnes to ještě neví.
Členové Babcockerie mají na budoucnost svých výtvorů jednoznačný názor. "Pokud se sem nastěhují firmy a některým umělcům se to nebude líbit, tak prostě přijdou a vymažou to," shrnuje Zkor.
Zdroj: ČTK
