Maďarsko investuje v bosenské Republice srbské místo Německa, uvedl Dodik

Německá vláda začátkem měsíce uvedla, že ruší čtyři projekty v hodnotě 105 milionů eur na rozvoj infrastruktury v Republice srbské kvůli tomu, že její prezident Dodik usiluje o odtržení od zbytku Bosny. Učinila tak v reakci na přijetí dvojice zákonů, které stanovují, že Republika srbská se napříště nebude řídit rozhodnutími celostátního ústavního soudu a vysokého představitele Helmuta Schmidta, jehož funkcí je dohlížet na dodržování daytonské mírové dohody.

"Celkové ujednání o investicích v Republice srbské s maďarskou vládou má hodnotu 118 milionů eur," řekl Dodik podle listu Glas Srpske k nedělní schůzce s maďarským premiérem Orbánem. "Vyčlenili jsme 70 milionů eur na některé z projektů, které se pokusila zastavit německá vláda," dodal Dodik, který je nezpochybnitelným vůdcem Srbů v posledních zhruba dvou desetiletích.

Už dříve Maďarsko poskytlo Republice srbské půjčku 100 milionů eur, z nichž část byla použita na nákup v Maďarsku vyrobených zemědělských strojů.

Koncem července uvalily Spojené státy sankce na čtveřici vrcholných představitelů bosenských Srbů kvůli jejich podpoře zákonů o nerespektování rozhodnutí celostátního ústavního soudu a vysokého představitele. Proruský Dodik se na americkém sankčním seznamu nachází již od loňska. Maďarský premiér Orbán dříve zablokoval snahy, aby byl Dodik zařazen také na sankční seznam Evropské unie.

V letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm krvavé války, která si vyžádala přibližně 100 000 obětí. Země je od daytonské mírové dohody rozdělena na dva vysoce autonomní celky, vedle Republiky srbské je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je z velké části ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Vysoký představitel Schmidt opakovaně varoval mezinárodní společenství, že Bosně hrozí rozpad. Ten by se zřejmě neobešel bez nového krveprolití.

Zdroj: ČTK