ECB na zářijovém zasedání podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak úrok zvýšila vždy o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování sazeb zmírnila na půl procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu, v únoru a v březnu sazbu posunula výše rovněž o půl procentního bodu, v květnu, v červnu a v červenci už sazby posunula výše vždy jen o čtvrt procentního bodu.

ECB - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com

"Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace k dvouprocentnímu střednědobému cíli," napsala ECB v tiskové zprávě zveřejněné na závěr zářijového zasedání. Současně ovšem uvedla, že "na základě svého stávajícího hodnocení rada guvernérů usuzuje, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli".

Nová prognóza: HDP příští rok stoupne o procento

Podle nové makroekonomické prognózy ECB očekává, že HDP eurozóny se letos zvýší jen o 0,7 %, v červnu letošní růst ekonomiky odhadovala na 0,9 %. Pro příští rok nyní počítá s jednoprocentním růstem (červnová prognóza: +1,5 %) a pro rok následující čeká zvýšení HDP o 1,5 % (červnová prognóza: +1,6 %).

ECB - predikce vývoje HDP eurozóny, zdroj: ECB

Inflace v eurozóně podle nové prognózy letos bude činit 5,6 %, v předchozí predikci počítala ECB s 5,4 %. Příští rok by růst spotřebitelských cen v evropském měnovém bloku měl zpomalit na 3,2 % (červnová prognóza: 3,0 %) a v roce 2025 by mělo tempo růstu cen klesnout na 2,1 % (červnová prognóza: 2,2 %).

ECB - predikce vývoje inflace v eurozóně, zdroj: ECB

Tisková konference Christine Lagardeové

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že další zvýšení úroků nevylučuje. "Nemůžeme říct, že jsme na vrcholu," prohlásila. Úroky podle ní budou muset po určitou dobu zůstat na úrovni, která brzdí hospodářskou aktivitu. Současně guvernérka vyjádřila přesvědčení, že hospodářský útlum v eurozóně je pouze dočasný. "Hospodářské oživení, se kterým jsme počítali pro druhou polovinu roku, se oddálilo," uvedla. "Věříme, že růst nabere na tempu v příštím roce," dodala.

Komentář expertů z XTB

HDP eurozóny v druhém čtvrtletí přidal 0,1 %, inflace byla v srpnu 5,3 %

Ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí podle zpřesněných dat Eurostatu proti předchozím třem měsícům vzrostla o 0,1 %, tedy stejným tempem jako v prvním kvartálu. Meziroční růst HDP pak zpomalil na 0,5 % z 1,1 % v prvním kvartálu.

Míra inflace v eurozóně v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu zůstala na 5,3 %. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se snížila na 5,3 % z červencových 5,5 %.

"ECB sazby začala zvyšovat před rokem, v červenci 2022, což už se v evropské ekonomice projevuje. Ekonomika eurozóny v prvním i druhém čtvrtletí roku 2023 vzrostla pouze o 0,1 % a jen těsně se vyhýbá recesi. Německo se ve stejném období propadlo do recese. Další manévrovací prostor má tak ECB značně omezený," uvedl analytik z české robo-advisory platformy Portu Marek Malina.

Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP a meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

"Inflace v eurozóně je nyní sice nejnižší od loňského ledna, s nejnovější meziroční hodnotou 5,3 % ale nemůže být ECB spokojena. Je pravděpodobné, že centrální banka teď proces zvyšování úrokových sazeb přeruší, aby neriskovala další ekonomický propad, a následně bude monetární politiku určovat podle vývoje inflace a hospodářských dat," dodal Marek Malina.

Zdroj: fxstreet.com, ECB, ČTK