Snahu zlepšit veřejné finance v eurozóně brzdí zpomalující ekonomika
Vlády zemí eurozóny se v příštím roce pokusí zlepšit své veřejné finance zrušením drahých dotací na ceny energií. Výraznějšímu zpřísnění fiskální politiky ale brání pomalejší hospodářský růst a obavy z rozhořčení voličů. S odkazem na úředníky z eurozóny to dnes uvedla agentura Reuters.
Ke zrušení dotací zavedených s cílem pomoci lidem vyrovnat se s prudkým růstem cen energií, který zesílil po začátku války na Ukrajině, vyzvala vlády zemí platících eurem Evropská centrální banka (ECB). Krok podle ní po čase pomůže stabilizovat inflaci.
Zrušení dotací je však politicky citlivé. V krátkodobém horizontu totiž zvýší ceny pro spotřebitele, kteří už nyní bojují s vyššími životními náklady.
Dvacítka zemí, které sdílejí měnu euro, musí do 15. října předložit své návrhy rozpočtu na rok 2024 ke kontrole Evropské unii. Podle právních předpisů EU se musí rozpočtové schodky, pokud přesahují tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), každý rok snižovat o 0,5 procenta, dokud nesplní stanovený limit.
Evropská komise (EK) uvedla, že v příštím roce zahájí disciplinární řízení s těmi zeměmi, jejichž rozpočtové deficity přesáhnou tři procenta. To by teoreticky mohlo vést až k pokutám.
Už nyní je však zřejmé, že některé země, jako je Francie nebo Itálie, zůstanou v příštím roce výrazně nad tříprocentním limitem. A že rozsah fiskálního zpřísnění, i když bude v souladu s minimálním požadavkem, bude menší, než by mohl být.
Francie očekává, že její fiskální deficit klesne ze 4,9 procenta HDP odhadovaných na letošní rok na 4,4 procenta v roce příštím a poté se bude jen postupně snižovat, než se v roce 2027 dostane na 2,7 procenta. Paříž v příštím roce zvýší sociální dávky a výplaty důchodů, aby pomohla domácnostem v boji s inflací, která je stále vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
Itálie plánuje zvýšit svůj cíl rozpočtového schodku na příští rok na 4,1 až 4,3 procenta HDP z cíle 3,7 procenta stanoveného v dubnu. Chce také upravit odhad letošního schodku, a to na 5,5 ze 4,5 procenta, uvedly zdroje agentury Reuters. Důvodem je mimo jiné to, že premiérka Giorgia Meloniová chce prodloužit do roku 2024 daňové škrty, které letos pomohly zaměstnancům se středními a nízkými příjmy vyrovnat se s vysokými spotřebitelskými cenami. A to přesto, že se ministři zemí eurozóny v červenci dohodli na jejich ukončení.
Německo sice plánuje v příštím roce snížit schodek z 2,5 na dvě procenta HDP, ale stále zvažuje, jak dlouho by mělo zachovat energetické dotace pro průmysl a zda nezavést nový systém.
Zpřísnění fiskální politiky v příštím roce ale nesouvisí jen s pravidly EU. Klíčové je také pro ECB, která po sérii zvyšování úrokových sazeb od poloviny loňského roku možná už naráží na limity boje s vysokou inflací, pokud nechce dalším zvýšením úroků zadusit ekonomiku.
Centrální banka eurozóny vyzvala vlády, aby pomohly omezit růst cen, který stále přesahuje pět procent. Ministři financí zemí eurozóny s tím sice souhlasí, ale problémy ECB s inflací pro ně nejsou vždy hlavní prioritou, uvedl Reuters.
"Nemyslím si, že by někdo měl na mysli ECB, když rozhoduje o svých rozpočtech," řekl jeden z vysokých představitelů eurozóny. "Některé čekají volby, jiní pociťují hospodářský pokles - předběžné údaje ukazují, že ekonomika je v horším stavu, než se dříve myslelo," řekl agentuře Reuters.
Volby se v příštím roce konají v Belgii, Rakousku, Litvě a v Chorvatsku. Tamní vlády se proto obávají snižování výdajů. Španělsko, kde se strany po neúspěšných červencových volbách stále snaží sestavit vládu, může do konce roku prodloužit některá opatření zavedená ke zmírnění dopadů inflace nebo dokonce zavést nová.
Zdroj: ČTK, Reuters
