Summit EU se zatím neshodl na rozpočtu, řeší otázku rozhovorů o vstupu s Ukrajinou
Prezidenti a premiéři členských zemí EU začali na summitu v Bruselu diskuzi o klíčovém sporném bodu své prosincové schůzky, kterým je další rozšiřování unie, plyne z diplomatických informací. V otázce zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, která se už déle než rok brání ozbrojené ruské agresi, je potřeba jednomyslná dohoda zástupců všech zemí unie a maďarský premiér Viktor Orbán ani krátce před začátkem dnešního jednání svůj jasně odmítavý postoj nezměnil.
Zástupci států unie už v jednacím sále summitu představili své pohledy na navržené změny víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Shodu ani v této otázce ale bezprostředně nenalezli, některé státy by totiž chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné by chtěly naopak více šetřit a také zde šéf maďarské vlády Viktor Orbán zopakoval svou pozici, že peníze na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly vůbec brát odjinud, vyplývá z diplomatických zdrojů.
Úprava dlouhodobého unijního rozpočtu byla prvním bodem na agendě summitu. S návrhem na jeho navýšení přišla Evropská komise na konci června. "Žijeme v úplně jiném světě než v roce 2020, kdy byl víceletý rozpočet vyjednáván," upozornila tehdy šéfka EK Ursula von der Leyenová s odkazem na dopady ruské agrese na Ukrajině a související ekonomickou krizi.
Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur, podle posledního návrhu se tato částka snížila na 22,5 miliard, tedy na třetinu. I to je ale pro některé členské státy EU stále příliš mnoho. Navrhují proto jen 17 miliard eur, které budou určeny pro Ukrajinu, a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy, potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard eur, o kterých se vždy hovořilo, si EU půjčí na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard eur.
Baltské státy nicméně žádají, aby bylo v rámci revize rozpočtu určeno více peněz i na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Věc musí být schválena jednomyslně a tuto shodu se zatím nepodařilo najít. Unijní lídři právě proto přešli na jiné téma a k rozpočtu se mají ještě vrátit.
Pro Česko je podle diplomatických zdrojů hlavně důležité, aby se podařilo dát dohromady peníze pro Ukrajinu a aby se neškrtalo v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky.
Zdroj: ČTK
