V Davosu začíná výroční zasedání Světového ekonomického fóra, ovládnou ho války a geopolitika
V Davosu v pondělí začíná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Za Českou republiku se 54. setkání, které potrvá do 19. ledna, zúčastní ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V centru pozornosti zástupců vlád, důležitých mezinárodních organizací a představitelů soukromého sektoru i akademické sféry budou válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, válka na Ukrajině či ekonomická témata jako inflace a technologické změny.
Letošní zasedání se uskuteční "v nejsložitějším geopolitickém a ekonomickém kontextu za posledních několik desetiletí", je přesvědčen prezident WEF Börge Brende. Setkání si i proto zvolilo moto Obnovování důvěry.
V posledních letech se podle agentur zdálo, že WEF poněkud ztratilo na významu. Na seznamu účastníků chyběla opravdu velká jména, jako například americký prezident. Letos je to ale jinak.
Do Davosu přijede těsně po volbách na Tchaj-wanu čínský premiér Li Čchiang, který bude nejvýše postaveným čínským představitelem od roku 2017, kdy se setkání zúčastnil prezident Si Ťin-pching. Přítomen bude i francouzský prezident Emmanuel Macron, nový prezident Argentiny Javier Milei nebo americký ministr zahraničí Antony Blinken. Poprvé od vypuknutí války na Ukrajině přijede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v minulosti účastníky oslovoval pouze prostřednictvím videoposelství. Ze zástupců byznysu se očekává například zakladatel Microsoftu Bill Gates nebo vývojář populárního chatbota ChatGPT Sam Altmann.
Průzkum mezi ekonomy: Světovou ekonomiku čeká nejistý rok
Podle průzkumu mezi předními ekonomy, který se každoročně provádí před zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, světovou ekonomiku čeká rok s horšími vyhlídkami na růst a s nejistotou, která pramení z geopolitických sporů, přísných podmínek financování a zásadních dopadů umělé inteligence.
Zhruba 56 % oslovených letos očekává celkové oslabení globálních ekonomických podmínek. Mezi jednotlivými regiony však panují velké rozdíly. Zatímco v Číně a ve Spojených státech většina oslovených očekává mírný nebo silnější růst, v případě Evropy panuje shoda, že tam růst bude slabý až velmi slabý. Pro jižní Asii, východní Asii a oblast Tichomoří je výhled příznivější. Velká většina respondentů tam na letošní rok počítá alespoň s mírným růstem.
Poslední komentáře činitelů centrálních bank významných ekonomik naznačují, že úrokové sazby už jsou na vrcholu. Až 70 % oslovených čeká uvolnění finančních podmínek spolu s tím, jak se budou snižovat inflace a zmírňovat současné napjaté podmínky na trhu práce.
Dopady umělé inteligence na světovou ekonomiku budou nerovnoměrné. Kolem 94 % oslovených očekává, že umělá inteligence v příštích pěti letech výrazně zvýší produktivitu v ekonomikách s vysokými příjmy. V ekonomikách s nízkými příjmy však to samé předpovídá jen 53 % oslovených.
WEF také minulý týden samostatně zveřejnilo studii o kvalitě ekonomického růstu ve 107 ekonomikách. Tato studie dospěla k závěru, že většina zemí roste způsobem, který není ani ekologicky udržitelný, ani sociálně inkluzivní.
"Opětovné nastartování globálního růstu bude zásadní pro řešení klíčových problémů, ale samotný růst nestačí," uvedla výkonná ředitelka WEF Saadia Zahidiová. WEF proto zahajuje kampaň, jejímž cílem je definovat nový přístup k růstu a pomoci tvůrcům měnové politiky vyvážit růst se sociálními, environmentálními a dalšími prioritami.
Zdroj: ČTK
