Německý regulátor vyzývá banky, aby si odložily peníze na nesplácené úvěry

Centrální banky po celém světě v posledních dvou letech výrazně zpřísnily měnovou politiku, aby omezily dopady inflace a další růst cen zpomalily.

Nyní se pozornost soustředí na to, kdy centrální banky v USA, eurozóně a Británii začnou úrokové sazby opět snižovat. Ačkoliv ekonomiky v jejich zemích byly vůči rostoucím výpůjčním sazbám překvapivě odolné, mnozí centrální bankéři varovali, že dopad na domácnosti a podniky se teprve plně projeví.

Šéf německého úřadu BaFin Mark Branson řekl, že šok ze zvýšení úrokových sazeb už banky sice zpracovaly, ale nyní mohou nastat další problémy. Upozornil na potíže, které z prostředí vysokých sazeb nyní plynou pro klienty bankovního sektoru - ať už v sektoru nemovitostí nebo v reálné ekonomice. Ty se podle něj sice zatím ještě neprojevily, ale banky musejí být obezřetné, nenechat těžit z dobrého roku pouze akcionáře, ale dát si co nejvíce peněz stranou, aby se vypořádaly s náklady "které přijdou, protože ony přijdou."

Například finanční ústav Deutsche Bank, což je největší banka v Německu, překonal ve třetím čtvrtletí očekávání, když vykázala čistý zisk 1,03 miliardy eur (25,6 miliardy Kč). Vzápětí oznámila, že zvýší a urychlí výplaty akcionářům.

"Takže si myslím, že je téměř naprogramováno, že insolvence začnou znovu růst. Pro banky je ale svým způsobem normální, že se budou muset vypořádat i s určitými úvěrovými ztrátami ve svých účetních knihách," řekl Branson. "Proto jsme trochu skeptičtí k tomu, že ziskovost po tak dobrém roce 2023 dál poroste. Banky se tedy musejí teď pečlivě podívat na to, k čemu potřebují vytvářet rezervy," dodal.

Zdroj: ČTK