ČR: Inflace v březnu stagnovala na únorových dvou procentech

Ceny zboží v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Služby zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. "Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájmy bytů zdražily o víc než sedm procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 4,6 procenta. Za vodné a stočné lidé zaplatili meziročně zhruba o desetinu více. Elektřina zdražila oproti loňskému březnu o víc než 13 procent a teplá voda o tři procenta. Ceny zemního plynu naopak klesly o 5,2 procenta a tuhých paliv o 4,4 procenta.

Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování. Stravovací služby zdražily meziročně o 8,2 procenta a ubytovací o devět procent. Ceny v dopravě se zvýšily o 3,5 procenta.

Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů. Drůbeží maso bylo oproti loňskému březnu levnější o 16,4 procenta a polotučného trvanlivého mléka o 26,6 procenta. Za vejce platili lidé o téměř 28 procent méně a cena cukru klesla o více než 22 procent. Ceny mouky byla nižší o 27,8 procenta, vepřové stálo o 5,7 procenta méně. Meziročně levnější byly i jogurty, ovoce a zelenina.

Březnový meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o více než 53 procent a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply oproti únoru o půl procenta, ubytovacích služeb o necelá dvě a tabákových výrobků o 2,1 procenta.

K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny přispěly především některé potraviny. Ceny ovoce klesly ve srovnání s únorem o 2,6 procenta a vajec o šest procent. Vepřové maso zlevnilo o 1,7 procenta, sýry a tvarohy o více než procento a jogurty o 3,7 procenta.

ČSÚ zveřejnil také informace o únorovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny meziročně stouply o 1,6 procenta po lednovém poklesu o 1,2 procenta. U dovozu zpomalil meziroční pokles na 1,1 procenta z lednových čtyř procent. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 2,1 procenta a u dováženého o 1,3 procenta.

"V meziročním srovnání byl výrazný zejména pokles cen elektřiny, ve vývozu o více než 30 procent a v dovozu přes 40 procent," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Březnová inflace byla o 0,9 procentního bodu pod prognózou ČNB

Dvouprocentní březnová inflace byla o 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Za očekáváním byla také jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Po zbytek roku by se meziroční růst spotřebitelských cen měl pohybovat v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky, uvedl v komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

"Oproti předchozímu měsíci se meziroční inflace nezměnila. Ke stabilizaci inflace na cíli přispěla dosavadní přísná měnová politika ČNB a utlumená domácí ekonomická aktivita," uvedl Král.

Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, v březnu zvolnila na 2,7 procenta z únorových 2,8 procenta. ČNB ji přitom očekávala na 3,3 procenta. Podle Krále se na jejím vývoji projevuje nízký růst cen zahraničních vstupů i zchlazená domácí poptávka. "Utlumená tuzemská ekonomická aktivita působící na pokles ziskových marží výrobců a prodejců vedla k mírnému zpomalení růstu cen zboží. Rovněž růst cen služeb nepatrně zvolnil, udržuje se však na zvýšené úrovni," uvedl.

Potraviny, nápoje a tabák meziročně zlevnily o 2,2 procenta, když ČNB čekala zlevnění o dvě procenta. "Meziroční pokles cen potravin se v březnu prohloubil vlivem zlevňování světových agrárních komodit i domácí zemědělské výroby. Ve stejném směru působila utlumená spotřebitelská poptávka po potravinách," uvedl Král.

Regulované ceny vzrostly o 6,6 procenta, což znamenalo zrychlení proti únoru, ale stále jejich zdražení zaostalo za prognózou ČNB, která čekala 9,5 procenta. Podle Krále se v růstu projevilo zejména zdražení dálniční známky. Zrychlilo i meziroční tempo růstu pohonných hmot, které zdražily o 3,8 procenta po únorovém růstu o 0,3 procenta. ČNB přitom čekala pokles cen o 1,6 procenta.

Analýza: Inflace v ČR byla v březnu v Evropě devátá nejnižší, v únoru byla osmá

Česko si v evropském žebříčku inflace v březnu nepatrně pohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo devátou nejnižší, zatímco v únoru byla v ČR osmá nejnižší inflace. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. 

Nejvyšší inflaci v Evropě mělo podle analýzy nadále Rusko, a to 7,7 procenta. Vysokou inflaci mělo i Rumunsko se 7,2 procenta, Island se 6,8 procenta a Srbsko s 5,6 procenta.

Ze sousedních států byla inflace nižší jen v Polsku, kde byla 1,9 procenta. Vyšší byla inflace na Slovensku se 3,4 procenta, v Rakousku se 4,2 procenta i v Německu se 2,2 procenta. Nejnižší byla z evropských států inflace v Litvě, kde byla nulová. Následovaly Dánsko a Lotyšsko shodně s 0,9 procenta.

Meziroční tempo růstu inflace v eurozóně v březnu 2024 kleslo na 2,4 procenta z únorových 2,6 procenta. Inflace v USA v únoru vzrostla o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta, zatímco se čekala stejná hodnota jako v lednu, tedy 3,1 procenta.

Spotřebitelské ceny v Číně vzrostly v únoru 2024 meziročně o 0,7 procenta, což bylo nad tržními odhady 0,3 procenta, a šlo tak o obrat od lednového nejprudšího poklesu cen o 0,8 procenta za posledních 14 let. Nejnovější výsledek byl prvním spotřebitelským růstem cen od loňského srpna. Inflace v Číně dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 11 měsíců, důvodem byly vysoké výdaje během svátků nového čínského roku, upozornil analytik Portu Marek Pokorný.

Zdroj: ČTK