ECB na dubnovém zasedání potvrdila základní úrokovou sazbu na 4,5 %

ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 %, letos v březnu už ale činila jen 2,4 %, takže se nacházela blízko 2% cíle ECB.

Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok třikrát nebo čtyřikrát. Zdroje agentury Reuters už několik měsíců uvádějí, že ECB pravděpodobně nesníží sazby před zasedáním plánovaným na začátek června, protože teprve v květnu bude mít k dispozici důležité údaje o mzdách.

"Pokud by aktualizované hodnocení rady guvernérů v oblasti výhledu inflace, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky dále posílilo její důvěru v to, že se inflace udržitelně blíží k cíli ECB, bylo by namístě stávající úroveň měnové restrikce zmírnit," stojí v prohlášení centrální banky zveřejněném na závěr dubnového měnověpolitického jednání.

"Aktuální informace celkově potvrzují předchozí hodnocení rady guvernérů týkající se střednědobého inflačního výhledu. Inflace se nadále snižuje, přičemž tento pokles je veden mírnějším tempem růstu cen potravin a zboží," dodala centrální banka.

Březnová prognóza pro eurozónu: HDP letos stoupne o 0,6 %, inflace bude činit 2,3 %

Podle březnové prognózy ECB očekává, že v letošním roce bude inflace v eurozóně v průměru činit 2,3 % a příští rok klesne na 2 %. Pro rok 2026 banka inflaci odhaduje na 1,9 %. Bez energií a potravin by inflace letos měla v průměru činit 2,6 %, v příštím roce by měla klesnout na 2,1 % a v roce 2026 by se měla snížit na 2 %.

Prognóza naznačuje, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle ještě před koncem letošního roku, a ne až v roce 2025, jak banka očekávala dříve. ECB ovšem současně dodává, že přestože většina ukazatelů inflace se zmírnila, domácí cenové tlaky zůstávají značné, částečně kvůli silnému růstu mezd.

Banka zároveň v březnu zhoršila výhled růstu ekonomiky. Očekává, že hospodářská aktivita zůstane v nejbližším období utlumená a že hrubý domácí produkt eurozóny se letos zvýší jen o 0,6 %. Pro příští roce ale počítá se zrychlením růstu na 1,5 % a pro rok 2026 s dalším mírným zrychlením na 1,6 %. Zprvu by ekonomický růst měla podpořit spotřeba, později také investice.

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci připustila, že vývoj americké ekonomiky má význam při rozhodování o nastavení měnové politiky v eurozóně, upozornila však, že ekonomické, politické a rozpočtové podmínky v eurozóně jsou jiné než v USA. "Nepředpokládáme, že to, co se bude dít v eurozóně, bude odrazem toho, co se stane ve Spojených státech," uvedla. "Jsme závislí na datech, ne na Fedu," prohlásila rovněž.

Komentář expertů z XTB

Analytik Carsten Brzeski z ING uvedl, že ECB svým vyjádřením "oficiálně otevírá dveře červnovému snížení sazeb". V oficiálních prohlášeních z předchozích zasedání banka o uvolňování měnové politiky nehovořila.

Analytik z XTB Tomáš Cverna se nicméně domnívá, že ECB bude se snižováním sazeb čekat na americkou centrální banku, aby zamezila výraznějšímu oslabování eura vůči dolaru. "Vzhledem k vysokým číslům inflace v USA došlo k přecenění tržního očekávání na první snížení, které by Fed mohl udělat až v září. Úrokové sazby v eurozóně tak mohou zůstat na vyšších úrovních minimálně do léta," uvedl.

Eurozóna: Inflace v březnu klesla na 2,4 %, HDP se v čtvrtém kvartálu nezměnil

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu podle rychlého odhadu Eurostatu zpomalil na 2,4 % z únorových 2,6 %. Inflace tak klesla třetí měsíc za sebou. Březnová inflace byla o něco nižší, než očekávali analytici. Ti ji v průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 2,6 % a v průzkumu agentury Bloomberg na 2,5 %.

Ekonomika eurozóny v čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu tříměsíčnímu období stagnovala. Meziročně vykázala růst o 0,1 %. V třetím čtvrtletí ekonomika eurozóny vykázala mezikvartální pokles o 0,1 %.

Zdroj: ECB, ČTK, tradingeconomics.com