ČNB na květnovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 %, v nové prognóze zlepšila výhled ekonomiky
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 %. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od začátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. V nové prognóze centrální banka zlepšila výhled tuzemské ekonomiky.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,25 %. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,25 %.
Rozhodnutí o snížení sazeb bylo jednomyslné
Rozhodnutí bankovní rady o snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu bylo jednomyslné, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Prognóza centrální banky podle něj počítá s dalším poklesem sazeb, ČNB ale k němu bude přistupovat opatrně. Michl rovněž zdůraznil, že proces snižování sazeb lze kdykoli přerušit. Měnová politika podle něj zůstane přísná, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala na úrovni dvou procent.
Na březnovém zasedání bankovní rady viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub navrhovali zrychlení uvolňování měnové politiky, tentokrát ale taková debata podle Michla vůbec nenastala. Do budoucna je podle něj třeba postupovat se snižováním sazeb opatrně a vždy vyhodnocovat aktuální data o vývoji ekonomiky.
Bankovní rada podle Michla bude vyhodnocovat zejména setrvalost inflačního prostředí v Česku, vývoj kurzu koruny, vývoj domácí i zahraniční poptávky nebo kroky významných zahraničních centrálních bank. Guvernér ČNB upozornil, že centrální banka stále vnímá spíš rizika ve směru vyšší inflace, především rychlé ožívání úvěrové aktivity.
Tisková konference Aleše Michla
Bankovní rada se na květnovém jednání zabývala také budoucím nastavením rovnovážné úrokové sazby, která zajišťuje dlouhodobou rovnováhu ekonomiky se stabilní inflací na dvouprocentním cíli. Základní scénář prognózy ČNB s ní nadále počítá v úrovni tří procent, podle bankovní rady je ale pravděpodobné, že se proti úrovni z doby před pandemií zvýšila. Podle Michla to souvisí mimo jiné s dlouhodobě výraznými deficity veřejných financí, které vytvářejí velké množství nových peněz v ekonomice.
Michl také uvedl, že v době před pandemií covidu-19 byly úrokové sazby dlouhodobě pod touto rovnovážnou úrovní a v reálném vyjádření byly záporné. Nynější bankovní rada podle něj nechce dopustit, aby se znovu vytvořilo prostředí pro růst inflace.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Předtím byla sazba rok a půl v neměnné výši 7,00 %. V únoru ČNB snižování sazby zrychlila, když ji posunula níže o půl procentního bodu, na březnovém zasedání krok zopakovala.
Květnovým rozhodnutím ČNB nepřekvapila
Květnové zasedání skončilo v souladu s očekáváním, okamžitá reakce finančního trhu byla minimální, koruna se po oznámení snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu pohybovala poblíž 25,10 EUR/CZK, kam posílila v posledních dnech. "Dvoutýdenní repo sazba se dostala na úroveň nižší hranice rozmezí úrokových sazeb americké centrální banky," upozornil analytik z XTB Tomáš Cverna. Při pokračování snižování sazeb ČNB proto lze podle něj očekávat oslabování koruny vůči dolaru.
"Květnové snížení sazeb je zcela v souladu s očekáváním analytické obce," uvedl analytik v Generali Investments Radomír Jáč. Snížení o půl procentního bodu podle něj možná povede k mírně negativní reakci kurzu koruny. Lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, což povede k poklesu úroků tuzemských bank, jak u vkladů, tak u úvěrů, dodal.
Rozhodnutí se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB, doplnil analytik z České bankovní asociace Jakub Seidler. Očekává tak další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také sazby u vkladů se budou podle něj snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB.
Podle analytika z Komerční banky Martina Gürtlera bankovní rada úrokové sazby sníží ve stejném rozsahu také na dalších dvou zasedáních, tedy v červnu a v srpnu. Celková i jádrová inflace by měly do konce roku setrvat v tolerančním pásmu ČNB, odhadl.
Experti: Pokles hypotečních sazeb nemusí kopírovat snižování sazeb ČNB
Pokles sazeb u hypotečních úvěrů ovšem nemusí nutně kopírovat snižování úrokových sazeb ČNB. Kromě některých vedlejších faktorů ovlivňujících výši hypotečních sazeb to může být i proto, že banky občas snižují hypoteční sazby ještě před rozhodnutím bankovní rady.
Průměrná sazba nových hypoték letos v březnu činila podle Hypomonitoru 5,19 %, zatímco v prosinci byla 5,65 %. Například Česká spořitelna své hypoteční sazby za stejné období snížila podle mluvčího společnosti Filipa Hrubého o 0,6 procentního bodu a v současnosti nabízí novou hypotéku s fixací na pět let s průměrným ročním úrokem 5,19 %.
Ve stejné hodnotě nabízí v současnosti pětiletou fixovanou hypotéku také MONETA Money Bank. Ta ještě před prosincovým ohlášením snížení úroků ze strany ČNB ze 7,00 % na 6,75 % zlevnila hypotéky na 4,49 %. Oproti prosinci tak naopak u této banky hypoteční sazby vzrostly o 0,7 procentního bodu. UniCredit Bank má u stejného typu hypotéky úrok 5,49 %. Mluvčí Petr Plocek řekl, že v posledním měsíci u krátkodobých fixací snížila sazbu až o 0,2 procentního bodu, hypotéky ale banka zlevňovala už od prosince.
Hlavní úroková sazba ČNB není jediným parametrem, podle kterého banky nastavují sazby hypoték. Velmi významnou roli hrají podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka také cena peněz na finančním trhu, rizikovost klientů, doba fixace i konkurenční tlak.
Podle analytika serveru Capitalinked.com Radima Dohnala se snížení základní úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu v sazbách hypoték nijak neprojeví, protože právě banky do velké míry předběhly trh. "Pokles sazeb ČNB by se v sazbách hypoték měl typicky projevit během několika dní, nicméně tentokrát se neprojeví, protože sazby hypoték už měsíce klesají v očekávání všech poklesů sazeb ČNB," řekl Dohnal.
ČNB zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 %
V nové prognóze zveřejněné po konci květnového jednání ČNB zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt letos podle ní vzroste o 1,4 %, zatímco únorová prognóza čekala růst jen o 0,6 %. Odhad letošní inflace ČNB snížila na 2,3 % z únorových 2,6 %.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 %. Prognóza ČNB předpokládá rychlejší růst ekonomiky v příštím roce. Pro ten centrální banka výhled také zlepšila, když nyní čeká růst HDP o 2,7 %, zatímco v únoru čekala tempo růstu 2,4 %.
Inflační tlaky v ekonomice odeznívají, letošní inflace by se měla podle prognózy snížit na 2,3 % z loňských 10,7 %. Pro příští rok ČNB potvrdila svůj únorový odhad, když za celý rok stále očekává růst spotřebitelských cen na úrovni svého 2% cíle. "Naše predikce předpokládá, že se v příštích měsících inflace mírně zvýší vlivem zdražení pohonných hmot a zmírnění poklesu cen potravin, ve zbytku letošního roku se bude pohybovat blízko 2% cíle," podotkl Michl.
Česká ekonomika se podle něj na konci loňského roku odrazila ode dna a růst pokračoval i na začátku letošního roku. K meziročnímu růstu přispěla jak zahraniční poptávka, tak spotřeba domácností. "S poklesem inflace totiž dochází k obnovování růstu růstu reálných příjmů domácností," uvedl Michl.
Ekonomika se ale podle analýz ČNB dále pohybuje pod svým potenciálem a domácí i zahraniční poptávka zůstávají slabé. Domácí poptávku zčásti tlumí přísná měnová politika a oslabuje ji rovněž zvýšená tvorba úspor z důvodu opatrnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů. Napětí na trhu práce se podle Michla mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává nízká. "U zahraniční poptávky pozorujeme známky oživení a prognóza předpokládá její zesílení v průběhu letošního roku," upozornil.
Rizika a a nejistoty základního scénáře bankovní rada vyhodnotila jako mírně proinflační, tedy ve směru vyšší inflace. Jako proinflační riziko zmínil Aleš Michl pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, vyšší než předpokládanou setrvačnost růstu cen služeb nebo vývoj kurzu koruny. Proti inflaci by mohly působit výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší vývoj německé ekonomiky. Nejistou je budoucí nastavení zahraniční měnové politiky, poznamenal.
Odhad letošního průměrného kurzu koruny k euru ČNB upravila na 25,10 EUR/CZK, v únoru čekala 24,60 EUR/CZK. V příštím roce čeká ČNB mírné posílení koruny na průměrný kurz 24,80 EUR/CZK.
Zdroj: ČNB, ČTK