Fed nechal sazby beze změny, letos čeká jen jedno uvolnění měnové politiky
Americká centrální banka ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání v pásmu 5,25 až 5,50 %. Úroky měnový výbor Fedu nezměnil už sedmou seanci za sebou. Členové výboru do konce roku podle nové prognózy čekají v průměru jen jedno snížení základní sazby o čtvrt procentního bodu, poprvé by tak Fed mohl měnovou politiku uvolnit až v prosinci.
Ještě v březnu centrální banka předpokládala, že letos sníží sazby třikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Nová projekce počítá s mírnějším snižováním úroků, přestože centrální banka uznala další mírný pokrok v navracení inflace k 2% cíli.
"Budeme potřebovat vidět další dobré údaje, abychom posílili svoji důvěru, že se inflace trvale pohybuje směrem k 2 %," řekl na tiskové konferenci po zasedání šéf Fedu Jerome Powell. Projekce jednotlivých představitelů centrální banky ohledně vývoje úrokových sazeb se různí, osm jich letos předpokládá dvě snížení, sedm jedno snížení a čtyři žádné. Na čem se ale podle Powella všichni shodují, je, že harmonogram snižování bude záviset na datech.
Zatímco snižování úrokových sazeb pravděpodobně začne později a letos bude probíhat mírnějším tempem, než investoři čekali, v příštím roce se očekává rychlý pokles základní sazby. V letech 2025 a 2026 se mají úroky snížit vždy o celý jeden procentní bod.
Podle nové projekce Fedu by americká ekonomika letos měla vzrůst o 2,1 %, a to navzdory pomalejšímu růstu v prvním čtvrtletí. Příští rok čeká Fed zpomalení růstu na 2 % a v roce 2026 zopakování tohoto tempa. Proti předchozí predikci z března se výhled nezměnil.
Míra nezaměstnanosti má zůstat za celý rok na současných čtyřech procentech, příští rok se má zvýšit na 4,2 % a v roce 2026 má klesnout na 4,1 %.
PCE inflace by v letošním roce měla v průměru činit 2,6 % (březnová prognóza: 2,4 %), příští rok by měla klesnout na 2,3 % (březnová prognóza: 2,2 %) a v roce 2026 by se měla snížit na 2 % (proti březnové prognóze beze změny). Jádrová PCE inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,8 %, příští rok by se měla snížit na 2,3 % a v roce 202 by měla být 2 %.
"Poslední ukazatele naznačují, že ekonomická aktivita ve Spojených státech nadále expanduje solidním tempem. Přírůstky pracovních míst zůstávají silné a míra nezaměstnanosti nízká," uvedl Fed v prohlášení.
"Fed podle očekávání trhy nepřekvapil. Centrální banka si stále myslí, že v boji s inflací ještě není vyhráno. Při rozhodování o sazbách se Fed nenechal ovlivnit ani tlakem některých amerických senátorů, kteří lobovali za uvolnění měnové politiky. Americká centrální banka zůstává nezávislá a chce jít tvrdě za svým cílem znovu nastolit cenovou stabilitu," uvedl analytik z Portu Lukáš Raška.
Politika Fedu v příštích několika měsících může mít dopad také na prezidentské volby v USA. Přestože míra nezaměstnanosti je nízká a spotřebitelé utrácejí, voliči mají na ekonomiku pod vedením prezidenta Joea Bidena spíše negativní pohled. Je to hlavně kvůli vysokým cenám po pandemii, ale také kvůli vysokým nákladům na úvěry, které pro ně představují další zátěž.
Tisková konference Jeromea Powella
Úroková sazba v USA je nyní nejvyšší za více než dvě desetiletí. Fed agresivně zvýšil sazby v letech 2022 a 2023 v reakci na prudký nárůst inflace, která zhruba před dvěma lety stoupla nejvýše za 40 let.
Komentář expertů z XTB
Zdroj: Fed, ČTK, tradingeconomics.com