Evropské akcie v pátek i za celý týden posílily. Oznámení cla USA na dovoz léků investory nerozhodilo

V pátek index STOXX Europe 600 přidal 0,78 % na 554,52 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,77 % na 9 284,83 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,87 % na 23 739,47 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,97 % na 7 870,68 bodu.

Prezident Donald Trump oznámil, že dovoz farmaceutického zboží do Spojených státech bude od 1. října zatížen 100% clem. Firmy, které vybudují výrobní závody v Americe, budou podle šéfa Bílého domu od cla osvobozeny, avšak až poté, co stavbu továren skutečně zahájí.

Pozornost se soustředí také na obchodní politiku Evropské unie poté, co německý deník Handelsblatt informoval, že blok plánuje v příštích týdnech uvalit až 50% clo na čínskou ocel.

Dařilo se mimo jiné akciím společností InterContinental Hotels Group (+3,99 %), mBank (+3,94 %) nebo thyssenkrupp (+3,55 %). Naopak pod nulou den zakončily cenné papíry firem VAT Group (-7,74 %), Wienerberger (-5,15 %) či Novo Nordisk (-3,49 %).

Za celý týden STOXX Europe 600 přidal 0,07 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,74 %, DAX zpevnil o 0,42 % a CAC 40 si připsal 0,22 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Americký prezident Donald Trump oznámil, že USA od 1. října zavedou 100% clo na značkové a patentované farmaceutické produkty dovážené do země. Firmy, které vybudují výrobní závody v Americe, budou podle šéfa Bílého domu od cla osvobozeny, avšak až poté, co stavbu továren skutečně zahájí. Švýcarská farmaceutická společnost Roche v reakci na to uvedla, že její americká divize Genentech už staví nový závod v Severní Karolíně.
• AstraZeneca oznámila, že od 1. října nabídne své léky na cukrovku a astma americkým pacientům platícím v hotovosti se slevou až 70 % z ceníkových cen. Krok přichází po požadavku prezidenta Donalda Trumpa, aby farmaceutické firmy snížily ceny v USA na úroveň ostatních vyspělých zemí.
• Cena akcií britské ropné společnosti BP od dubna vzrostla o více než 30 %. Investoři oceňují strategickou reorganizaci firmy, jmenování nového předsedy představenstva, pokrok v programu úspor a sérii objevů nových ložisek ropy.
• Evropská centrální banka oznámila, že v roce 2026 provede další testy digitálního eura. Projekt považuje za klíčový pro zachování finanční autonomie eurozóny vůči Spojeným státům.
• Největší britské banky, včetně HSBC, NatWest a Lloyds, spustily pilotní projekty s tokenizovanými vklady. Bank of England přitom varovala před riziky stablecoinů a zdůraznila, že tokenizace vkladů je vhodnější cestou.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka upozornila, že domácnosti v eurozóně mění své spotřební chování v reakci na očekávaná americká cla. Část spotřebitelů se odvrací od amerických výrobků, jiní celkově snižují zbytné výdaje.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v září podle předběžných dat stoupl na -14,9 bodu (odhad: -15,3 bodu, srpen: -15,5 bodu).
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila prognózu růstu světové ekonomiky pro rok 2025 na 3,2 % z červnových 2,9 %. Vyšší odolnost vykázaly rozvíjející se trhy i Spojené státy. Organizace ale varuje, že dopad amerických cel se teprve projeví.
• Předběžný kompozitní PMI pro eurozónu se v září zvýšil na 51,2 bodu, nejvyšší hodnotu za 16 měsíců, z 51 bodů v srpnu. Předběžný výrobní PMI klesl na 49,5 bodu (srpen: 50,7 bodu), zatímco předběžný PMI v sektoru služeb vzrostl na 51,4 bodu (srpen: 50,5 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Německo: Předběžný kompozitní PMI v září vzrostl na 52,4 bodu (srpen: 50,5 bodu).
• Francie: Předběžný kompozitní PMI v září klesl na 48,4 bodu (srpen: 49,8 bodu).
• Spojené království: Předběžný výrobní PMI v září klesl na 46,2 bodu (srpen: 47 bodů) a PMI ve službách se snížil na 51,9 bodu (srpen: 54,2 bodu).
• Jaguar Land Rover, který je součástí indické skupiny Tata Motors, oznámil, že odstávka jeho výrobních linek v centrální a severozápadní Anglii potrvá déle, než se původně čekalo. Zaměstnanci byli posláni domů po kybernetickém útoku 31. srpna a společnost nyní sestavuje plán postupného obnovení výroby. Vyšetřování útoku pokračuje.
• Člen výkonné rady ECB Piero Cipollone uvedl, že realistickým termínem pro zavedení digitálního eura je rok 2029. Legislativa by podle něj mohla být připravena už příští rok a samotné spuštění by následovalo po zhruba tříleté přípravě.
• Index podnikatelské důvěry v Německu v září klesl na 87,7 bodu ze srpnových 88,9 bodu. Slabší byly také dílčí indexy hodnotící současné podmínky i očekávání do budoucna.
• Mercedes-Benz oznámil změny v představenstvu. Technologické oddělení povede od prosince Joerg Burzer, zatímco odpovědnost za výrobu převezme Michael Schiebe. Odchází Markus Schaefer, který 30 let řídil technologický vývoj včetně přechodu skupiny k elektromobilům.
• Česká národní banka také na zářijovém zasedání potvrdila sazby na stávajících úrovních. Základní úrok zůstává na 3,5letém minimu 3,50 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné. Guvernér Aleš Michl během tiskové konference po zasedání uvedl, že banka dále vyhodnocuje rizika ekonomické prognózy jako proinflační. Na druhé straně se ale bránil říct, že je uvolňování měnové politiky u konce, a to kvůli síle koruny.
• Generální ředitelka společnosti Roche Pharmaceuticals Teresa Grahamová uvedla, že cíl firmy dostat se mezi top tři hráče v oblasti léčby obezity bere vážně. Konkurovat chce i firmě Novo Nordisk nebo Eli Lilly.
• Evropská komise zahájila vyšetřování německého softwarového giganta SAP. Bruselské orgány mají podezření, že firma mohla omezovat konkurenci v oblasti podpory a údržby svého podnikového softwaru. SAP tvrdí, že jeho postupy jsou v souladu s pravidly EU a spolupracuje s vyšetřovateli.
• Konsorcium devíti evropských bank včetně UniCredit, ING či SEB oznámilo plán na zavedení nového stablecoinu krytého eurem. Projekt, který má být licencován a regulován v Nizozemsku, reaguje na dominanci amerických stablecoinů a rostoucí tlak na digitální platební nezávislost Evropy.
• Švýcarská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 0 %. Podle prognózy předpovídá pro rok 2025 inflaci 0,2 %, pro rok 2026 tempo růstu cen 0,5 % a pro rok 2027 inflaci 0,7 %.
• Generální ředitel Ryanairu Michael O'Leary prohlásil, že aerolinka očekává první dodávky letadel Boeing 737 MAX 10 na jaře 2027 po jejich plánované certifikaci v třetím čtvrtletí roku 2026. Ještě minulý měsíc přitom označil harmonogram za nejistý, nyní ale změnil tón po jednání s vedením Boeingu.
• Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech v týdnu do 20. září klesl na 218 tisíc z 232 tisíc v předchozím týdnu (revidováno z 231 tisíc). Čekalo se 235 tisíc. Počet pokračujících žádostí pak v týdnu do 13. září klesl na 1,926 milionu z 1,928 milionu (revidováno z 1,920 milionu), když se čekalo 1,930 milionu.
• Německý ukazatel spotřebitelského klimatu od GfK na říjen se zvýšil na -22,3 bodu ze zářijových revidovaných -23,5 bodu. Překonal tak tržní očekávání -23,3 bodu.
• Institut mezinárodních financí uvedl, že světový dluh v druhém čtvrtletí vzrostl o více než 21 bilionů dolarů na rekordních 337,7 bilionu dolarů. Růst podporovaly uvolnění finančních podmínek, slabší dolar a méně přísná politika centrálních bank. Největší nárůsty zaznamenaly USA, Čína, Francie, Německo, Británie a Japonsko.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Maloobchodní řetězec H&M prochází pod vedením generálního ředitele Daniela Ervera strategií oživení. Ve čtvrtek společnost oznámila lepší než očekávané výsledky za třetí fiskální čtvrtletí.

Zdroj: CNBC