Ceny plynu v EU rostou nad psychologickou hranici 40 eur za megawatthodinu, letos nejvýše
Burzovní cena plynu v EU se nyní ocitla nad psychologickou hranicí 40 eur za megawatthodinu. To je dosavadní letošní maximum. Z ruského města Sudža, kde se nachází důležitý uzel evropského zásobování plynem, jsou totiž hlášeny zostřující se boje mezi ruskými a ukrajinskými vojsky, která do ruské pohraniční oblasti nečekaně pronikla tento týden.
V rámci EU jsou na hladkém průtoku plynem Sudžou závislé hlavně Slovensko a Rakousko, částečně také Maďarsko. Maďarsko ale plynovodním tranzitem přes Sudžu a následně Ukrajinu odebírá jen menší část svého plynu. Většinu odebírá prostřednictvím černomořského plynovodu TurkStream.
Hůře jsou na tom Slovensko a Rakousko, které by byly "první na ráně", pokud by kvůli bojům došlo k trvalejšímu výpadku dodávek skrze Sudžu a ukrajinský tranzit.Celkově ale dodávky tímto tranzitem představují pouze tři až pět procent celoevropského dovozu plynu, takže plošná plynová krize nehrozí. Citelnější růst cen plynu v EU však nastat může a mohou jej pocítit také domácnosti v Česku.
Zásobníky napříč Evropou jsou ale nyní naplněny z 86 procent, tedy nad úrovní pětiletého průměru pro tuto část roku. Problémem je však poměrně teplé léto, které výrazně zvedá poptávku po energiích, jak plynu, tak elektřině, a to například kvůli zvýšené potřebě chlazení či intenzivnějšímu využívání klimatizace. Proto nelze vyloučit výraznější růst velkoobchodních cen plynu a elektřiny v nadcházející době, který by nakonec do svých ceníků museli promítnout také tuzemští dodavatelé energií domácnostem a firmám.
Je proto prozíravé hned v těchto dnech cenu energií zafixovat, zejména plynu, a to klidně až na dva roky. Pravděpodobnost dalšího cenového růstu burzovního plynu je nyní mnohem větší než šance na jeho cenový pokles. Stejně tak pásmo, v němž může plyn cenově růst, je mnohem rozsáhlejší než pásmo, v němž by mohla cena plynu ještě případně klesat.
