Putin přijal čínského premiéra, pochvaloval si rozvoj vztahů
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu v Kremlu přijal čínského premiéra Li Čchianga, který předtím v ruské metropoli s předsedou ruské vlády Michailem Mišustinem podepsal plán investiční spolupráce a dalších 16 dokumentů. Putin podle ruských médií ocenil rozvoj vztahů s Čínou. Agentura AP poznamenala, že Moskva se stává čím dám více závislou na politické a ekonomické podpoře Pekingu.
"Naše obchodní vztahy se rozvíjejí úspěšně. Rostou, a to i díky úsilí našich čínských přátel. Pozornost, kterou vlády obou zemí věnují obchodním a ekonomickým vztahům, přináší výsledky," prohlásil Putin podle agentury TASS. "Rusko pod vaším vedením si v posledních dvou letech udrželo stabilní růst," odvětil čínský host. Dodal, že Čína "jako přítel a soused se upřímně raduje z takových úspěchů" a že "čínsko-ruské vztahy jsou na bezprecedentně vysoké úrovni".
Oba představitelé se setkali v době, kdy se Rusko snaží odrazit vpád ukrajinských sil do Kurské oblasti na západě země, který začal před více než dvěma týdny, a po nočním náletu ukrajinských dronů na Moskvu, připomněla AP a dodala, že se neví, zda oba představitelé spolu jednali i o Ukrajině.
Ruský prezident a čínský premiér se naposledy setkali v květnu během Putinovy návštěvy Číny, kdy se setkal také s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Čína se k rusko-ukrajinské válce snaží stavět neutrálně, ale s Ruskem sdílí velkou nevraživost vůči Západu, poznamenala AP. Poté, co západní země uvalily tvrdé sankce na ruskou ropu v reakci na vpád ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022, Čína výrazně zvýšila nákupy ruské ropy a také zvýšila svůj vliv v Rusku. Putin zdůraznil význam Číny cestou do Pekingu krátce po inauguraci na páté funkční období v Kremlu. Podle amerických zpravodajských informací Čína výrazně zvýšila prodeje obráběcích strojů, mikroelektroniky a dalších technologií, které Rusko používá k výrobě raket, tanků, letadel a dalších zbraní do Ruska.
Moskva se po ztrátě značné části evropského trhu pro svůj zemní plyn snaží získat v Číně nové odbytiště, ale dosud se nepodařilo přesvědčit čínské partnery k souhlasu s vybudováním plynovodu Síla Sibiře 2, který by do Číny přepravoval až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně. Problém podle tisku spočívá v tom, že Peking žádá od Moskvy, aby plyn prodávala za cenu na ruském vnitrostátním trhu, a ta je údajně čtvrtinová.
"Plynovod se nachází ve vysokém stadiu připravenosti a prakticky začne být budován hned po dohodnutí cenových podmínek a objemu dodávek s čínskou stranou," uvedla ve středu mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zprávy, že Mongolsko s výstavbou plynovodu Síla Sibiře 2 přes své území přinejmenším do roku 2028 nepočítá.
Čínský premiér má také zavítat do Minsku. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je Putinovým spojencem a poskytl Rusku běloruské území pro invazi na Ukrajinu, minulý rok dvakrát navštívil Čínu. Letos v červenci se Bělorusko stalo členem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), která zahrnuje také Čínu, Indii či Rusko.
Zdroj: ČTK
