Experti: Stát musí spočítat, zda by povodňové dluhopisy nebyly dražší než běžné
Pokud by se stát rozhodl financovat dodatečné výdaje způsobené povodňovými škodami speciálními dluhopisy, bude muset zhodnotit jejich nákladnost. Povodňové dluhopisy nebo dluhopisy určené pro prodej občanům se v minulosti ukazovaly jako pro stát nevýhodné, uvedl analytik Capitalinked Radim Dohnal. Pro hledání co nejlevnějšího financování dodatečného dluhu se vyslovil i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministerstvo financí chce kvůli povodňovým škodám zvýšit deficit letošního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun a deficit připravovaného rozpočtu na příští rok o deset miliard na 240 miliard korun.
Zvýšení deficitu bude muset ministerstvo pokrýt dodatečnou emisí státních dluhopisů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zatím neuvedl, zda to budou standardně vydávané dluhopisy, nebo obdoba zvláštních povodňových dluhopisů, které stát vydával po záplavách v roce 1997. O povodňových dluhopisech mluvil například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
"V ČR jsme po povodních 1997 vydali povodňové dluhopisy navázané na inflaci, celkové náklady pro stát byly znatelně vyšší než konvenční dluhopisy," uvedl Dohnal. Česko tehdy vydalo povodňové dluhopisy za 2,8 miliardy korun, celkové náklady státu na pokrytí povodňových škod byly 15 miliard korun. Pokud by se Česko nyní chtělo vydat cestou povodňových dluhopisů, jejich náklady by neměly přesahovat náklady běžného dluhu, které jsou u desetiletých dluhopisů 3,726 procenta ročně, zdůraznil Dohnal. Obligace by podle něj měly mít deseti až patnáctiletou splatnost, aby se nekryla se splatností velké části současného státního dluhu
Na zajištění co nejnižších nákladů spojených s financováním dodatečného dluhu apeloval i Hampl. "Doufám a věřím, že pokud bude zvoleno dluhové financování, tak bude zvoleno to, které je z hlediska úrokových nákladů nejvýhodnější pro stát, kde bude ta úroková sazba nejnižší," řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci Národní rozpočtové rady. Upozornil na to, že u dluhopisů určených pro prodej veřejnosti tomu tak v minulosti nebylo.
Připomněl to také Dohnal na příkladu korunových dluhopisů a Dluhopisů Republiky, které se vydávaly za ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Aleny Schillerové (ANO). "Oba, ale zvláště ty druhé, se ukázaly pro stát jako silně nevýhodné. Zvláště protiinflační (dluhopisy) by v případě masového využití byly pro stát až nebezpečné - stát platil inflaci plus přirážku 0,5 procenta, investor mohl kdykoliv si nechat předčasně splatit za 100 procent a stát měl s úpisem i splácením výrazně vyšší administrativní náklady," uvedl Dohnal.
Upozornil také na riziko, že by vydání povodňových dluhopisů, které lidé nakoupí, mohlo omezit jiné formy solidarity s postiženými regiony. "Stát musí počítat s kanibalizací. Ti, co si koupí takto označené dluhopisy, nejspíše takto realizují svůj díl pomoci po povodních a na charitu poté přispějí méně," uvedl.
Tematizování státních dluhopisů funguje v Evropě a Spojených státech od první světové války, kdy státy začaly vydávat válečné dluhopisy. "Má se tím dát najevo, že nějaká aktuální potřeba je opravdu významná a asi podstatnější než potřeby dosavadní. V moderní době, kdy se státní dluhopisy díky globalizaci trhů, elektronickému fungování a vysoké likviditě vyspělého trhu, mi přijde tematizace dluhopisů jako čistě marketingová či politická," uzavřel Dohnal.
Zdroj: ČTK
