Ekonom: Investoři do zlata od covidu vydělali reálně okolo deseti procent
Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 %, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 %, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na čtvrteční konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 % svých úspor. "Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak vysokou inflaci," dodal.
Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoli díky poptávce drobných investorů. "Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč kov zatím nepovažuji za drahý a vidím možnost jeho dalšího růstu," uvedl Karpiš.
Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní.
"Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 % na současné rekordní hodnoty okolo 2 680 dolarů za trojskou unci. Do konce roku se může dotknout 2 800 dolarů a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně," doplnil analytik ze společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika.
"Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní," uvedl Karpiš.
Zlato je podle něj extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. "To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku. Dnes cenu ovlivňují především nákupy té čínské. Čína po zkušenostech Ruska s dolarovými rezervami už ví, že americká měna se v případě potřeby stane nástrojem nátlaku," popsal expert.
Skutečné historické maximum bylo podle expertů před 44 lety. "Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2 743 dolarů, což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima," uzavřel Karpiš.
