ČR: Inflace ve výrobě roste, analytici zatím nevidí důvod k obavám

Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně snížily o 2 %. Klesly ceny ovoce o 3,2 %, drůbeže o 2,9 %, čerstvé zeleniny o 0,9 % a prasat o 0,2 %. Vzrostly ceny vajec o 22,1 %, olejnin o 5,2 %, mléka o 4 %, brambor o 3,9 %, skotu o 2,7 % a obilovin o 0,9 %.

Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 5,5 % (v říjnu o 2,4 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 3,2 %. Vyšší byly ceny olejnin o 16,7 % a ovoce o čtvrtinu, ceny brambor klesly o 5,5 % a obilovin o 0,4 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 9,6 %. Ceny mléka se zvýšily o 16,8 %, skotu o 14,8 % a vajec o 11,9 %. Klesly ceny prasat o 6,1 % a drůbeže o 3,7 %.

Meziměsíčně ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0,4 %. Vzrostly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 1,4 % a motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů o 0,7 %. Vyšší ceny byly zaznamenány u koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny potravinářských výrobků vzrostly o 0,3 %, zejména mléčných výrobků o 2,4 %. Ceny ostatních potravinářských výrobků klesly o 1,3 %. Shodně se snížily ceny základních kovů a nápojů o 1,1 % a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o 0,3 %.

Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 1,7 % (v říjnu o 0,8 %). Růst zaznamenaly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 6 %, motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů o 3,3 % a opravy, údržby a instalace strojů a zařízení o 4,6 %. Ceny potravinářských výrobků rostly o 1,0 %, zejména mléčných výrobků o 10,1 %.

Nižší byly ceny mlýnských a škrobárenských výrobků o 8,9 %. Klesaly ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků. Ceny kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení byly nižší o 1,6 % a černého a hnědého uhlí a lignitu o 4,6 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly meziročně ceny výrobků investiční povahy o 3,2 %, energií o 2,4 % a zboží krátkodobé spotřeby o 1,8 %. Ceny průmyslových výrobců bez energií byly vyšší o 1,4 % (v říjnu vzrostly o 1,1 %).

Ceny stavebních prací se dle odhadů meziměsíčně zvýšily o 0,3 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se nezměnily. Ceny stavebních prací se meziročně dle odhadů zvýšily o 2,5 % (v říjnu o 2,3 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly meziročně vyšší o 0,9 % (v říjnu o 0,8 %).

Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně snížily o 0,1 %. Ceny za reklamní služby a průzkum trhu klesly o 1,1 %, za služby v oblasti zaměstnání o 1,0 %, za poradenství v oblasti řízení o 0,7 % a za služby v oblasti tvorby programů a vysílání o 0,4 %. Vzrostly ceny za služby v oblasti produkce filmů, videozáznamu a televizních programů o 4,7 %, ceny za služby v oblasti nemovitostí a za služby v oblasti pozemní dopravy se shodně zvýšily o 0,2 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se nezměnily.

Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 3,7 % (v říjnu o 3,6 %). Ceny za služby v oblasti zaměstnání vzrostly o 15,5 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 10,4 % a za služby v oblasti nemovitostí o 7,6 %. Nižší byly ceny za služby v pozemní dopravě, a to o 0,8 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 3,1 % (v říjnu o 2,9 %).

V zemích Evropské unie, podle předběžných údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 % (v září klesly o 0,6 %). Ceny se nejvíce zvýšily v Estonsku a v Itálii shodně o 1,0 % a ve Francii o 0,9 %. Vyšší ceny byly v Německu a Rakousku shodně o 0,2 % a v Polsku a v Česku shodně o 0,1 %. Nejvíce ceny klesly v Bulharsku o 2,9 %, na Slovensku o 2,0 % a v Rumunsku o 1,5 %.

V říjnu v EU meziročně klesly ceny o 3,0 % (v září o 3,3 %). Ceny se nejvíce snížily na Slovensku o 20,4 %, v Lucembursku o 6,4 % a ve Francii o 5,7 %. Nižší byly ceny v Polsku o 5,1 %, v Rakousku o 4,8 % a v Německu o 1,2 %. Naopak nejvíce rostly ceny v Česku o 0,8 %, na Maltě o 0,7 % a ve Švédsku o 0,4 %.

Inflace ve výrobě zrychluje, podle analytiků však zůstává pod kontrolou

Zveřejněná data o výrobních cenách za listopad potvrzují, že období zlevňování ve výrobě se chýlí ke konci. Nejvýraznější růst je patrný v zemědělství, kde ceny meziročně vzrostly o 5,5 %. Navzdory tomuto nárůstu však nemusí ceny potravin podle ekonomů nutně kopírovat stejnou dynamiku, protože část tohoto růstu již byla zahrnuta do cen v maloobchodu.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je situace pro spotřebitele zatím stabilní: "U aktuálně nejvíce sledovaných položek, jako je máslo a vejce, lze po tradičním předvánočním zdražování očekávat sezónní zlevnění po svátcích. Situace na trhu však bude nadále ovlivněna kreativním zdražováním a slevovými akcemi."

Ceny průmyslových výrobců v listopadu meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, což vedlo k meziročnímu růstu o 1,7 %. To je mírně nad očekávání trhu, který počítal s růstem o 1,4 %. Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil však upozorňuje, že průmyslová inflace stále nepředstavuje zásadní hrozbu: "Navzdory mírnému nárůstu zůstává průmyslová inflace klidná. Meziroční hodnota je ovlivněna novoročním přeceněním, přičemž od ledna ceny v průmyslu spíše klesaly. Z tohoto sektoru tak spotřebitelské inflaci nehrozí žádná zásadní rizika."

Hradil dále dodává, že větší pozornost by měla být věnována zemědělství, kde meziměsíční pokles cen o 2 % zcela neeliminuje akumulovaný růst z předchozích měsíců. Podle něj je v potravinářském sektoru prostor pro další zdražování, i když by mělo zůstat omezené: "Očekáváme, že potravinová inflace dosáhne v nadcházejících měsících maximálně 3 % meziročně. To by však nemělo výrazně ohrozit celkový výhled, kdy v roce 2025 očekáváme spotřebitelskou inflaci začínající dvojkou."

Energetický sektor v listopadu vykázal meziroční růst cen o 6 %, přičemž meziměsíčně vzrostly ceny elektřiny, plynu a páry o 1,4 %. Tento vývoj je podle Dufka důsledkem volatilních spotových cen: "Spotové ceny elektřiny prudce vzrostly, což pro firmy závislé na spotu rozhodně není dobrá zpráva. Naštěstí se tato situace zatím plně nepropíše do termínových kontraktů, takže spotřebitelé mohou zůstat relativně v klidu."

Rostoucí výrobní inflace by mohla ovlivnit rozhodování České národní banky (ČNB). Dufek uvedl, že dnešní data mohou posloužit jako argument proti rychlému snižování úrokových sazeb.

Zdroj: ČSÚ