The National: Oživení ropného sektoru v Sýrii bude klíčové pro obnovu země
Klíčovou věcí pro obnovu Sýrie po svržení režimu prezidenta Bašára Asada povstalci bude oživení ropného sektoru, který se před občanskou válkou podílel z pětiny na hrubém domácím produktu země. A příjmy z ropy v roce 2010 činily více než polovinu příjmů státní pokladny. Toto odvětví zdevastovala, stejně jako celou zemi, válka a k jeho oživení budou potřeba zejména dvě věci - peníze a zrušení mezinárodních sankcí, napsal deník The National.
K rychlému zrušení sankcí, které Západ zavedl vůči bývalému syrskému režimu kvůli porušování lidských práv a válečným zločinům, vyzval po pádu Asada z 8. prosince nyní například zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen. Ten v neděli v Damašku jednal i s lídrem vůdčí povstalecké islamistické sunnitské aliance Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmadem Šarou a prozatímním syrským premiérem Muhammadem Bašírem z téže aliance.
Zastánci zrušení sankcí argumentují tím, že by to podpořilo ekonomický rozvoj válkou zničené Sýrie, odpůrci ale namítají, že na zrušení sankcí je příliš brzy, protože není jisté, jak zda nová vláda zaručí svobodu slova a dodržování lidských práv a práv menšin. HTS má totiž džihádistickou minulost a stále je i na americkém seznamu teroristických organizací. Nicméně též USA už s HTS navázaly kontakt, uvedl o víkendu šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Americké sankce vůči syrským podnikům a subjektům, které v zemi chtějí se Syřany a také Rusy či Íránci obchodovat, zavedl bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2020 a jejich platnost vyprší 20. prosince. Podle agentury Reuters se ale očekává, že jejich platnost bude prodloužena. Rusko a Írán podporovaly Asadův režim.
I kdyby sankce zrušeny byly, není zatím jasné, zda energetické firmy, které v zemi pozastavily činnost se začátkem války v roce 2011, podnikání v zemi rychle obnoví. Důvodem jsou i u nich obavy z politického, bezpečnostního a právního chaosu, napsal deník The National.
Ani podle serveru Energyintel.com nejeví zatím velcí hráči v energetickém odvětví, kteří v Sýrii v roce 2011 činnost pozastavili, velký zájem operace obnovit. Bezprostřední starostí nové syrské vlády podle téhož serveru bude, čím nahradit íránské dovozy ropy, které pomáhaly Asadovu režimu. Sunnitská HTS nemá vazby na šíitský režim v Teheránu, a bude tak muset zřejmě spoléhat na Turecko a případně Katar, aby udržela v chodu elektrárny, které v zemi zůstaly provozuschopné. Ankara už zřejmě dodává palivo do elektráren na severu, kde Turecko s pomocí místních povstalců bojuje proti kurdským jednotkám. Právě Kurdové, kteří si během občanské války na severovýchodě Sýrie vytvořili de facto autonomii, ovládají velkou část ropných polí v Sýrii.
Zdroj: ČTK
