Prezident Pavel podepsal rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard Kč

Prezidentovy výhrady směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude hlubší, než je ten plánovaný, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti. "Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost," uvedl prezident.

Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. "Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny," uvedl Pavel.

Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu.

Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Fiala dříve označil rozpočet za víc než rozumný kompromis, opozice ho naopak kritizovala. Stanjura ho v prvním čtení označil za realistický, přispěje podle něj k sociálnímu smíru. Příjmy rozpočtu má za realistické.

Pavel ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. "Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat," uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země.

K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i NRR. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus.

Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu převedli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici nebo 700 milionů na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu. Rozpočet počítá například s investiční dotací 60 milionů korun určené Správě Pražského hradu, která má sloužit k zajištění ochrany areálu Pražského hradu a Lumbeho vily, kde bydlí Pavel s manželkou Evou.

Fiala: Pavlovo rozhodnutí podepsat rozpočet je odpovědné a správné

Rozhodnutí prezidenta podepsat návrh státního rozpočtu na příští rok je odpovědné a správné, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Pavlův krok oceňují i další politici vládní koalice.

"Díky schválenému rozpočtu budeme příští rok moci rekordně investovat, především do výstavby silnic, dálnic a železnic, ale také do školství nebo vědy a výzkumu. Všechny tyto investice mají společný cíl - podpořit ekonomický růst s tím i růst mezd občanů," napsal Fiala.

Ministr vnitra a šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan ocenil rozhodnutí prezidenta i jeho zdůvodnění. "I my jsme při jednání o rozpočtu požadovali od ministra financí garance, že rozpočet naplní naše oprávněná očekávání, zejména v oblasti školství. Jsem rád, že jsme je dostali. Osobně na rozpočtu oceňuji, že v rozpočtu je rekordní objem peněz na důležité investice," napsal Rakušan.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný je rád, že Pavel zákon podepsal. "Rozpočtové provizorium by nebylo dobrou zprávou pro celou ekonomiku. Je nyní odpovědností nás vlády parametry rozpočtu naplnit. Věřím, že podobně jako v předchozích letech se nám to podaří," uvedl ministr zemědělství Výborný.

Podle člena sněmovního rozpočtového výboru Miloše Nového z TOP 09 souhlas prezidenta přináší do ekonomiky potřebnou stabilitu, která zcela jistě podpoří narůstající míru spotřebitelského a investorského optimismu, což jsou faktory, které mohou výrazným způsobem ovlivnit předpokládaný ekonomický růst. "Jsem si pochopitelně vědom všech rizik, která velmi precizním způsobem formulovala Národní rozpočtová rada. Pro nás to znamená, že již od 1. ledna následujícího roku budeme velmi pečlivě sledovat vývoj všech rozhodujících rozpočtových parametrů, aby v případě negativního vývoje mohla být rozpočtová politika odpovídajícím způsobem včas korigována. Důležité je, že tato opatření by mířila na běžné výdaje, nikoli na výdaje investiční, protože prorůstový charakter navrženého rozpočtu nesmí být ohrožen," napsal ve vyjádření pro ČTK.

Stanjura považuje za svou odpovědnost dodržet plánovaný schodek rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje za svou odpovědnost dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok. Uvedl to v tiskovém prohlášení poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že rozpočet podepsal, ale přitom zopakoval své výhrady a zdůraznil, že vláda ponese za dodržení schodku politickou i morální odpovědnost. Stanjura připomněl, že kabinet dodržel plánované deficity i u minulých rozpočtů.

"Podpis prezidenta republiky fakticky uzavřel proces schvalování státního rozpočtu na příští rok s plánovaným deficitem 241 miliard Kč. Mou zodpovědností jako ministra financí je dodržet plánovaný deficit v roce 2025 tak, jak se to současné vládě podařilo ve všech předchozích letech," reagoval na prezidentovo rozhodnutí Stanjura. V letech 2022 i 2023 vláda plánované schodky dodržela, v letošním roce je podle analytiků velmi pravděpodobné, že se to rovněž podaří.

Stanjura také zopakoval, že rozpočet naplňuje hlavní priority vlády. Zdůraznil, že investice z národních zdrojů budou rekordní, když dosáhnou 153 miliard korun. "Kapitola školství se meziročně navyšuje o bezmála 22 miliard korun a stejně tak o čtyři miliardy korun posílila oblast vysokého školství. Zároveň vláda v rozpočtu na příští rok plní zákonný závazek ve výši dvou procent HDP na obranu a v neposlední řadě díky vysokým výdajům v sociální oblasti udržuje i sociální smír," uvedl ministr.

Připomněl, že rozpočet obsahuje i deset miliard korun na obnovu po zářijových povodních. Letošní rozpočet vláda kvůli povodním novelizovala, když jeho výdaje zvýšila o 30 miliard korun, stejně jako schodek, který by měl činit 282 miliard korun.

Opozice: Pavel podpisem rozpočtu nepřekvapil, vládu podporuje dlouhodobě

Podle opozice prezident podpisem státního rozpočtu nepřekvapil. Vládu pokaždé podrží, uvedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. I podle šéfa hnutí SPD Tomia Okamury Pavel dlouhodobě kabinet podporuje. Ostřejší slova použila na síti X předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, když uvedla, že "ze statečného vojáka se stal poslušný kladeč věnců".

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek připomněl, že kdyby prezident zákon vrátil sněmovně, vedlo by to k rozpočtovému provizoriu a v konečném důsledku by se nic nezměnilo.

"Myslím, že nikdo nečekal nic jiného. Pan prezident vždy naoko váhá, ale vládu pokaždé podrží," uvedl Babiš. "Přes všechny výtky, jak opozice, tak Národní rozpočtové rady a poradců prezidenta, už měsíc říkáme, že prezident zákon podepíše, protože dlouhodobě podporuje vládu premiéra Petra Fialy. Takže mě to nijak nepřekvapuje," okomentoval rozhodnutí hlavy státu Okamura.

Michálek ČTK napsal, že prezident byl v prekérní situaci, kdy dostal špatně zpracovaný rozpočet od Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury, který neseděl o 40 miliard Kč. "Ale vrácení by vedlo k provizoriu a nic by nezměnilo. Chyba je hlavně to, ze vláda prezidenta do této pozice dostala. Za Piráty jsme chtěli o 10 miliard menší deficit, opravit chyby a dát peníze na výstavbu škol a nájemních bytů v režii obcí," konstatoval.

Prezidentův poradce Marek má k rozpočtu dál výhrady

Ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla David Marek nadále nepovažuje návrh rozpočtu na příští rok za dobrý. Výhrady, které vůči návrhu zazněly, se podle něj nepodařilo vyjasnit. Obává se, aby se současný postup při přípravě rozpočtu nestal precedentem pro příští roky.

Marek už dříve upozorňoval na některé položky v rozpočtu, které považuje za problematické. Zmiňoval zejména příjmy z prodeje emisních povolenek, které považuje za nadhodnocené, řešení financování podpory obnovitelných zdrojů energie nebo převedení platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství na obce a kraje, ačkoli zatím nebyl schválen zákon, který by pro samosprávy zajistil peníze na tyto platy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v minulosti uvedl, že sporné položky představují pouze půl procenta rozpočtových příjmů a jedno procento výdajů. Marek je ale k rozpočtu nadále kritický. "Státní rozpočet na příští rok není z ekonomického pohledu dobrý. Výhrady, které k němu existují se nevyjasnily a stále trvají. Nejvíce se bojím toho, aby se nestal precedentem pro budoucí návrhy rozpočtu," uvedl.

Členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská ocenila, že od Pavla zaznělo i to, že návrh rozpočtu by měl do budoucna pomoci stabilizovat veřejné finance. Sporné položky rozpočtu jsou podle ní akceptovatelným rizikem, změny u dotací na fotovoltaické elektrárny a platů nepedagogických pracovníků už procházejí legislativním procesem, nejasná tak zůstává jen situace u příjmů z emisních povolenek. "Do hry možná vstupuje daleko víc nejistota ohledně budoucího ekonomického růstu," řekla Horská v podvečer v České televizi. "Může přinést další výpadky v příjmech v řádu desítek miliard a na straně výdajů naopak výdaje také v podobných řádech," podotkla. Manévrovací prostor ministrů financí přitom zužuje v rozpočtu rostoucí podíl povinných výdajích státu daných zákonem, dodala.

Zdroj: ČTK