Češi v restauracích musejí opět platit více, chtějí také jíst zdravěji

Prosinec 2024 přinesl v oblasti stravování několik změn. Průměrná cena oběda v Česku dosáhla 193,90 Kč. Měsíční nárůst o 2,40 Kč byl výraznější než v předchozích měsících, kdy se ceny zvyšovaly spíše pozvolna. Například od srpna do listopadu se průměrná cena pohybovala stabilně mezi 191 a 192 Kč. Dále stojí za pozornost zvýšený počet transakcí, restaurace jich v prosinci zaznamenaly nejvíce od září 2020.

Poslední měsíc roku potvrdil, že Češi stále více využívají rozvážkové služby. Ačkoli restaurace zůstávají dominantní volbou, podíl rozvážek v prosinci tvořil 16,1 % transakcí. Jedná se tak o znatelný nárůst oproti listopadovým 11,7 %. Běžně se podíl rozvážkových služeb v průběhu roku pohybuje mezi 10 % a 12 %, v prosinci každoročně roste. Například v roce 2023 jejich podíl činil 15,7 % a ve stejném měsíci roku 2022 to bylo 15,2 %. Větší nárůst z prosince 2024 tedy potvrdil, že tento způsob stravování si získává stále větší oblibu. Růst v prosinci ovlivňují tradičně sezónní faktory, jako jsou chladné počasí nebo předvánoční shon.

Rok ve znamení stabilizace cen

V roce 2024 ceny obědů meziročně vzrostly o 3,7 %, tedy mírnějším tempem než v předchozích letech. Pro srovnání, mezi roky 2021 a 2022 činil růst 15,8 %, mezi lety 2022 a 2023 pak 5,3 %. Tento trend naznačuje stabilizaci cen na trhu.

Nárůst cen i počtu transakcí ukazuje, že Češi si k obědům v restauracích i rozvážce jídla stále nacházejí cestu, a to i přes vyšší životní náklady. Přibližně 35 % domácností vynakládá za nákup potravin 11-20 % svého rodinného rozpočtu, což podtrhuje význam cenové stability v této oblasti.

Napříč zemí byly v roce 2024 patrné výrazné rozdíly v meziročním růstu cen obědů. Nejnižší nárůst zaznamenala Olomouc, kde se ceny zvýšily pouze o 0,8 %, a Plzeň s navýšením o 1 %, což jsou hodnoty výrazně pod celorepublikovým průměrem. Na druhé straně spektra se nacházejí Jihlava s nárůstem o 5,3 % a Pardubice s 5 %.

Budoucnost českého talíře

Rok 2024 přinesl také hlubší změny ve stravovacích návycích Čechů. Podle průzkumu Barometr FOOD se 65 % strávníků v poslední době zaměřuje na zdravější stravování. Pozitivnější přístup ke zdravé výživě se tedy postupně stává běžnou součástí českého stravování. Důvody jsou převážně zdravotní (58 %) a chuťové (40 %).

"Zejména mezi mladou generací stoupá zájem o zdravé návyky a věřím, že tento trend bude narůstat i v dalších letech. Mnoho lidí se snaží svůj jídelníček změnit, a to nejen kvůli svému zdraví, ale i zdraví naší planety, kterou jednoznačně ovlivňuje to, co si dáváme na talíř, a tedy to, co produkuje potravinářský sektor. Bylo by skvělé, kdyby tyto snahy stát i nestátní instituce více podpořily. Pokud chceme, aby více lidí jedlo vyváženou a udržitelnou stravu, je klíčové zajistit její snadnou a širokou dostupnost. Ať už podporou zdravého stravování pro zaměstnance, děti ve školách, zajištění dostupných a srozumitelných informací o složení výrobků, nebo racionálně nastavenou dotační a daňovou politikou,“ shrnuje Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.

Z průzkumu vyplývá, že pokud zaměstnavatel podporuje stravování u svých zaměstnanců, pak zaměstnanci sami uvádějí, že si dopřejí kvalitnější stravu. Restaurace na tuto poptávku reagují zdravější nabídkou, přestože je pro ně nákladnější a složitější. Změny ale oproti jiným zemím Evropy přicházejí pomalu. Zatímco 57 % strávníků v Česku očekává od restaurací zdravější nabídku, jen 24 % provozovatelů říká, že zaznamenali v posledních 12 měsících zvýšený zájem o zdravé pokrmy.

Výzvou zůstává i cenová dostupnost – Češi si při rozhodování stále všímají hlavně ceny. V celoevropském měřítku přitom 82 % strávníků udává, že na zdravé stravování bere větší ohled než dříve, a 58 % uvedlo, že se stravují zdravěji než před rokem. Tento rozdíl ukazuje, že Češi se změnám přizpůsobují pomaleji, což může souviset právě s cenami.

_{)* Informace vycházejí z údajů společnosti Edenred, která vydává stravenky, jež fimy využívají jako benefity pro zaměstnance.}

Zdroj: Edenred